Benjamin Netanjahu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Politik |jméno = Benjamin Netanjahu<br />בנימין נתניהו |obrázek = BenjaminNetanyahu.jpg |úřad = 9. a 13. [[premiér Izraele]] |od = [[31. březen|31. března]] [[2009]] |do = |prezident = [[Šimon Peres]] |předchůdce = [[Ehud Olmert]] |nástupce = |od2 = [[18. červen|18. června]] [[1996]] |do2 = [[6. červenec|6. července]] [[1999]] |viceprezident2 = |předchůdce2 = [[Šimon Peres]] |nástupce2 = [[Ehud Barak]] |datum_narození = [[21. říjen|21. října]] [[1949]] ({{Věk|1949|8|21}} let) |místo_narození = [[Tel Aviv]], [[Izrael]] |datum_úmrtí = |místo_úmrtí = |strana = [[Likud]] |kneset = [[Volby do Knesetu 1988|12.]]–[[Volby do Knesetu 2009|18.]] |manžel/ka = Sára Ben-Arci (1991–současnost)<br />Fleur Cates (1981–1984)<br />Miriam Weizman (1976–1978) |alma_mater = [[Massachusetts Institute of Technology]] (MIT)<br />[[Harvard University]] |webová_stránka = [http://www.netanyahu.org.il www.netanyahu.org.il] |poznámky = |}} '''Benjamin Netanjahu''', známý pod přezdívkou '''Bibi'''<ref name="BBC-profile">[http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/2393677.stm BBC – Profil: Benjamin Netanjahu (anglicky)]</ref> ([[hebrejština|hebrejsky]]: בִּנְיָמִין "ביבי" נְתַנְיָהוּ,‎‎ *&nbsp;[[21. říjen|21.&nbsp;října]] [[1949]], [[Tel Aviv]], [[Izrael]]), je současný [[Premiér Izraele|izraelský premiér]] a předseda strany [[Likud]]. Jako vůdce této [[konzervatismus|konzervativní]] strany již byl [[Předseda vlády|premiérem]] od června [[1996]] do července [[1999]]. Dodnes je jediným izraelským ministerským předsedou, který se narodil po [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|založení státu]].<ref name="BBC-profile"/> Celkem třikrát zastával post [[ministr financí Izraele|ministra financí]] a poslední funkční období v&nbsp;tomto úřadu ukončil rezignací na protest proti [[Izraelský plán jednostranného stažení|jednostrannému stažení z&nbsp;Gazy]], které obhajoval tehdejší premiér [[Ariel Šaron]].<ref name="BBC-profile"/> Po odchodu Šarona převzal 20.&nbsp;prosince [[2005]] vedení strany. V&nbsp;prosinci 2006 se stal oficiálním [[vůdce opozice|vůdcem opozice]] v&nbsp;[[Kneset]]u a předsedou strany Likud. V&nbsp;srpnu [[2007]] zvítězil v&nbsp;primárkách Likudu, když porazil [[Moše Feiglin|Mošeho Feiglina]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz]] | titul = Netanjahu potvrzen v čele Likudu | url = http://Eretz/content/view/3065/41/ | datum přístupu = 2008-10-27}}</ref> V&nbsp;minulosti zastával různé ministerské posty. Ve [[Volby do Knesetu 2009|volbách do Knesetu v únoru 2009]] se jím vedená strana Likud umístila na druhém místě s 27 mandáty.<ref name="česky-rozhlas">[http://www.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/546614 Český rozhlas – Izraelské volby vyhrála Kadima]</ref> Na rozdíl o předsedkyně vítězné strany [[Kadima]], [[Cipi Livni]], však Netanjahu disponoval podporou většiny stran ve 120-členném [[Kneset]]u, a tak byl nakonec [[Prezident Izraele|prezidentem]] [[Šimon Peres|Šimonem Peresem]] pověřen sestavit koaliční vládu.<ref name="idnes-pověření">[http://zpravy.idnes.cz/izraelskou-vladu-nesestavi-vitez-voleb-premier-poveril-netanjahua-1ps-/zahranicni.asp?c=A090220_124535_zahranicni_stf iDNES.cz – Izraelskou vládu nesestaví vítěz voleb. Prezident pověřil Netanjahua]</ref> == Dětství a mládí == Netanjahu se narodil v&nbsp;[[Tel Aviv]]u Cele (rozená Segalová) a Bencionu Netanjahuovým (původně Mileikowskym) jako prostřední ze tří bratrů. Vyrůstal v&nbsp;[[Jeruzalém]]ě a když mu bylo 14&nbsp;let,<ref name="MFA">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael | titul = Benjamin Netanjahu | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/State/Benjamin+Netanyahu.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-27}}</ref> jeho rodina se přestěhovala do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Usadila se na [[Filadelfie|filadelfském]] předměstí ve městě [[Cheltenham (Spojené státy americké)|Cheltenham]], kde později Benjamin vystudoval místní střední školu. Netanjahuův otec je emeritní profesor židovských dějin na [[Cornell University|Cornellově univerzitě]] a prominentní člen [[revizionistický sionismus|revizionistického tábora]].<ref name="sionismus+izrael">[http://www.zionism-israel.com/bio/Benjamin_Nethanyahu.htm Biografie Benjamina Netanjahu (anglicky)]</ref> V&nbsp;roce 1967 se Netanjahu vrátil do Izraele, aby splnil svou povinnou vojenskou službu v&nbsp;[[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných silách]].<ref name="MFA"/> Byl přijat do elitní vojenské jednotky [[Sajeret Matkal]] a zúčastnil se řady nebezpečných operací při [[Opotřebovací válka|Opotřebovací válce]],<ref name="JVL">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish Virtual Library | titul = Benjamin Netanjahu | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/biography/netanyahu.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-27}}</ref> včetně osvobození rukojmích z&nbsp;letadla Sabena Airlanes na [[Ben Gurionovo mezinárodní letiště|Ben-Gurionově letišti]], při němž byl zraněn.