Čínská lidová republika

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox stát | genitiv = Čínské lidové republiky | úřední název česky =Čínská lidová republika | úřední název = 中华人民共和国<br />{{malé|Zhōnghuá rénmín gònghéguó<br />Čung-chua žen-min kung-che-kuo}} | vlajka = [[Soubor:Flag of the People's Republic of China.png|125px]] | článek o vlajce = Vlajka Čínské lidové republiky | znak = [[Soubor:National Emblem of the People's Republic of China.png|100px]] | článek o znaku = Státní znak Čínské lidové republiky | mapa umístění = [[Soubor:People's Republic of China (orthographic projection).png|300px]] | rozloha = 9&nbsp;596&nbsp;960 | rozlmisto = 4 | procent vody = 2,82 | obyvatel = 1&nbsp;312&nbsp;897&nbsp;300 | obyvmisto = 1 | obyvrok = [[2006]] | hustota = 137 obyv. | hustmisto = 74 | HDI = 0,762 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = střední | HDIrok = 2007 | HDImísto = 94 | jazyk = mandarínská [[čínština]] | náboženství = [[Buddhismus]], [[taoismus]], [[islám]], [[křesťanství]] | nejvyšší hora = [[Mount Everest]] | výška nejvyšší hory = 8&nbsp;844,43 | státní zřízení = [[Komunismus|komunistický stát]] | hlavní město = [[Peking]] | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Chu Ťin-tchao]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Wen Ťia-pao]] | článek o hymně = Hymna Čínské lidové republiky<br />I-jung-ťün Ťin-sing-čchü (Pochod dobrovolníků) | hymna = <mp3player width='300'>File:China.mp3</mp3player> | datum vzniku = [[1. říjen|1. října]] [[1949]] | způsob vzniku = vítězství v&nbsp;občanské válce nad [[Čínská republika|Čínskou republikou]] | měna = [[čínský jüan]], ofic. renminbi | kód měny = CNY | ison = 156 | iso3 = CHN | iso2 = CN | mpz = PRC | doména = cn | předvolba = +86 | čas = +8 }} '''Čínská lidová republika''' ([[čínština|čínsky]] 中华人民共和国, [[pinyin]] ''Zhōnghuá rénmín gònghéguó'', českým přepisem ''Čung-chua žen-min kung-che-kuo'', zkráceně '''ČLR''') je nejlidnatější stát světa. Velmi rychle rostoucí ekonomika, vojenská síla i progresivní diplomacie dávají vzrůst nové [[supervelmoc]]i. Země je od roku [[1949]] vedena [[Komunistická strana Číny|Komunistickou stranou Číny]], jejíž představitelé si dělají nárok i na ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a několik dalších menších území, tyto oblasti však jsou spravovány vládou [[Čínská republika|Čínské republiky]]. == Geografie == === Poloha === Čínská lidová republika se nalézá ve [[Východní Asie|východní Asii]] při západním pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Od severu k&nbsp;jihu se rozkládá od řeky [[Amur|Chej-lung-ťiang]] (Amur) na 53º&nbsp;s.š. k nejjižnějšímu cípu ostrovů [[Spratlyovy ostrovy|Nan-ša]] na 18º&nbsp;s.š. Spojnice měří kolem 5&nbsp;500&nbsp;km. Od [[Pamír]]u na západě (71º&nbsp;v.d.) po soutok řek [[Amur|Chej-lung-ťiang]] a [[Ussuri]] (135º&nbsp;v.d.) přesahuje spojnice 5&nbsp;200&nbsp;km. Časový rozdíl je více než čtyři hodiny, v celém státě se však používá jednotný čas ([[UTC]]+8). ČLR přímo sousedí se 14 zeměmi. Má suchozemskou hranici o délce 22&nbsp;800&nbsp;km a (spolu s&nbsp;mnohem větším Ruskem) nejvíce sousedů ze všech států světa. Po směru hodinových ručiček jimi jsou [[Indie]] (délka hranice 3&nbsp;380&nbsp;km), [[Pákistán]] (523&nbsp;km), [[Afghánistán]] (76&nbsp;km), [[Tádžikistán]] (414&nbsp;km), [[Kyrgyzstán]] (858&nbsp;km), [[Kazachstán]] (1&nbsp;533&nbsp;km), [[Rusko]] (3&nbsp;645&nbsp;km), [[Mongolsko]] (4&nbsp;677&nbsp;km), [[Severní