Červený Hrádek (Bečváry)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídlo | název = Červený Hrádek | foto = Soubor:Červený hrádek u Kolína - zámek.jpg | popisek.foto = Zámek ve vsi Červený Hrádek | charakter = [[osada]] | obyvatelé = 268 | domy = 118 | PSČ = 280&nbsp;02 | obec = Bečváry | okres = Kolín | země = [[Čechy]] | k.ú. = Červený Hrádek u&nbsp;Bečvár <small>(601306)</small> | výměra = 4,3 | zem.šíř = 49°56′29″ | zem.dél = 15°5′54″ | nad.výš = 352 | mapa = | web = | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Červený Hrádek |lat_deg=49 |lat_min=56 |lat_sec=29 |lon_deg=15 |lon_min=5 |lon_sec=54 |float=center }} }} '''Červený Hrádek''' je vesnice na okraji [[okres]]u [[okres Kolín|Kolín]] spadající pod obecní úřad [[Bečváry]]. Nachazí se na silnici vedoucí z&nbsp;[[Kolín]]a do [[Uhlířské Janovice|Uhlířských Janovic]] v&nbsp;nadmořské výšce 352&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m., 2,3&nbsp;km od [[Bečváry|Bečvár]] a&nbsp;12,5&nbsp;km od [[Kolín]]a (vzdušnou čarou). Rozlohou i&nbsp;počtem obyvatel je obec malá, ale její historie sahá do let dávno minulých. ==Historie== [[Obec]] samotná vznikla kolem [[tvrz]]e, která byla postavena v&nbsp;letech (1237–1239) majitelem sousední vsi Poděhus (dnes [[Poďousy]]) Jarošem ze Slivna. Byla postavena při obchodní cestě, která vedla směrem k&nbsp;[[Hatě|Hatím]], za účelem výběru [[clo|cla]]. Tvrz se nejdříve jmenovala Poděhusy (1338), potom Hrádek (1382), později Hrádek Poděhusy (1384). Až v&nbsp;15.&nbsp;století vznikla při tvrzi Hrádku ves. V&nbsp;roce 1338 bratři Pertold a&nbsp;Čeněk z&nbsp;Lipé se strýcem [[Jindřich z Lipé|Jindřichem]]<!--v tom roce už měl být 9 let po smrti!--> kvůli zadluženosti tvrz prodali staroboleslavské [[kapitula|kapitule]]. Pravděpodobně roku 1498 Prokop z&nbsp;Habřiny, zemský písař, se dohodl se staroboleslavskou kapitulou, aby mu byl Hrádek ponechán dědičně za roční úrok. Ke Hrádku tehdy patřil [[poplužní dvůr]], ves Poděhusy, [[Drahobudice]], [[Nepoměřice]], dvory v&nbsp;Bečvárech Větších a&nbsp;Menších a&nbsp;dva dvory v&nbsp;Subočicích. [[5. duben|5.&nbsp;dubna]] 1499 na žádost a&nbsp;prosbu Prokopa z&nbsp;Habřiny povýšil [[král]] Vladislav ves při zámku Hrádku na městečko. Z&nbsp;toho obci plynuly četné výhody. V&nbsp;následujících letech se majitelé Hrádku rychle střídali, až se v&nbsp;roce 1534 stal majitelem Jindřich Frišic z&nbsp;Nabdína. Při této příležitosti je poprvé hrádek označen jako [[zámek (stavba)|zámek]]. V&nbsp;roce 1540 koupil hradecké panství Smil Myška ze Žlunic. Po jeho smrti bylo panství rozděleno mezi jeho dvě dcery a&nbsp;devět synů. [[Panství]] opět zcelil v&nbsp;roce 1595 Jan Kryštof Myška ze Žlunic. Za spoluúčast ve vzpouře proti [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandovi&nbsp;II.]] propadl v&nbsp;roce 1622 majetek králi. V&nbsp;roce 1623 koupil panství Václav [[Kinští|Kinský z&nbsp;Vchynic]]. V&nbsp;srpnu 1634 vypálilo saské vojsko Hrádek a&nbsp;okolí. Hradecké panství pustlo. [[Bitva na Bílé hoře|Bílou horou]] a&nbsp;za třicetileté války končí období největšího rozmachu zdejšího panství. [[25. březen|25.&nbsp;března]] 1637 se majitelem stává Gerhard, svobodný pán z&nbsp;Taxis. V&nbsp;té době je Hrádek již jen [[vesnice|vesnicí]]. V&nbsp;témže roce kupuje panství španělský rytíř Jan Salazar de Monte Albano. Po něm nastupuje jeho strýc [[Blažej Eugen Salazar]], dále se panství v&nbsp;roce 1672 dostává do rukou Václavu Silvestru Smrčkovi ze Mnichu a&nbsp;ten jej přenechává roku 1681 hraběti Janu Fridrichu z&nbsp;Trautmannsdorfu, který ho připojil ke svému panství [[Červené Pečky]]. Roku 1713 část panství včetně Hrádku kupuje hrabě [[Karel z Bredova]]. Dále je roku 1738 díl hradecký prodán Janu Václavovi Vraždovi z&nbsp;Kunvaldu, který na zříceninách dřívější tvrze roku 1747 postavil nynější zámek. Za Vraždů, kteří vlastnili panství až do roku 1887, se pro zámek i&nbsp;přilehlé městečko vžil název Červený Hrádek. V&nbsp;roce 1887 vyměnil [[Alfréd Vražda z Kunvaldu]] velkostatek Červený Hrádek i&nbsp;se zámkem za [[velkostatek]] Police u&nbsp;Dačic s&nbsp;majitelem nedalekých [[Zásmuky|Zásmuk]] hrabětem Leopoldem [[Šternberkové|ze Šternberka]]. Roku 1873 zde byla postavena [[škola]]. V&nbsp;roce 1889 se zde vyučovalo 114&nbsp;žáků. V&nbsp;té době v&nbsp;obci bylo 83&nbsp;domů a&nbsp;žilo v&nbsp;nich 663&nbsp;obyvatel. V&nbsp;noci z&nbsp;28. na [[29. duben|29.