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | rok = 2002 | titul = Izrael: Dějiny | vydavatel = BB Art | místo = Praha | isbn = 80-7257-740-9 | strany = 412}}</ref> Z&nbsp;armády odešel po šesti letech služby v&nbsp;hodnosti kapitána.<ref name="MFA"/> Do Izraele se vrátil po vypuknutí [[Jomkipurská válka|Jomkipurské války]], ve které se zúčastnil bojů u&nbsp;[[Suezský průplav|Suezského průplavu]] a na [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]].<ref name="ynetnews">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ynetnews | titul = Benjamin Netanjahu, Likud | url = http://www.ynet.co.il/english/articles/0,7340,L-3482383,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-27}}</ref> Poté se opět vrátil do Spojených států, kde na [[Massachusetts Institute of Technology]] (Massachusettský technologický institut, MIT) v&nbsp;roce 1975 získal bakalářský titul v&nbsp;architektuře a o&nbsp;dva roky později magisterský titul v&nbsp;obchodnictví.<ref name="MFA"/> Na MIT a [[Harvard University|Harvardu]] poté studoval politické vědy.<ref name="MFA"/> Po dokončení postgraduálního studia pracoval v&nbsp;letech 1976 až 1982 v&nbsp;soukromém sektoru;<ref name="netanjahu-biografie">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Netanjahu | jméno = Benjamin | titul = Biografie | url = http://www.netanyahu.org/biography.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-27}}</ref> nejprve v&nbsp;poradenské firmě v&nbsp;[[Boston]]u a později ve společnosti Rim Furniture Industries v&nbsp;Izraeli.<ref name="MFA"/> Velmi ovlivněn smrtí nejstaršího bratra [[Jonatan Netanjahu|Joniho]] (padl jako velitel tajné [[operace Entebbe]], při které došlo k&nbsp;osvobození izraelských rukojmí letu společnosti [[Air France]] v&nbsp;[[Uganda|Ugandě]]) inicioval Netanjahu uspořádání dvou mezinárodních konferencí o&nbsp;boji proti mezinárodnímu [[terorismus|terorismu]], které se konaly roku 1979 v&nbsp;Jeruzalémě a 1984 ve [[Washington]]u.<ref name="MFA"/> Napsal rovněž několik knih, včetně dvou o&nbsp;terorismu. Netanjahův mladší bratr [[Iddo Netanjahu|Iddo]] je [[Rentgenové záření|rentgenolog]] a spisovatel. Všichni tři bratři sloužili u&nbsp;Sajeret Matkal. Byl třikrát ženatý a má tři děti.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Kneset]] | titul = Člen Knesetu: Benjamin Netanjahu | url = http://www.knesset.gov.il/mk/eng/mk_eng.asp?mk_individual_id_t=90 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-27}}</ref> S&nbsp;první ženou Miriam Weizman, se kterou má dceru Nou, se seznámil při práci v&nbsp;Bostonu.<ref name="ynetnews"/> Jeho druhou ženou, se kterou se oženil v&nbsp;roce 1982, byla Fleur Cates, která konvertovala k&nbsp;[[judaismus|judaismu]] ([[Židé|Žid]] byl pouze její otec).<ref name="ynetnews"/> Nyní žije se svou třetí ženou, psycholožkou Sárou, rozenou Ben-Arci, se kterou má syny Jaira a Avnera.<ref name="ynetnews"/> == Diplomacie a začátek politické kariéry == {{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= {{Příbuzný|bratr|[[Jonatan Netanjahu]]}} {{Příbuzný|bratr|[[Iddo Netanjahu]]}} }} V&nbsp;roce 1982 byl na žádost [[Moše Arens]]e,<ref name="JVL"/> tehdejšího izraelského velvyslance ve Spojených státech, jmenován jeho zástupcem, kterým zůstal dva roky.<ref name="MFA"/> Byl rovněž členem první delegace rozhovorů o&nbsp;strategické spolupráci mezi Izraelem a USA.<ref name="netanjahu-biografie"/> V&nbsp;letech [[1984]]–[[1988]] působil jako izraelský velvyslanec při [[Organizace spojených národů|Organizaci spojených národů]].<ref name="MFA"/> Během svého působení v&nbsp;OSN byl znám jako zkušený a energický řečník a debatér, který věděl, jak na západní [[média]].<ref name="MFA"/> Jako obhájce Izraele na mezinárodní scéně pomohl porozumění bezpečnostním potřebám země mezi vlivnými Američany.<ref name="MFA"/> Jako izraelský velvyslanec při OSN vedl v&nbsp;roce 1987 snahy při zpřístupnění archivů [[nacismus|nacistických]] válečných zločinů.<ref name="JVL"/> Po návratu do Izraele v&nbsp;roce 1988 vstoupil do politického života a byl zvolen do 12.&nbsp;Knesetu za stranu Likud –&nbsp;politické hnutí, s&nbsp;nímž byla jeho rodina spjata po dvě generace –&nbsp;a byl jmenován náměstkem ministra zahraničí ve vládě [[Jicchak Šamir|Jicchaka Šamira]].<ref name="MFA"/> V&nbsp;této funkci setrval čtyři roky, které byly poznamenány [[první intifáda|intifádou]], [[Válka v Zálivu|válkou v&nbsp;Zálivu]] a [[Madridská konference|Madridskou mírovou konferencí]], která iniciovala přímé rozhovory mezi Izraelem a jeho sousedy.<ref name="MFA"/> Díky Netanjahuovým dobrým komunikačním schopnostem, a zejména pak umu jednání s&nbsp;médii, došlo opět k&nbsp;lepšímu vnímání Izraele v&nbsp;zahraničí.<ref name="MFA"/> V&nbsp;roce 1992 prohrál Likud pod vedením Šamira [[Volby do Knesetu 1992|předčasné parlamentní volby]], načež Šamir odešel z politiky. Krátce před stranickými volbami v&nbsp;roce 1993 přiznal v&nbsp;rozhovoru pro televizi [[Kanál 1|Kanál&nbsp;1]] nemanželskou aféru,<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The New York Times]] | titul = Jerusalem Journal; In Likud's Future, the Man With a Naughty Past? | url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9F0CE4D61538F937A15750C0A965958260&sec=&spon=&pagewanted=2 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-27}}</ref> která podle jeho slov „měla být zneužita při volebním boji spolustraníkem z&nbsp;Likudu“.