Korea]] (1&nbsp;416&nbsp;km), [[Vietnam]] (1&nbsp;281&nbsp;km), [[Laos]] (423&nbsp;km), [[Myanmar]] (2&nbsp;185&nbsp;km), [[Bhútán]] (470&nbsp;km) a [[Nepál]] (1&nbsp;236&nbsp;km). Dále moře odděluje Čínu od [[Jižní Korea|Jižní Koreje]], [[Japonsko|Japonska]], [[Tchaj-wan|Čínské republiky]] na Tchaj-wanu, [[Filipíny|Filipín]], [[Brunej]]e, [[Malajsie]] a [[Indonésie]]. ČLR vede spor o pozemní hranici s&nbsp;[[Indie|Indií]], spor o hranici s&nbsp;[[Tádžikistán]]em, krátký úsek hranice s&nbsp;[[Severní Korea|KLDR]] není určen. Pohraniční spory s&nbsp;[[Rusko|Ruskem]] byly urovnány v&nbsp;roce [[2004]]. Na východě a na jihu omývají čínské území moře. Po směru hodinových ručiček je to [[Pochajský záliv]], které je považováno za čínské kontinentální moře, dále pak [[Žluté moře|Žluté]], [[Východočínské moře|Východočínské]] a [[Jihočínské moře]], jež jsou okrajovými moři [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. V&nbsp;teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73&nbsp;milionu&nbsp;km² se nalézá na 5&nbsp;400 ostrovů. Největší z&nbsp;nich o rozloze 36&nbsp;000&nbsp;km² je [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] (ovládán je však [[Tchaj-wan|Čínskou republikou]]), následovaný ostrovem [[Chaj-nan]] (34&nbsp;000&nbsp;km²). Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy je souostroví [[Tiao-jü]] nacházející se severně od Tchaj-wanu, přičemž nejvýchodněji leží ostrov [[Čch'-wej]]; ostrovy jsou ovšem pod námořní kontrolou [[Japonsko|Japonska]]. Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, jsou označovány jako „ostrovy Jihočínského moře“, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví: [[Tung-ša]] ''(Východní písky),'' [[Paracelské ostrovy|Si-ša]] ''(Západní písky),'' [[Čung-ša]] ''(Střední písky)'' a [[Spratlyovy ostrovy|Nan-ša]] ''(Jižní písky)''; o oblast se stále vedou rozsáhlé územní spory. [[Soubor:Thousand feet.JPG|thumb|200px|Sráz tisíce stop ([[Chua-šan]])]] ČLR je zaangažována ve spletitém sporu o [[Spratlyovy ostrovy|ostrovy Nan-ša]] s&nbsp;[[Malajsie|Malajsií]], [[Filipíny|Filipínami]], [[Tchaj-wan|Čínskou republikou]], [[Vietnam]]em a [[Brunej]]í. Dále vede spor o námořní hranici s&nbsp;[[Vietnam]]em v&nbsp;[[Tonkinský záliv|Tonkinském zálivu]]. [[Paracelské ostrovy|Ostrovy Si-ša]] jsou obsazené Čínskou lidovou republikou, ale nárokovány Vietnamem a Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Podobná situace je i okolo souostroví [[Prataské ostrovy|Tung-ša]] a [[Čung-ša]]. == Dějiny == ''Hlavní článek: [[Dějiny Čínské lidové republiky]]'' === Čínská občanská válka === Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] v&nbsp;[[Čína|Číně]] znovu propukla [[Čínská občanská válka|občanská válka]] mezi [[Komunistická strana Číny|Komunistickou stranou Číny]] (Kungčchantang) a [[Kuomintang|Nacionalisty]] (Kuomintang), jež skončila roku [[1949]] poté, co komunisté vedení Mao Ce-tungem převzali kontrolu nad pevninskou Čínou (včetně ostrova [[Chaj-nan]]) a příslušníci Kuomintangu se stáhli na ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a několik menších přilehlých ostrovů (území dnešní [[Tchaj-wan|Čínské republiky]]). [[1. říjen|1. října]] [[1949]] vyhlásil Mao Ce-tung na [[Peking|pekingském]] [[náměstí Nebeského klidu]] slovy „Číňané povstali“ Čínskou lidovou republiku. === Vláda Mao Ce-tunga === Období vlády během života Mao Ce-tunga ([[1949]]–[[1976]]) dodnes