&nbsp;dubna]] [[1925]] vyhořel zdejší zámek. Majitel provedl nové zastřešení, byla nahrazena původní [[mansardová střecha]], ale nebyla již obnovena věž s&nbsp;hodinami a&nbsp;[[Znak (heraldika)|erb]] zakladatele. [[24. červenec|24.&nbsp;července]] [[1930]] byl zámek prodán za 90&nbsp;000&nbsp;[[Koruna československá|Kčs]]. Majitelem se stal „Prázdninový spolek zaměstnanců československých drah“. Ten upravil zámek na letní dětskou ozdravovnu. Za [[Druhá světová válka|2.&nbsp;světové války]] zde byl okresní chorobinec a&nbsp;od roku [[1945]] až do roku [[1985]] sloužil jako [[Domov pro seniory|domov důchodců]]. Od roku 1985 slouží zámek jako sociální ústav pro mentálně postižené dívky a&nbsp;pro potřeby ústavu byly upraveny interiéry, vybudovány obytné prostory v&nbsp;mansardách nad přízemními křídly a&nbsp;nově upravena [[kaple]]. Zároveň byla v&nbsp;severním nároží nádvoří nově vybudována schodišťová věž. ==Památky v obci== *'''Panská sýpka''' – barokní sýpka z&nbsp;roku 1747, postavená současně s&nbsp;přestavbou zámku Janem Václavem Vraždou z&nbsp;Kunvaldu. Do dnešní podoby byla sýpka upravena v&nbsp;19.&nbsp;století. *'''Pískovcová zvonička''' – postavena roku [[1908]]. *'''Socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]]''' – zbytky [[baroko|barokní]] pískovcové sochy z&nbsp;roku 1761. *'''Litinový křížek z&nbsp;2.&nbsp;poloviny 19.&nbsp;století''' – stojí na pískovcovém soklu pod dvěma památnými lípami z&nbsp;19.&nbsp;století, od roku [[1983]] chráněnými. *'''Zámek''' ==Sbor dobrovolných hasičů== '''Sbor''' byl založen již roku 1893. V&nbsp;současné době tvoří členskou základnu 88&nbsp;členů. Sbor má kromě zásahové jednotky pro všechny části obce Bečváry i&nbsp;rozsáhlé ostatní činnosti. V&nbsp;obci pravidelně pořádá hasičské plesy, organizuje tradiční oslavu červenohradeckého posvícení, zabezpečuje sběr železného odpadu a&nbsp;stará se o&nbsp;místní víceúčelovou protipožární nádrž. Soutěžní družstvo mužů i&nbsp;žen bojuje v&nbsp;[[požární sport|požárním sportu]] o&nbsp;přední místa na okresní soutěži. Navíc se účastní i&nbsp;Kutnohorské hasičské ligy v&nbsp;požárním útoku, kterou muži jednou dokázali vyhrát a&nbsp;ženy obsadit stříbrnou pozici. V&nbsp;rámci této ligy je každoročně přiděleno Červenému Hrádku pořádání jedné ze soutěží. Od roku [[1985]] je ve sboru kolektiv mladých hasičů. Tento kolektiv patří s&nbsp;družstvy mladších a&nbsp;starších žáků k&nbsp;předním v&nbsp;okresu a&nbsp;jednou dokázal postoupit do krajského kola hry Plamen. V&nbsp;rámci kolektivu mladých hasičů působí od roku [[2004]] i&nbsp;družstvo dorostenců. == Literatura == *Zdeněk Bisinger, Josef Kamínek, Jaroslav Morávek, Jindřich Schwippel: ''Bečváry 1265–1985''. Obchodní tiskárny Kolín, Kolín 1985. == Externí odkazy == *[http://www.mikroregionpodchlumem.cz/cms/Becvary Web obce Bečvár] *[http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/cerveny-hradek Historie obce a památky s fotodokumentací] *{{KM|601306|Červeného Hrádku}} *[http://archivnimapy.cuzk.cz/cgi-bin/mapserv.exe?mode=nquery&map=c:/wwwdata/main/cio_main_02.map&imgext=-701778.7074311561+-1067571.9785374454+-693339.7565921118+-1061245.4058808903&imgxy=480+407&imgbox=480+407+480+407&imgsize=800+600&layers=katastry_st Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Červeného Hrádku v&nbsp;roce 1838] <!-- HlavičkaObecNav --><br /> [[Bečváry]]&nbsp;| '''Červený Hrádek'''&nbsp;| [[Hatě (Bečváry)|Hatě]]&nbsp;| [[Horní Jelčany]]&nbsp;| [[Poďousy]] <!-- PatičkaObecNav --><br /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice okresu Kolín]]

Návrat na stránku „Červený Hrádek (Bečváry)“.