<ref name="ynetnews"/> Stranické volby však Netanjahu vyhrál,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | rok = 2007 | titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Praha | vydání = 2 | isbn = 978-80-87029-16-9 | strany = 186}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> když porazil [[Benny Begin|Bennyho Begina]] (syna bývalého izraelského premiéra [[Menachem Begin|Menachema Begina]]) a zkušeného politika [[David Levy|Davida Levyho]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Answers.com | titul = Likud | url = http://www.answers.com/topic/likud-political-party-israel | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-27}}</ref> O&nbsp;post předsedy se zpočátku ucházel i&nbsp;[[Ariel Šaron]], ale stáhl svou kandidaturu poté, co zjistil, že má minimální podporu. Netanjahu vedl politickou opozici v&nbsp;období, které předcházelo vraždě premiéra [[Jicchak Rabin|Jicchaka Rabina]] –&nbsp;období charakteristické rostoucím společenským napětím kvůli [[Mírová dohoda z Osla|mírovým dohodám z&nbsp;Osla]] a opětovném nárůstu palestinského terorismu.<ref name="MFA"/> Sám Netanjahu byl obviňován z&nbsp;vyhrocování již tak napjaté situace,<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;195</ref> kdy dohody z&nbsp;Osla označil jako „předmostí ke zničení Izraele,“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Krupp | jméno = Michael | titul = Sionismus a Stát Izrael | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-7021-265-9 | strany = 195 }} [Dále jen: ''Sionismus a Stát Izrael.'']</ref> a kdy byl jakožto vůdce opozice bouřlivým řečníkem na protivládních demonstracích.<ref>''Sionismus a Stát Izrael.'' S.&nbsp;198</ref> Ostře také vystupoval proti izraelskému stažení z&nbsp;[[Pásmo Gazy|Pásma Gazy]] a [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | titul = Benjamin Netanyahu | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/409922/Benjamin-Netanyahu | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-27}}</ref> == Premiér (1996–1999) == [[Volby do Knesetu 1996|Volby do Knesetu v&nbsp;roce 1996]] byly neobvyklé tím, že každý volič měl právo [[Volby izraelského premiéra 1996|přímo zvolit premiéra]].<ref name="čejka202">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;201-202</ref> V&nbsp;předvolební kampani se zaměřil na rostoucí vlnu teroru, která decimovala Izrael, izraelské [[charedim]] (nabídl zproštění povinné vojenské služby pro ortodoxní muže, zvýšení sociální podpory, garanci na svěcení [[šabat]]u) a na námitky pravice vůči jakýmkoliv dalším územním ústupkům.<ref name="čejka202"/> Zároveň však prohlásil, že dodrží mezinárodní závazky Izraele, včetně [[Mírová dohoda z Osla|Oselských dohod]], ale jedním dechem dodal, že mírový proces zpomalí a bude striktně vyžadovat reciprocitu.<ref name="gilbert577"> {{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | rok = 2002 | titul = Izrael - dějiny | vydavatel = BB art | místo = Brno | isbn = 80-7257-740-9 | strany = 577}} [Dále jen: ''Izrael - dějiny.'']</ref> Mezi předvolebními hesly se objevovalo také: „pro Židy je dobrý Netanjahu“ (hebrejsky: {{Cizojazyčně|he|''Netanjahu zev tov l'jehudim''}}).<ref name="čejka202"/> Náboženské strany rovněž vítaly důrazný nacionalismus Likudu, který byl odezvou předstátního revizionistického sionismu.<ref name="gilbert577"/> [[Rabín]]i ze strany [[Šas]] dokonce před volbami rozdávali věřícím amulety, které tvrdily, že volba Netanjahua je požehnáním.<ref name="gilbert577"/> Pro Netanjahua byla příznivá i&nbsp;skutečnost, že [[izraelští Arabové]], kteří by jinak volili jeho protivníka [[Šimon Peres|Šimona Perese]], se zalekli nedávné Peresovy [[operace Hrozny hněvu]], a namísto hlasu pro něj vhazovali do volebních uren prázdné volební lístky (těch nakonec bylo na 180&nbsp;000).<ref name="čejka202"/> Podle nového volebního systému by se stal premiérem ten, kdo by získal v&nbsp;přímé volbě více než 50 % hlasů.<ref name="krupp206">Sionismus a Stát Izrael. S.&nbsp;206</ref> V&nbsp;souvislosti s&nbsp;tím se Netanjahu obával, že by Peresovy šance zvítězit v&nbsp;prvním kole byly větší, kdyby proti němu kandidovalo více pravicových kandidátů.<ref name="krupp206"/> Z&nbsp;pravice kandidovali kromě Netanjahua také [[Rafael Ejtan]] ze strany [[Comet]] a [[David Levy]] ze strany [[Gešer]].<ref name="krupp206"/> Oba však Netanjahu přesvědčil, aby své kandidatury stáhli výměnou za významné vládní posty a nakonec se mu ještě před volbami podařilo vytvořit společnou kandidátku těchto tří stran (Likud-Gešer-Comet).<ref name="krupp206"/> Ve volbách, které se konaly [[29. květen|29.&nbsp;května]] [[1996]], sice mírně zvítězila [[Izraelská strana práce|Strana práce]],<ref name="čejka202"/> avšak v&nbsp;přímých volbách vyhrál o&nbsp;30&nbsp;tisíc hlasů Benjamin Netanjahu,<ref name="krupp206"/> který se tak stal nejmladším izraelským premiérem a prvním izraelským premiérem zvoleným v&nbsp;přímých volbách.<ref name="ynetnews"/> Vytvořil koaliční vládu sestávající se z&nbsp;Likudu, Gešeru, Cometu, [[Národní náboženská strana|Národní náboženské strany]], [[Jednotný judaismus Tóry|Jednotného judaismu Tóry]], [[Jisra'el be-Alija|Jisra'el be-Aliji]], [[Šas]]u a [[Třetí cesta (Izrael)|Třetí cesty]].