vzbuzuje řadu kontroverzí, hlavně kvůli nesmiřitelné politice vůči odpůrcům, mnohým omylům a až zločinným důsledkům na obyvatelstvu způsobených mj. fanatickým vykládáním [[komunismus|komunistické]] [[ideologie]]. Nová vláda okamžitě uzákonila pozemkovou reformu, znárodnila průmyslovou výrobu a započala s&nbsp;vyhlašováním kampaní (programy gramotnosti, očkování, zvýšení kvality zemědělství atd.). Hned po vzniku nového státu v&nbsp;roce [[1949]] ČLR také formálně anektovala [[Východní Turkestán]] (dnešní [[Sin-ťiang|autonomní oblast Sin-ťiang]]) a v&nbsp;roce [[1950]] i [[Tibet]] (oficiálně až roku [[1951]], dnešní [[Tibetská autonomní oblast]]), čímž dokončila opětovné sjednocení území připojením všech separatistických států vzniklých po vyhlášení republiky roku [[1912]]. Komunistická ČLR se také zapojila do [[korejská válka|korejské války]] ([[1950]]–[[1953]]) na straně komunistického bloku. V&nbsp;roce [[1956]] byla vyhlášena pod heslem „Ať rozkvétá sto květů umění, ať soupeří sto škol učení“ [[Kampaň Sta květů]], v&nbsp;jejímž rámci byli intelektuálové vyzváni, aby dali kritikou podněty pro další zlepšení země. Když se ale kampaň postupně zvrhla v&nbsp;kritiku vládního režimu, následovala [[kampaň proti pravičákům]] ([[1957]]), která odsoudila statisíce lidí, převážně intelektuálů, k&nbsp;smrti nebo k&nbsp;převýchově. V&nbsp;pokusu dohnat a předehnat Západ byl vyhlášen tzv. [[Velký skok vpřed]] ([[1958]]–[[1960]]), jenž ale skončil katastrofou - na [[hladomor]] zemřelo podle odhadů dokonce více než 30 milionů lidí, a proto z&nbsp;čela KS Číny odstoupil Mao Ce-tung, přestože si i nadále ve straně udržoval velký vliv, a na jeho místo byl zvolen [[Liou Šao-čchi]]. V&nbsp;důsledku ideologické roztržky se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] od roku [[1960]] byla navíc ČLR odkázána pouze sama na sebe. Roku [[1964]] byla provedena úspěšná [[Jaderná zbraň|jaderná]] zkouška a ČLR se tak zařadila mezi jaderné mocnosti. ==== Kulturní revoluce ==== V&nbsp;roce [[1966]] Mao Ce-tung inicioval [[Kulturní revoluce|Velkou proletářskou kulturní revoluci]], jež byla postavena na myšlence nepřetržité revoluce a masové demokracie, a měla za cíl vymýtit [[kapitalismus]] uvnitř strany. Hlavním [[Mao Ce-tung|Maovým]] důvodem pro uskutečnění revoluce však patrně bylo to, že od roku [[1959]] postupně ztrácel vliv ve vedení strany a tímto způsobem se chtěl zbavit svých ideologických odpůrců a osobních nepřátel. Kampaň byla zaměřena proti čtyřem přežitkům – ''starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům''. Hnací silou [[Mao Ce-tung|Maovy]] revoluce se stala mládež, která vytvářela tzv. [[Rudá garda|rudé gardy]]. Hlavními obětmi kampaně se stali Liou Šao-čchi a [[Teng Siao-pching]], zahraniční diplomaté a veškeré autority vůbec. V&nbsp;důsledku došlo k&nbsp;obrovským škodám na [[Kultura|kulturním]] dědictví (byly páleny knihy, vypleněna muzea a ničeny historické budovy) a země se zmítala v&nbsp;chaosu. === Liberalizace ekonomiky === Kulturní revoluce skončila až smrtí Mao Ce-tunga. V&nbsp;následném boji o moc neuspěla tzv. [[banda čtyř]], jež měla velký podíl na kulturní revoluci. Byla obviněna z&nbsp;uvedení země do chaosu a všichni členové odsouzeni k&nbsp;vysokým trestům. Do čela státu se dostalo proreformní křídlo KS Číny reprezentované Teng Siao-pchingem, který postupně převzal veškerou moc ve státě. Současně s&nbsp;tím došlo k&nbsp;oteplování