Emil Zátopek

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[File:Fotothek df roe-neg 0006305 003 Emil Zátopek.jpg|thumb|240px|Emil Zátopek v roce 1951]] [[Soubor:Fotothek df roe-neg 0006305 009 Emil Zátopek.jpg|thumb|240px|Emil Zátopek při běhu]] [[Soubor:Kopřivnice, Technické muzeum Tatra, expozice Emila a Dany Zátopkových (8).jpg|thumb|240px|Samostatná expozice věnovaná Emilu Zátopkovi v kopřivnickém technickém&nbsp;muzeu]] [[Soubor:Zatopek Roznov 3618.jpg|thumb|240px|Náhrobek Emila Zátopka v&nbsp;[[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově&nbsp;pod&nbsp;Radhoštěm]]]] [[Soubor:Socha Emila Zátopka, Radim Hanke, Zlín 2.jpg|thumb|240px|Socha Zátopka ve Zlíně]] '''Emil Zátopek''' (* [[19. září]] [[1922]], [[Kopřivnice]], † [[21. listopad]]u [[2000]], [[Praha]]) byl [[Česká republika|český]] [[Atletika|atlet]], čtyřnásobný [[olympijské hry|olympijský]] vítěz ve vytrvalostním běhu, manžel atletky [[Dana Zátopková|Dany Zátopkové]]. == Kariéra == Zátopek byl prvním člověkem na světě, který uběhl [[Běh na 10000 metrů|trať 10 km]] pod 29 minut (28:54,2 [[1. červen|1.&nbsp;června]] [[1954]] v&nbsp;[[Brusel]]u) a trať 20&nbsp;km pod jednu hodinu (59:51,8 [[29. září]] [[1951]] ve [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav|Staré Boleslavi]]). Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. Je to jeden z největších atletů všech dob. Nejvíce se ale proslavil během olympijských her [[1952]] v&nbsp;[[Helsinky|Helsinkách]], kde vyhrál běh na 5&nbsp;km, 10&nbsp;km a dokonce i [[Maratonský běh|maratón]], který tehdy běžel poprvé v životě. V&nbsp;každé z těchto disciplin tehdy zároveň ustavil nový olympijský rekord. Tento „trojboj“ se dodnes žádnému vytrvalci nepodařilo zopakovat a atletičtí experti pochybují, že se ještě někomu kdy podaří. Zátopek, známý svým upracovaným stylem běhu, doprovázeným křečovitými grimasami, byl v cizině přezdíván ''„supící lokomotiva“''. == Začátky == Emil Zátopek se narodil do chudé rodiny jako sedmé dítě. Ve svých šestnácti letech začal pracovat v Baťově obuvnické továrně<ref name="natpost">"All of them oddballs: Angus Calder sees the diversity of life", The National Post</ref> ve Zlíně. "Jednoho dne ukázal závodní trenér, který byl mimochodem velmi přísný, na čtyři chlapce včetně mě a řekl, že půjdeme na běžecké závody. Protestoval jsem, že jsem moc slabý a nemám na běhání kondičku, ale trenér mě poslal na prohlídku a doktor řekl, že jsem naprosto zdravý. A tak jsem musel závodit. Když jsem se rozběhl, cítil jsem, že chci vyhrát, ale skončil jsem až druhý. A tak to celé začalo," vzpomíná Zátopek<ref name="runner">Runner's World quote webpage</ref>, který tehdy doběhl druhý na 100m trati. Od toho okamžiku se o běh začal vážně zajímat. Ve Zlíně začal trénovat ve společnosti tehdy elitních českých běžců, jako byli [[Tomáš Šalé]] či [[Jan Haluza]]. Právě Jan Haluza se stal na dva roky jeho prvním (neoficiálním) trenérem. Společně absolvovali také řadu závodů. V roce 1944, tedy za pouhé čtyři roky, Emil pokořil český rekord v běhu na 2000, 3000 a 5000 metrů. Byl vybrán do českého reprezentačního týmu na mistrovství Evropy 1946. Na pětikilometrové trati skončil pátý, když překonal výkonem 14:25.8 svůj vlastní český rekord 14:50.2. == Závody == Zátopek poprvé vstoupil na mezinárodní atletické závodiště na [[Letní olympijské hry 1948|LOH v Londýně roku 1948]], kde vyhrál běh na 10 km (byl to tehdy jeho druhý závod na takovou vzdálenost) a na 5 km skončil druhý za [[Gaston Reiff|Gastonem Reiffem]] z [[Belgie]]. Následující rok se mu podařilo hned dvakrát zlomit světový rekord v běhu na 10 km a ve