<ref name="čejka202"/><ref>Sionismus a Stát Izrael. S.&nbsp;212</ref> [[Soubor:Netanyahu_Arafat_Shaath.jpg|thumb|250px|Netanjahu s [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]] a Nabilem Šáthem na Světovém ekonomickém fóru v&nbsp;Davosu, 1997]] Bezprostředně po sestavení vlády chtěl Netanjahu dokázat, že bude pokračovat v&nbsp;mírovém procesu.<ref>Sionismus a Stát Izrael. S.&nbsp;215</ref> Ve skutečnosti však [[Jásir Arafat|Arafatovým]] slibům nevěřil.<ref name="čejka203">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;203</ref> Z&nbsp;funkce premiéra se naopak snažil kompromisy s&nbsp;[[Palestinci|palestinskými Araby]] oddalovat a v&nbsp;rozporu s&nbsp;Oselskými dohodami akcentoval jordánsko-palestinskou konfederaci namísto nového samostatného státního útvaru.<ref name="čejka203"/> Jedna z&nbsp;prvních věcí z&nbsp;nastávající agendy vyplývající z&nbsp;Oselských dohod mělo být předání [[Hebron]]u.<ref name="krupp216">Sionismus a Stát Izrael. S.&nbsp;216-217</ref> 4.&nbsp;září 1996 se pak uskutečnilo první setkání Netanjahua s&nbsp;Arafatem, které však nepřineslo žádné výsledky. Naopak oznámil výstavbu nových osad,<ref name="krupp216"/> díky čemuž měl Izrael značně špatné vztahy se Spojenými státy.<ref name="čejka203"/> Netanjahuova politika se opírala o tzv. „tři ne“: NE stažení z Golanských výšin, NE diskusím o statusu Jeruzaléma a NE vyjednávání pod ultimáty.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = University of Bergen: Centre for Middle Eastern and Islamic studies | titul = The new alliance: Turkey and Israel Is it a course towards new division of the Middle East? | url = http://www.smi.uib.no/pao/hawas.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-28}}</ref> Mezi Netanjahuovu agendu ve funkci premiéra nepatřil pouze izraelsko-palestinský mírový proces, ale rovněž mimo jiné uzdravení izraelské [[ekonomika|ekonomiky]].<ref name="MFA"/> Během jeho funkčního období došlo k&nbsp;zavedení opatření sloužících zamezení růstu [[inflace]] a dalších kroků majících za cíl snížení státního rozpočtového deficitu.<ref name="MFA"/> Nová ekonomická politika byla zaměřena na restrukturalizaci ekonomiky a [[privatizace|privatizaci]] státních společností a služeb.<ref name="MFA"/> Během jeho funkčního období dosahovaly každoroční zahraniční investice do izraelského [[hi-tech]] průmyslu 1&nbsp;miliardy dolarů.<ref name="netanjahu-biografie"/> Během jeho vlády došlo k&nbsp;několika kontroverzním událostem. Již v&nbsp;srpnu 1996 nechal Netanjahu otevřít tzv.&nbsp;[[Hasmonejský tunel]], který přiléhá k&nbsp;[[Chrámová hora|Chrámové hoře]] a jehož východ leží v&nbsp;zalidněné [[Muslimská čtvrť (Jeruzalém)|muslimské čtvrti]].<ref name="gilbert578">''Izrael - dějiny.'' S.&nbsp;578-579</ref> Tento krok vyvolal vlnu hněvu a násilí, při kterém přišlo o&nbsp;život na patnáct vojáků a padesát šest izraelských civilistů.<ref name="gilbert578"/> Vůči otevření tunelu se však vytvořila opozice i&nbsp;na domácí politické scéně, kdy proti němu důsledně vystoupil Šimon Peres.<ref name="gilbert578"/> Následně se pokusil mírový proces oživit americký prezident [[Bill Clinton]], který svolal na 1.&nbsp;října do Washingtonu mírovou konferenci.<ref name="krupp218">Sionismus a Stát Izrael. S.&nbsp;218</ref> Žádný výsledek však nepřinesla.<ref name="krupp218"/> Americký tlak na pokračování mírového procesu však byl enormní.<ref name="čejka204-205">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;204-205</ref> Mimo to Netanjahu nemohl jednoduše odvrhnout veškeré dosavadní mírové snahy.<ref name="čejka204-205"/> V&nbsp;důsledku toho byl [[17. leden|17.&nbsp;ledna]] [[1997]] uzavřen [[Hebronský protokol]], který převáděl 80 % tohoto velkého palestinského města pod [[Palestinská autonomie|Palestinskou autonomii]].<ref name="gilbert580">''Izrael - dějiny.'' S.&nbsp;580</ref> Zbylých 20 % města zůstalo vymezeno pro zdejší židovské osadníky.<ref name="gilbert580"/> [[Soubor:HarHoma.JPG|thumb|left|[[Har Choma]]]] Velkým skandálem se na izraelské politické scéně stala [[aféra Bar-On]], přezdívaná „Bibi-gate“, při níž mělo dojít k&nbsp;politickému obchodu, který umožnil podporu vlády stranou Šas.<ref name="čejka204-205"/> Policie doporučila obvinit i&nbsp;samotného Netanjahua, ale generální prokurátor [[Eljakim Rubinstein]] toto doporučení odmítl.<ref name="ynetnews"/><ref>''Izrael - dějiny.'' S.&nbsp;584</ref> Jako velký neúspěch se označuje selhání tajné operace [[Mosad]]u, při níž měli dva agenti zabít pomalu působícím [[jed]]em předního představitele [[Hamas]]u [[Chálid Mašál|Chálida Mašála]], který se toho času nacházel v&nbsp;[[Ammán]]u.<ref name="čejka204-205"/> Agenti však byli chyceni jordánskou policií a Izrael musel k&nbsp;velké mezinárodní ostudě dodat protilátku a propustit duchovního vůdce Hamásu [[Ahmed Jásin|Ahmeda Jásina]] a desítky dalších teroristů.<ref name="čejka204-205"/> Tento incident měl za následek krizi izraelsko-jordánských vztahů. Za další velmi kontroverzní krok Netanjahuovy vlády se pokládá výstavba projektu [[Har Choma]] v&nbsp;jižním Jeruzalémě.<ref name="krupp219">Sionismus a Stát Izrael. S.