vztahů se [[Západ]]em. V&nbsp;následujících letech proběhly mnohé reformy, díky nímž se hlavně v&nbsp;[[ekonomika|ekonomické]] oblasti země přiblížila více Západu. Zřízeny byly například tzv. „Zvláštní ekonomické zóny“, kde bylo umožněno podnikání západním investorům. ==== Studentské protesty na náměstí Tchien-an-men ==== Roku [[1989]] došlo po narůstající nespokojenosti k&nbsp;[[Studentské protesty na náměstí Nebeského klidu|protestům studentů]] proti vládě KS Číny na [[náměstí Nebeského klidu]] v&nbsp;[[metropole|metropoli]] [[Peking]]u, ty však byly tvrdě potlačeny zásahem armády a uvrhly ČLR do přechodné izolace. K&nbsp;demokratizaci a zavedení [[pluralismus|pluralitního]] systému nedošlo, komunistické vedení země se však generačně obměnilo a pokračovalo nadále v&nbsp;hospodářských reformách. === 90. léta a nové tisíciletí === [[1. červenec|1. července]] [[1997]] byl k&nbsp;Čínské lidové republice připojen [[Hongkong|Hong Kong]], dříve pod správou [[Spojené království|Velké Británie]], pod podmínkou „jeden stát, dva systémy“; [[20. prosinec|20. prosince]] [[1999]] bylo pod stejnými podmínkami připojeno [[Macao]], dříve pod správou [[Portugalsko|Portugalska]]. V roce [[2008]] byly v [[Tibet]]u krvavě potlačeny protičínské demonstrace. == Administrativní členění == ''Hlavní článek: [[Administrativní členění Čínské lidové republiky]]'' [[Soubor:Správní dělení ČLR.PNG|thumb|right|Administrativní dělení Čínské lidové republiky a území jí nárokovaná.]] Čínská lidová republika má vícestupňový správní systém. Na nejvyšší úrovní stojí provincie (省). [[Vláda Čínské lidové republiky|Vláda ČLR]] jich kontroluje 22, ostrov [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|Tchaj-wan]] je vládou ČLR sice považován za další provincii, administrativně je ale spravován vládou Čínské republiky. Mimo provincií je v&nbsp;ČLR 5 autonomních oblastí (自治区) zahrnujících oblasti obydlené z&nbsp;velké části příslušníky národnostních menšin, 4 samosprávná města (直辖市) a 2 zvláštní správní oblasti (特别行政区) těšící se velké míře autonomie. Dále jsou provincie a autonomní oblasti rozděleny na autonomní prefektury, okresy, autonomní okresy a města a ty dále na města a obce včetně měst a obcí etnických menšin. Přehled provinvií ČLR: {| class="wikitable" ! width=200px | Český název ! width=100px | Čínský název ! width=100px | Pinyin ! width=200px | Status |- | [[An-chuej]] || 安徽 || Ānhuǐ || provincie |- | [[Če-ťiang]] || 浙江 || Zhèjiāng || provincie |- | [[Čching-chaj]] || 青海 || Qīnghǎi || provincie |- | [[Čchung-čching]] || 重庆 || Chóngqìng || centrálně spravované město |- | [[Fu-ťien]] || 福建 || Fújiàn || provincie |- | [[Hongkong]] || 香港 || Xiānggǎng || zvláštní správní oblast |- | [[Chaj-nan]] || 海南 || Hǎinán || provincie |- | [[Che-nan]] || 河南 || Hénán || provincie |- | [[Che-pej]] || 河北 || Héběi || provincie |- | [[Chej-lung-ťiang]] || 黑龙江 || Hēilóngjiāng || provincie |- | [[Chu-nan]] || 湖南 || Húnán || provincie |- | [[Chu-pej]] || 湖北 || Húběi || provincie |- | [[Jün-nan]] || 云南 || Yúnnán || provincie |- | [[Kan-su]] || 甘肃 || Gānsù || provincie |- | [[Kuang-si]] || 广西 || Guǎngxī || autonomní oblast |- | [[Kuang-tung]] || 广东 || Guǎngdōng || provincie |- | [[Kuej-čou]] || 贵州 || Guìzhōu || provincie |- | [[Liao-ning]] || 辽宁 || Liáoníng || provincie |- | [[Macao]] || 澳門 || Àomén || zvláštní správní oblast |- | [[Ning-sia]] || 宁夏 || Níngxià || autonomní oblast |- | [[Peking]] || 北京 || Běijīng || centrálně spravované město |- | [[S'-čchuan]] || 四川 || Sìchuān || provincie |- | [[Sin-ťiang]] || 新疆 || Xīnjiāng || autonomní oblast |- | [[Šan-si]] || 山西 || Shānxī || provincie |- | [[Šan-tung]] || 山东 || Shāndōng || provincie |- | [[Šanghaj]] || 上海 || Shànghǎi || centrálně spravované město |- | [[Šen-si]] || 陝西 || Shǎnxī || provincie |- | ''[[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|Tchaj-wan]]'' || ''台湾'' || ''Táiwān'' || ''provincie'' |- | [[Tchien-ťin]] || 天津 || Tiānjīn || centrálně spravované město |- | [[Tibetská autonomní oblast|Tibet]] || 西藏 || Xīzàng || autonomní oblast |- | [[Ťi-lin]] || 吉林 || Jílín || provincie |- | [[Ťiang-si]] || 江西 || Jiāngxī || provincie |- | [[Ťiang-su]] || 江苏 || Jiāngsū || provincie |- | [[Vnitřní Mongolsko]] || 内蒙古 || Nèi Měnggǔ || autonomní oblast |} Poznámka: ''ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23.provincii, přestože jej fakticky neovládá.'' == Politika == {{viz též|Politický systém Číny}} Čínská lidová republika je autoritářský režim pod vedením [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]]. Od roku [[1949]] do současnosti se v&nbsp;jejím čele vystřídaly čtyři „''generace vůdců''“. * ''První válečná generace'' ** Mao Ce-tung, předseda strany [[1945]]-[[1976]], prezident [[1954]]-[[1959]] ** [[Čou En-laj]], předseda vlády [[1949]]-[[1976]] ** [[Liu Šao-čchi]], prezident [[1959]]-[[1968]] * ''Druhá válečná generace'' ** [[Teng Siao-pching]], předseda vojenské komise [[1981]]-[[1989]], Maův nástupce, provedl ekonomické reformy a otevřel Čínu zahraničnímu kapitálu ** [[Chua Kuo-feng]], předseda strany [[1976]]-[[1981]], předseda vlády [[1976]]-[[1980]] ** [[Chu Jao-Pang]], generální tajemník strany [[1980]]-[[1987]] * ''Třetí generace'' (vzešlá z&nbsp;ředitelů státních podniků vzdělaných v&nbsp;[[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]) ** [[Čao C'-jang]], předseda vlády [[1983]]-[[1987]], generální tajemník strany [[1987]]-[[1989]] ** [[Ťiang Ce-min]], generální tajemník strany [[1989]]-[[2002]], prezident [[1993]]-[[2003]] ** [[Li Pcheng]], předseda vlády [[1988]]-[[1998]] ** [[Ču Žung-ťi]], předseda vlády [[1998]]-[[2003]] * ''Čtvrtá generace, technokratická'' (očekává se, že u moci zůstanou do 18. sjezdu Komunistické strany Číny v&nbsp;roce [[2012]]) ** [[Chu Ťin-tchao]], generální tajemník strany od [[2002]], prezident od [[2003]] ** [[Wen Ťia-pao]], předseda vlády od [[2003]] == Ekonomika == [[Soubor:Prc1952-2005gdp.gif|upright=1.7|thumb|Vývoj [[HDP]] v ČLR mezi lety [[1952]] a [[2005]]]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Ekonomika Čínské lidové republiky|Velký skok vpřed}} Díky ekonomickým reformám, které začal od roku [[1976]] prosazovat [[Teng Siao-pching]] a na které navázali jeho nástupci v&nbsp;90. letech, byl v&nbsp;ČLR v&nbsp;polovině 90. let [[20. století]] nastartován rychlý hospodářský růst, jenž trvá dodnes a rychle stimuluje všechny oblasti národního hospodářství. [[Ekonomika]] země v&nbsp;roce [[2007]] rostla tempem 11,9 %, nejvyšším za 13 let. [[Hrubý domácí produkt]] tak dosáhl cifry 24,953 biliónů [[Čínský jüan|CNY]] (tj. 3,428 biliónů [[Americký dolar|USD]]), ovšem dlouhodobý dvouciferný růst způsobil zvýšení [[inflace]] na 4,8 %, oproti necelým 2 % roku [[2006]]. V únoru [[2008]] inflace dokonce vyšplhala až na 8,7 %, což je jedenáctileté maximum. Očekává se, že růst ekonomiky ČLR v&nbsp;roce [[2008]] bude opět vyšší něž 10 %. Čínský vývoz v&nbsp;roce [[2006]] vzrostl o 27,2 %, zatímco dovoz ve stejném období narostl o 20 %. [[Saldo obchodní bilance]] tak dosáhlo přebytku 177,5 miliard USD (oproti 100 mld. USD v&nbsp;roce [[2005]]). Čínská ekonomika v&nbsp;roce [[2005]] předstihla [[Spojené království|britskou]] a v roce [[2007]] [[Německo|německou]] ekonomiku a s objemem DPH 2,49 bilionu € se dostala na třetí místo na světě.