&nbsp;219</ref> Úmysl postavit byty pro více než 30&nbsp;tisíc Židů vyvolal protesty nejenom mezi palestinskými Araby, ale i&nbsp;mezi izraelskou levicí a na mezinárodní scéně se proti tomuto úmyslu postavilo 130&nbsp;zemí (s&nbsp;výjimkou Spojených států a několika tichomořských ostrovů).<ref>''Izrael - dějiny.'' S.&nbsp;583</ref> V&nbsp;den výročí nástupu do funkce premiéra řekl Netanjahu v&nbsp;interview pro [[The Times]]: {{citát|''Pan Arafat musí říct svým lidem otevřeně a jasně, že mír nebude uzavřen na liniích z&nbsp;roku 1967. Izrael se nedá zredukovat na křehké státní [[ghetto]] na pobřeží Středozemního moře.''|Benjamin Netanjahu, The Times<ref>''Izrael - dějiny.'' S.&nbsp;591</ref>|200}} [[Soubor:Houghton house Netanyahu Albright Arafat.jpg|thumb|250px|Benjamin Netanjahu, [[Madeleine Albright]] a [[Jásir Arafat]] při dohodách o&nbsp;[[Memorandum od Wye River|Memorandu od Wye River]]]] Po teroristickém útoku v&nbsp;březnu 1997 v&nbsp;[[Tel Aviv]]u došlo k&nbsp;výraznému ochlazení izraelsko-palestinských vztahů.<ref name="krupp219"/> Netanjahu občas vystoupil s&nbsp;„novým mírovým plánem“, což byl většinou pouze již existující modernizovaný plán.<ref name="krupp220">Sionismus a Stát Izrael. S.&nbsp;220</ref> Jeden z&nbsp;takových („Allon-Plan-Plus“) navrhl v&nbsp;červnu 1997. Vycházel z&nbsp;[[Allonův plán|Allonova plánu]] z&nbsp;konce 60.&nbsp;let, podle něhož si měl Izrael ponechat jako strategicky důležitá území Golanské výšiny a [[Jordánské údolí]].<ref name="krupp220"/> Dále si podle Netanjahua měl Izrael ponechat 50–60 % Západního břehu.<ref name="krupp220"/> Jelikož však reálně žádný mírový plán nebyl, došlo k&nbsp;opětovnému nárůstu teroru.<ref name="krupp220"/> Na pokračování mírového procesu opět tlačily Spojené státy, které požadovaly implementaci části dohod [[Mírová dohoda z Osla#Přechodná dohoda Oslo II|Oslo II.]]<ref name="čejka205-206">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;205-206</ref> Nakonec byl Američany navržen kompromis, v&nbsp;jehož rámci mělo být 13 % Západního břehu předáno palestinským Arabům.<ref name="krupp220"/> Po roku a půl diplomatické nečinnosti bylo nakonec v&nbsp;říjnu 1998 na nátlak prezidenta Clintona podepsáno [[Memorandum od Wye River]].<ref name="čejka205-206"/> Kromě převedení 13 % území na Palestinskou autonomii také došlo k&nbsp;odchodu izraelských sil z&nbsp;některých lokalit, otevření letiště a přístavu v&nbsp;[[Gaza|Gaze]] a vytvoření bezpečného průchodu mezi Pásmem Gazy a Západním břehem.<ref name="čejka205-206"/> Netanjahu za podepsání Memoranda po Spojených státech požadoval nové potvrzení Palestinské národní rady, že byly z&nbsp;Charty Organizace pro osvobození Palestiny vypuštěny zmínky o&nbsp;zničení Izraele a vyvíjel i&nbsp;nátlak na propuštění izraelského špiona [[Jonathan Pollard|Jonathana Pollarda]].<ref name="čejka205-206"/> Díky ústupkům této dohody si však proti sobě postavil pravici<ref name="BBC-profile"/> a v&nbsp;Likudu se vůči němu vymezil silný tábor odpůrců územních ústupků.<ref name="čejka205-206"/> K&nbsp;prosazení Memoranda do Wye River se pak při hlasování v&nbsp;Knesetu musel spolehnout na Stranu práce.<ref name="čejka205-206"/> Nespokojenost ve straně, její štěpení, problémy se schválením státního rozpočtu a nakonec i&nbsp;vyslovení nedůvěry vládě pravicí v&nbsp;Knesetu<ref name="ynetnews"/> vedla Netanjahua k&nbsp;vyhlášení předčasných voleb pro rok 1999.<ref name="čejka205-206"/> V&nbsp;těchto předčasných volbách, které se konaly [[17. květen|17.&nbsp;května]], se opět [[Volby izraelského premiéra 1999|přímo volil i&nbsp;premiér]].<ref name="čejka207">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;207</ref> Proti Netanjahuovi kandidoval [[Ehud Barak]] ze Strany práce. [[Volby do Knesetu 1999|Tyto parlamentní volby]] byly jednou z&nbsp;nejdrtivějších porážek Likudu, kdy získal pouze 14 %&nbsp;hlasů a o&nbsp;pouhé procento za ním se umístila strana Šas.<ref name="čejka207"/> Souboj Baraka a Netanjahua byl vyrovnanější, ale Barak nakonec Netanjahua těsně porazil poměrem 56:44 % (rozdíl 388&nbsp;546&nbsp;hlasů).<ref name="čejka207"/> Po volební porážce Netanjahu opustil křeslo předsedy Likudu a dočasně odešel z&nbsp;politiky.<ref name="ynetnews"/> == Období mimo politiku == Po odchodu z politické scény v&nbsp;roce 1999 působil jako obchodní poradce hi-tech společností a přednášel po celém světě.<ref name="netanjahu-biografie"/> V&nbsp;srpnu 1999 přinesl deník [[Jediot Achronot]] skandální odhalení, že Netanjahu financoval úpravy svého soukromého bytu v&nbsp;Jeruzalémě z&nbsp;peněz úřadu premiéra.<ref name="ynetnews"/> V&nbsp;březnu 2000 [[izraelská policie|policie]] navrhla Netanjahua obvinit z&nbsp;podvodu, korupce, zpronevěry a maření úředního jednání.<ref name="ynetnews"/> Žádné obvinění však nakonec vzneseno nebylo.<ref name="ynetnews"/> == Politická aktivita po roce 2000 == [[Soubor:Vladimir Putin 21 December 2000-1.jpg|thumb|250px|Netanjahu a [[Vladimir Putin]], 2001]] V&nbsp;roce 2001 Netanjahu nevyužil příležitost vrátit se na politický vrchol, když se odmítl zúčastnit [[Volby izraelského premiéra 2001|předčasných premiérských voleb]].<ref name="ynetnews"/> Těch se nakonec za Likud zúčastnil Ariel Šaron, který Baraka výrazně porazil.