<ref>http://ekonomika.sme.sk/c/4262265/cina-predbehla-najvacsiu-europsku-ekonomiku.html</ref> == Obyvatelstvo == === Obyvatelstvo podle etnik === {| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0 |'''Etnikum''' || '''Počet&nbsp;obyvatel''' || &nbsp;&nbsp; || '''Regiony, v&nbsp;nichž převážně žijí''' |- | colspan="4" | <hr> |- valign=top | '''[[Číňané]]''' || align="right" | 1 042 480 000 || &nbsp;&nbsp; || všechny regiony |- valign=top | '''[[Čuangové]]''' || align=right | 15 555 800 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuang-si]], [[Jün-nan]], [[Kuang-tung]], [[Kuej-čou]] |- valign=top | '''[[Mandžuové]]''' || align=right | 9 846 800 || &nbsp;&nbsp; || [[Liao-ning]], [[Chej-lung-ťiang]], [[Ťi-lin]], [[Che-pej]], [[Peking]], [[Vnitřní Mongolsko]] |- valign=top | '''[[Chuejové]]''' || align=right | 8 612 000 || &nbsp;&nbsp; || [[Ning-sia]], [[Kan-su]], [[Che-nan]], [[Sin-ťiang]], [[Čching-chaj]], [[Jün-nan]], [[Che-pej]], [[Šan-tung]], [[An-chuej]], [[Liao-ning]], [[Peking]], [[Vnitřní Mongolsko]], [[Chej-lung-ťiang]], [[Tchien-ťin]], [[Ťi-lin]], [[Šen-si]] |- valign=top | '''[[Miaové]]''' || align=right | 7 383 600 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuej-čou]], [[Jün-nan]], [[Chu-nan]], [[Kuang-si]], [[S'-čchuan]], [[Kuang-tung]], [[Chu-pej]] |- valign=top | '''[[Ujgurové]]''' || align=right | 7 207 000 || &nbsp;&nbsp; || [[Sin-ťiang]], [[Chu-nan]] |- valign=top | '''[[Iové]]''' || align=right | 6 578 500 || &nbsp;&nbsp; || [[S'-čchuan]], [[Jün-nan]], [[Kuej-čou]], [[Kuang-si]] |- valign=top | '''[[Mongolové]]''' || align=right | 4 802 400 || &nbsp;&nbsp; || [[Vnitřní Mongolsko]], [[Sin-ťiang]], [[Liao-ning]], [[Ťi-lin]], [[Chej-lung-ťiang]], [[Čching-chaj]], [[Che-pej]], [[Che-nan]], [[Kan-su]], [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Tibeťané]]''' || align=right | 4 593 100 || &nbsp;&nbsp; || [[Tibetská autonomní oblast|Tibet]], [[S'-čchuan]], [[Čching-chaj]], [[Kan-su]], [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Puejové]]''' || align=right | 2 548 300 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuej-čou]] |- valign=top | '''[[Dunganové]]''' || align=right | 2 508 600 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuej-čou]], [[Chu-nan]], [[Kuang-si]] |- valign=top | '''[[Jaové]]''' || align=right | 2 137 000 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuang-si]], [[Chu-nan]], [[Jün-nan]], [[Kuang-tung]], [[Kuej-čou]] |- valign=top | '''[[Korejci]]''' || align=right | 1 923 400 || &nbsp;&nbsp; || [[Ťi-lin]], [[Chej-lung-ťiang]], [[Liao-ning]], [[Vnitřní Mongolsko]] |- valign=top | '''[[Pajové]]''' || align=right | 1 598 100 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]], [[Chu-nan]] |- valign=top | '''[[Chaniové]]''' || align=right | 1 254 800 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Liové]]''' || align=right | 1 112 500 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuang-tung]] |- valign=top | '''[[Kazachové]]''' || align=right | 1 110 800 || &nbsp;&nbsp; || [[Sin-ťiang]], [[Kan-su]] |- valign=top | '''[[Tajové]]''' || align=right | 1 025 400 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Šeové]]''' || align=right | 630 470 || &nbsp;&nbsp; || [[Fu-ťien]], [[Če-ťiang]], [[Ťiang-si]], [[Kuang-tung]] |- valign=top | '''[[Lisuové]]''' || align=right | 574 600 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]], [[S'-čchuan]] |- valign=top | '''[[Kelaové]]''' || align=right | 438 200 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuej-čou]], [[Kuang-si]] |- valign=top | '''[[Lachuové]]''' || align=right | 411 500 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Tungsiangové]]''' || align=right | 373 700 || &nbsp;&nbsp; || [[Kan-su]], [[Sin-ťiang]] |- valign=top | '''[[Waové]]''' || align=right | 352 000 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Šuejové]]''' || align=right | 347 100 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuej-čou]], [[Kuang-si]] |- valign=top | '''[[Nasiové]]''' || align=right | 277 800 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]], [[S'-čchuan]] |- valign=top | '''[[Čchiangové]]''' || align=right | 198 300 || &nbsp;&nbsp; || [[S'-čchuan]] |- valign=top | '''[[Tchuťiaové]]''' || align=right | 192 600 || &nbsp;&nbsp; || [[Čching-chaj]], [[Kan-su]], [[Chu-nan]], [[Chu-pej]], [[S'-čchuan]], [[Kuej-čou]] |- valign=top | '''[[Sipové]]''' || align=right | 172 900 || &nbsp;&nbsp; || [[Sin-ťiang]], [[Liao-ning]], [[Ťi-lin]] |- valign=top | '''[[Mulamové]]''' || align=right | 160 600 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuang-si]] |- valign=top | '''[[Kirgizové]]''' || align=right | 143 500 || &nbsp;&nbsp; || [[Sin-ťiang]] |- valign=top | '''[[Dahurové]]''' || align=right | 121 500 || &nbsp;&nbsp; || [[Vnitřní Mongolsko]], [[Chej-lung-ťiang]], [[Sin-ťiang]] |- valign=top | '''[[Ťingpchové]]''' || align=right | 119 300 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Salarové]]''' || align=right | 87 500 || &nbsp;&nbsp; || [[Čching-chaj]], [[Kan-su]] |- valign=top | '''[[Blangové]]''' || align=right | 82 400 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Maonanové]]''' || align=right | 72 400 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuang-si]] |- valign=top | '''[[Tádžikové]]''' || align=right | 33 200 || &nbsp;&nbsp; || [[Sin-ťiang]] |- valign=top | '''[[Pchumiové]]''' || align=right | 29 700 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Ačchangové]]''' || align=right | 27 700 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Nuové]]''' || align=right | 27 200 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Evenkové]]''' || align=right | 26 400 || &nbsp;&nbsp; || [[Vnitřní Mongolsko]], [[Chej-lung-ťiang]] |- valign=top | '''[[Ťingové]]''' || align=right | 18 700 || &nbsp;&nbsp; || [[Kuang-si]] |- valign=top | '''[[Ťinuové]]''' || align=right | 18 000 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Palaungové]]''' || align=right | 15 500 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Uzbekové]]''' || align=right | 14 800 || &nbsp;&nbsp; || [[Sin-ťiang]] |- valign=top | '''[[Rusové]]''' || align=right | 13 500 || &nbsp;&nbsp; || [[Sin-ťiang]] |- valign=top | '''[[Jugurové]]''' || align=right | 12 300 || &nbsp;&nbsp; || [[Kan-su]] |- valign=top | '''[[Paoanové]]''' || align=right | 11 700 || &nbsp;&nbsp; || [[Kan-su]] |- valign=top | '''[[Monpové]]''' || align=right | 7 500 || &nbsp;&nbsp; || [[Tibetská autonomní