<ref name="čejka216-217">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;216-217</ref> Šaron následně vzhledem k&nbsp;probíhající [[druhá intifáda|druhé intifádě]] vytvořil vládu národní jednoty.<ref name="čejka216-217"/> Ta se stala největší [[Vláda Státu Izrael|izraelskou vládou]] všech dob s&nbsp;celkem 27&nbsp;ministry.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = BBC | titul = Sharon's fractious coalition | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/1205370.stm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-29}}</ref> V&nbsp;říjnu 2002 opustila Strana práce koalici kvůli neshodám ve státním rozpočtu.<ref name="NYT">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The New York Times]] | titul = Sharon coalition shatters as Labor quits over budget | url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9806E4D6103FF932A05753C1A9649C8B63 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-29}}</ref> Šaronova vláda se tak stala rázem menšinovou a on musel vyhlásit předčasné volby.<ref name="NYT"/> Odchodem Strany práce došlo mimo jiné k&nbsp;uvolnění místa [[Ministr zahraničí Izraele|ministra zahraničí]], na které nastoupil Netanjahu.<ref name="MFA"/> Později se utkal se&nbsp;Šaronem ve stranických volbách o&nbsp;post předsedy strany, ale neuspěl.<ref name="ynetnews"/> === Ministr financí (2003–2005) === Koncem ledna 2003 se konaly [[Volby do Knesetu 2003|předčasné parlamentní volby]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | titul = Judaismus, politika a Stát Izrael | vydání = 2 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2003 | isbn = 80-210-3007-0 | strany = 203 }} [Dále jen: ''Judaismus, politika a Stát Izrael.'']</ref> Změnou bylo, že po deseti letech došlo ke zrušení přímé volby premiéra.<ref name="čejka242">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;242</ref> Volby vyhrál přesvědčivě Likud, zatímco Strana práce zaznamenala dosud nejhorší volební výsledek.<ref>''Judaismus, politika a Stát Izrael.'' S.&nbsp;205</ref> Šaron sestavil pravicovou koalici z&nbsp;Likudu a stran [[Šinuj]], [[Národní jednota]] a [[Národní náboženská strana]].<ref name="čejka242"/> Jedním z&nbsp;členů této vlády, která je označována jako jedna z&nbsp;nejvíce nacionálně orientovaných izraelských vlád,<ref name="čejka242"/> se stal i&nbsp;Benjamin Netanjahu, jenž zaujal post ministra financí.<ref name="MFA"/> Z&nbsp;této pozice zavedl ekonomickou politiku, která podpořila růst tím, že zredukovala veřejný sektor a posílil soukromý sektor.<ref name="netanjahu-biografie"/> Součástí politiky bylo snížení vládních výdajů, snížení [[daň|daní]], povzbuzení k&nbsp;práci namísto pobírání sociálních dávek, rozbití [[monopol]]ů, pokračování [[privatizace]] a zavedení penzijní reformy.<ref name="netanjahu-biografie"/> Tyto kroky, které chválila jak americká administrativa, tak [[Mezinárodní měnový fond]] a soukromý sektor, vedly k&nbsp;zastavení ekonomického poklesu, snížily [[nezaměstnanost]] a povzbudily ekonomický růst.<ref name="netanjahu-biografie"/> Izraelská ekonomika, která měla začátkem roku 2001 růst kolem 1 %, se dostala v&nbsp;roce 2004 až na 4,2 % růstu.<ref name="netanjahu-biografie"/> V&nbsp;roce [[2004]] Netanjahu pohrozil rezignací, jestliže [[Izraelský plán jednostranného stažení|plán na stažení z&nbsp;Pásma Gazy]] nebude předložen k&nbsp;[[referendum|veřejnému hlasování]].<ref name="BBC-resignation">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = BBC | titul = Netanyahu quits over Gaza pullout | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/4129448.stm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-29}}</ref> Svůj rezignační dopis předložil krátce před hlasováním izraelské vlády o&nbsp;stažení, které se konalo 7.&nbsp;srpna 2005.<ref name="BBC-resignation"/> Vláda schválila stažení poměrem 17:5 a Netanjahuova rezignace vstoupila v&nbsp;platnost 9.&nbsp;srpna 2005.<ref name="ynetnews"/><ref name="BBC-resignation"/> [[Soubor:Benjamin Netanyahu (2).jpg|left|thumb|Netanjahu na [[Světové ekonomické fórum|Světovém ekonomickém fóru]] v&nbsp;[[Davos]]u, 2009]] === Předseda Likudu === Odchod Izraele z&nbsp;[[Pásmo Gazy|Pásma Gazy]] vyvolal v&nbsp;Likudu silné otřesy, které vedly k&nbsp;odchodu Ariela Šarona a několik jeho spolustraníků ze strany.<ref name="čejka308">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;308</ref> S&nbsp;nimi a dalšími politiky, kteří opustili Stranu práce, pak Šaron založil stranu [[Kadima]], kterou připravoval na [[Volby do Knesetu 2006|předčasné volby do Knesetu v&nbsp;roce 2006]].<ref name="čejka308"/> Jeden z&nbsp;prvních pokusů o&nbsp;získání předsednického postu učinil ještě za Šaronova předsednictví v&nbsp;září 2005, kdy se pokusil vyvolat předčasné stranické volby na pozici předsedy.<ref name="NYT-NvsSh">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The New York Times]] | titul = Netanyahu to Challenge Sharon; Move Could Force Election | url = http://www.nytimes.com/2005/08/31/international/middleeast/31israel.html?_r=1&oref=slogin | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref> To celé v&nbsp;období, kdy strana vedla vládu a její předseda byl premiér (případné Netanjahuovo vítězství by mělo za následek vytlačení Šarona z&nbsp;úřadu premiéra).