oblast|Tibet]] |- valign=top | '''[[Oročové]]''' || align=right | 7 000 || &nbsp;&nbsp; || [[Vnitřní Mongolsko]], [[Chej-lung-ťiang]] |- valign=top | '''[[Tulungové]]''' || align=right | 5 800 || &nbsp;&nbsp; || [[Jün-nan]] |- valign=top | '''[[Tataři]]''' || align=right | 5 100 || &nbsp;&nbsp; || [[Sin-ťiang]] |- valign=top | '''[[Nanajové]]''' || align=right | 4 300 || &nbsp;&nbsp; || [[Chej-lung-ťiang]] |- valign=top | '''[[Domorodí Tchajwanci|Domorodí&nbsp;Tchajwanci]]''' || align=right | 2 900 || &nbsp;&nbsp; || [[Fu-ťien]] |- valign=top | '''[[Lhopové]]''' || align=right | 2 300 || &nbsp;&nbsp; || [[Tibetská autonomní oblast|Tibet]] |} ''(Zdroj: tisková agentura Xinhua)'' == Životní prostředí == [[Soubor:Pollution_over_east_China.jpg|thumb|Znečištění ovzduší nad východním pobřežím země]] Bouřlivý ekonomický rozvoj má však i vážné [[Ekologie|ekologické]] dopady. === Půda === Došlo mj. ke značnému znečištění zemědělských půd a [[povodí]] [[Řeka|řeky]] [[Jang-c'-ťiang|Jang-c']], hlavních oblastí produkce potravin v&nbsp;zemi. Jen zamoření půd těžkými kovy způsobuje znehodnocení zemědělské produkce v hodnotě 20 miliard yuanů (cca 54 miliard Kč) ročně.<ref>Miroslav Šuta: [http://suta.blog.respekt.cz/c/2745/Mira-znecisteni-v-Cine-uz-omezuje-rozvoj.html Míra znečištění v Číně už omezuje rozvoj], respekt.cz, 7. květen 2007</ref> Dalším problémem intenzifikovaného zemědělství (ČLR je země s 9. největším růstem zemědělství) je [[eroze]] půdy. === Voda === Čína je jednou z&nbsp;oblastí s&nbsp;nejmenšími zásobami vody na světě. Sever Číny má kritický nedostatek vody a nedostatkem [[pitná voda|pitné vody]] trpí 2/3 čínských měst. [[Ekologie|Ekologickým]] problémem je kontaminace valné většiny řek. Kvalita vody je také ohrožována rizikovými průmyslovými provozy v&nbsp;blízkosti zdrojů pitné vody, např. [[13. listopad]]u [[2005]] způsobila exploze chemičky ve městě [[Ťi-lin]] [[kontaminace|kontaminaci]] řeky [[Sung-chua]] [[benzen]]em, tedy i ohrožení a znečištění pitné vody ve městech po proudu, např. [[Charbin]]u.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/4462760.stm Toxic leak threat to Chinese city], ''BBC News'', 23. listopadu 2005</ref> === Vzduch === Oblast východního pobřeží je území s největším znečištěním vzduchu na světě.<ref>[http://esamultimedia.esa.int/images/EarthObservation/pollution_global_hires.jpg celkové znečištění vzduchu na Zemi]</ref> Důvodem je využívání [[černé uhlí|černého uhlí]] jako topiva. === Desertifikace === Velkou část severu země ohrožuje [[desertifikace]], tedy postupné rozšiřování pouště. Proti tomuto postupu byl započat plán nazvaný „Velká zelená zeď“, který počítá s masivním zalesňováním ohrožených oblastí, setbou vyšlechtěných, odolných druhů dřevin ze vzduchu a dalšími opatřeními. Jeho splnění se odhaduje na desítky let. == Související články == * [[Čína]] * [[Tchaj-wan]] * [[Čínština]] * [[Dynastie čínské historie]] * [[Velký skok]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == *[http://zahranicni.ihned.cz/c1-31716180-cina-pred-30-lety-a-dnes-od-hladomoru-k-ekonomickemu-zazraku Čína před 30 lety a dnes: od hladomoru k ekonomickému zázraku] {{Flickr|China}}{{Commonscat|China}}{{Světové dědictví - Čína}}{{Čínská lidová republika}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Čínská lidová republika| ]] [[Kategorie:Státy Asie]] [[Kategorie:Čína]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Čínská lidová republika“.