<ref name="NYT-NvsSh"/> Strana však tuto jeho iniciativu odmítla. Předsedou strany se stal 20.&nbsp;prosince 2005, když porazil [[Silvan Šalom|Silvana Šaloma]] ziskem 47 % hlasů.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = BBC | titul = Netanyahu wins Likud leader poll | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/4543906.stm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref> V&nbsp;předčasných volbách skončil Likud na třetím místě za stranami Kadima a Stranou práce a zaznamenal nejhorší volební výsledek ve své historii.<ref name="čejka308"/> V&nbsp;současné době je Benjamin Netanjahu [[vůdce opozice]].<ref name="ynetnews"/> 14.&nbsp;srpna 2007 byl v&nbsp;nových stranických volbách zvolen předsedou strany a kandidátem na post premiéra, když získal 73 % hlasů a porazil radikálně pravicového kandidáta Moše Feiglina a předsedu Světového Likudu [[Danny Danon|Dannyho Danona]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz]] | titul = Vítězný Netanjahu chce zřejmě posunout Likud doleva | url = http://Eretz/content/view/3071/41/ | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref> Jakožto předseda strany je Netanjahu automatickým kandidátem Likudu na post premiéra v&nbsp;[[Volby do Knesetu 2009|dalších izraelských parlamentních volbách]]. Ty jsou v&nbsp;současnosti plánovány na začátek roku 2009, jelikož současná úřadující premiérka [[Cipi Livni]] nebyla schopna vytvořit vládní koalici.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz]] | titul = Cipi Livni hází ručník do ringu, Izrael čekají předčasné volby | url = http://Eretz/content/view/7052/41/ | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref> === Volby do Knesetu v roce 2009 === {{Hlavní článek|Volby do Knesetu 2009}} [[Soubor:Netanyahu campaign posters in Jerusalem.jpg|thumb|Netanjahuovy volební plakáty v&nbsp;Jeruzalémě]] Po stranických volbách strany Kadima, které v září 2008 vyhrála Cipi Livni, podal tehdejší izraelský premiér Ehud Olmert demisi,<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Ehud Olmert rezignoval. Šanci dostane Livniová | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=617167&tro5420_0_3 | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref>, načež prezident Peres pověřil Livni sestavením vlády.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz]] | titul = Šimon Peres pověřil Cipi Livni sestavením nové izraelské vlády | url = http://Eretz/content/view/6798/41/ | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref> Po jejím neúspěchu nechal prezident rozpustit Kneset a vypsat předčasné parlamentní volby, které se konaly v&nbsp;únoru 2009.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz]] | titul = Je to oficiální: Nové izraelské volby | url = http://Eretz/content/view/7067/41/ | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = BBC News | titul = Q&A: Israel's road to elections | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/middle_east/7613137.stm | datum přístupu = 2009-2-3 | jazyk = anglicky }}</ref> Přes značný předvolební náskok nakonec Likud skončil na druhém místě za Kadimou s&nbsp;rozdílem jednoho mandátu.<ref name="česky-rozhlas"/> Za vítěze voleb se prohlásila jak Livni, tak Netanjahu, který argumentoval tím, že pravicové strany mají v Knesetu většinu 65 mandátů.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Kadima wins, but rightist bloc biggest | url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1233304741384&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull | datum vydání = 2009-2-10 | datum přístupu = 2009-3-2 | jazyk = anglicky }}</ref> Po poradních setkání prezidenta Perese s předsedy parlamentních stran nakonec Peres Netanjahua pověřil sestavením vlády.<ref name="idnes-pověření"/> Netanjahua totiž podpořili všechny pravicové strany, které mají dohromady v Knesetu většinu.<ref name="idnes-pověření"/> Stalo se tak poprvé za šedesát let existence státu, kdy sestavením vlády nebyl postaven vítěz voleb.<ref name="idnes-pověření"/> Po pověření se Netanjahu nejprve obrátil s cílem vytvoření vlády národní jednoty na stranu Kadima.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = E15 | titul = Netanjahu sestavuje vládu, zatím bez úspěchu | url = http://www.e15.cz/udalosti/netanjahu-sestavuje-vladu-zatim-bez-uspechu-78654/ | datum vydání = 2009-2-23 | datum přístupu = 2009-3-2 }}</ref> Cipi Livni však všechny nabídky Likudu odmítla, načež se Netanjahu pokusil přesvědčit ke vstupu do koalice předsedu Strany práce Ehuda Baraka.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Somfalvi | jméno = Atila | vydavatel = Ynetnews | titul = Coalition talks: Netanyahu, Barak discuss security | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3679520,00.html | datum přístupu = 2009-3-2 | jazyk = anglicky }}</ref> Dne 16. března podepsal koaliční dohodu s [[Jisra'el Bejtejnu]] a o šest dní později se stranou [[Šas]]. Pokus o přivedení Strany práce do vlády se zdál být úspěšný, přestože část strany se postavila proti. Nakonec rozhodla ústřední komise strany, která poměrem hlasů 680 ku 507 schválila vstup strany do Netanjahuovy koaliční vlády.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The New York Times]] | titul = Israel’s Labor Party Votes to Join Netanyahu Coalition | url = http://www.nytimes.com/2009/03/25/world/middleeast/25mideast.html?_r=1&n=Top/News/World/Countries%20and%20Territories/Israel | datum přístupu = 2009-5-1 | jazyk = anglicky }}</ref> Dne 25. března se ke koalici přidala ještě strana [[Židovský domov]]. Dne 31. března prezident Peres jmenoval Netanjahuovy ministry a téhož dne získala jeho vláda podporu v Knesetu.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Israel's 32nd government sworn in | url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1238423647847&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull | datum přístupu = 2009-5-1 | jazyk = anglicky }}</ref> Následující den do vlády vstoupila strana [[Jednotný judaismus Tóry]], čímž se počet vládních poslanců rozrostl na 74.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ynetnews | titul = United Torah Judaism, Likud sign coalition deal | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3695618,00.html | datum přístupu = 2009-5-1 | jazyk = anglicky }}</ref> == Reakce na íránský jaderný program == Netanjahu se vždy stavěl proti [[írán]]skému jadernému programu na obohacování [[uran (prvek)|uranu]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Times Online | titul = Netanyahu warns West it must halt Iran nuclear plans | url = http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/article542370.ece | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Netanjahu | jméno = Benjamin | titul = "We have to prevent Iran from going nuclear." | url = http://www.netanyahu.org/prognosticator.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref> V&nbsp;mnoha svých projevech přirovnal Íránskou islámskou republiku k&nbsp;[[Třetí říše|nacistickému Německu]] roku 1938 a tvrdí, že Írán není pouze hrozbou pro Izrael, ale pro celou západní civilizaci.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = Netanyahu: It's 1938 and Iran is Germany; Ahmadinejad is preparing another Holocaust | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/787766.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref> V&nbsp;jednom ze svých projevů prohlásil: „Je rok 1938 a Írán je Německo, vyzbrojující se [[jaderná zbraň|jadernými zbraněmi]]. To musí rozeznít poplach, ale [[Evropa]] dřímá, naneštěstí, a ne poprvé. Už nesmíme být těmi, kdo za to zaplatí.“<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz]] | titul = Cipi Livni: Žádost Íránu o členství v Radě bezpečnosti OSN je absurdní | url = http://Eretz/content/view/6823/41/ | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref> V&nbsp;rozhovoru pro [[CNN]] v&nbsp;březnu 2007 dodal, že: „je jen jeden rozdíl mezi nacistickým Německem a Íránskou islámskou republikou a to ten, že ti první začali celosvětový konflikt a poté vyvíjeli atomové zbraně, zatímco ti druzí nejprve vyvíjejí atomové zbraně a jakmile je budou mít, začnou světovou válku.“<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[CNN]] | titul = Glen Beck: Interview with Benjamin Netanyahu | url = http://transcripts.cnn.com/TRANSCRIPTS/0611/17/gb.01.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-30}}</ref> == Knihy a články == '''Knihy''': * ''A Durable Peace: Israel and Its Place Among the Nations'' (Warner Books, 2000) ISBN 0-446-52306-2 * ''Fighting Terrorism: How Democracies Can Defeat Domestic And International Terrorism'' (Diane Pub Co, 1995) ISBN 0-7881-5514-8 * ''A Place Among the Nations'' (Bantam, 1993) ISBN 0-553-08974-9 * ''Terrorism: How the West Can Win'' (Farrar Straus & Giroux, 1986) ISBN 0-374-27342-1 '''Články''': * [http://www.netanyahu.org/statofforisp.html "On Terrorism"] === Související články === * [[Volby izraelského premiéra 1996]] * [[Hebronský protokol]] * [[Memorandum od Wye River]] == Poznámky == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.netanyahu.org.il/ Oficiální internetové stránky (anglicky, francouzsky, hebrejsky)] * [http://encarta.msn.com/encyclopedia_761586337/benjamin_netanyahu.html Encarta – Benjamin Netanjahu (anglicky)] * [http://www.zionism-israel.com/bio/Benjamin_Nethanyahu.htm Curriculum vitae Benjamina Netanjahu (anglicky)] * [http://Eretz/content/view/5388/41/ Eretz - Netanjahu: Ústupky ve věci Jeruzaléma tam přivedou Írán] (3/2008) * [http://Eretz/content/view/2626/41/ Eretz - Benjamin Netanjahu – Odkud se jednostranně stáhneme, tam se dostanou k moci teroristé] (6/2007) * [http://Eretz/content/view/2647/41/ Eretz - Netanjahu překvapil – Ať Jordánsko obsadí Judeu a Samaří] (6/2007) * [http://Eretz/content/view/1673/41/ Eretz - Netanjahu sbližuje Likud s Národní náboženskou stranou] (1/2007) * [http://Eretz/content/view/1616/41/ Eretz - Konference v Herzliji: Benjamin Netanjahu vyzývá svět k zastavení Íránu] (1/2007) * [http://Eretz/content/view/1423/41/ Eretz - Benjamin Netanjahu: Pozor na vytvoření „Islámského Reichu“] (12/2006) {{Commonscat|Benyamin Netanyahu}}{{Článek z Wikipedie}}{{Dobrý článek}} {{DEFAULTSORT:Netanjahu, Benjamin}} [[Kategorie:Premiéři Izraele]] [[Kategorie:Ministři zahraničí Izraele]] [[Kategorie:Ministři vlád Izraele]] [[Kategorie:Židovští politici]] [[Kategorie:Členové Knesetu]] [[Kategorie:Žijící lidé]]

Návrat na stránku „Benjamin Netanjahu“.