čtyřech dalších sezónách si třikrát vylepšil svůj vlastní rekord. Držel také rekordy v běhu na 5 km (1954), 20 km (dvakrát v roce 1951), 25 km (1952 a 1955), 30 km (1952) a také v [[hodinovka|hodinovém běhu]] (dvakrát v roce 1951). Na mistrovství Evropy 1950 vyhrál běh na 5 a 10 km a na dalším mistrovství Evropy byl znovu první na 10km trati. Na [[Letní olympijské hry 1952|LOH 1952 v Helsinkách]] vyhrál Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ve všech třech těchto disciplínách tak překonal olympijské rekordy. Na pětikilometrové trati zvítězil po úporném boji v posledním kole (57.5 s), v němž se dostal ze čtvrtého na první místo, když předběhl i [[Christopher Chataway|Christophera Chatawaye]], který zakopl o obrubník dráhy a doběhl tedy jako druhý. Třetí medaili získal, když se na poslední chvíli rozhodl zúčastnit se také [[maratonský běh|maratonu]]. Běžel ho poprvé v životě a zvítězil. Jeho strategie pro maraton byla jednoduchá: držet se [[Jim Peters|Jima Peterse]], britského držitele světového rekordu. Po úmorných prvních patnácti kilometrech, kdy už Peters věděl, že přecenil své síly, se ho Zátopek zeptal, co si zatím o závodu myslí. Překvapený Angličan řekl Zátopkovi ve snaze ho zmást, že tempo je dost pomalé”. Čech tedy prostě zrychlil, Peters závod nedokončil a Zátopek nastolil nový olympijský rekord. Zátopek se pokusil obhájit svou zlatou medaili z maratonu v roce 1956, na tréninku si ale poranil tříslo a musel být na šest týdnů hospitalizován. Den po návratu z nemocnice už zase trénoval, svou formu už ale zpátky nikdy úplně nezískal. Nakonec doběhl šestý za svým dlouholetým rivalem a přítelem [[Alain Mimoun|Alainem Mimounem]]. Ze závodu v roce 1957 odstoupil. Zátopkův běžecký styl byl velmi charakteristický a hodně se lišil od toho, co se v tehdejší době považovalo za účinný styl. Otáčel hlavou, obličej měl pokřivený námahou, čemuž vděčí za přezdívku ''Emil Hrozný'' nebo ''česká lokomotiva''. Když se ho lidé ptali na jeho umučený výraz ve tváři, prý odpověděl: To víte, není to gymnastika nebo krasobruslení.” Navíc trénoval za každého počasí, a to i když sněžilo, a na sobě měl často těžké válečné kanady namísto speciálních běžeckých bot, tvrdil, že při závodě tak získá pocit lehkých nohou. Měl i speciální tréninkovou pomúcku. Běžel se svojí manželkou na zádech. Vždycky rád poradil jiným běžcům. Často například říkal, že při běhu je vždy třeba být uvolněný, je proto dobré se koncem palce lehce dotknout ukazováčku nebo prostředníčku. Tenhle nepatrný dotyk stačí k tomu, aby paže a ramena zůstaly uvolněné. == Pozdější léta == Sportovní kariéru po roce 1945 spojil se službou vojáka z povolání. V roce 1953 vstoupil do [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]]. 10. června 1950, po vyhlášení rozsudku v [[Proces se skupinou Milady Horákové|procesu se skupinou Milady Horákové]], vyšlo Zátopkovo prohlášení v [[Rudé právo|''Rudém právu'']]. K odsouzeným opakovaně poznamenal, že jejich počínání bylo ''„hanebné“ ''a rozsudek schválil slovy ''„toť příkaz, který vyplývá z poctivé práce všech našich dělníků pro nás vojáky, aby pokojný život byl zachován“''.<ref>{{Citace periodika|jméno = Emil|příjmení = Zátopek|periodikum = Rudé právo|titul = Rozsudek vynesl všechen československý lid|datum = 1950-06-10|strany = 3}}</ref> Od poloviny roku 1956 byl tajným spolupracovníkem [[Státní bezpečnost|Vojenské kontrarozvědky]] s [[krycí jméno|krycím jménem]] Macek.<ref>Archiv bezpečnostních složek. ''Protokol registrace svazků spolupracovníků'', rozsah 00001-08985, reg. č. 278.</ref> Historik Petr Blažek a badatel Radek Schovánek upozorňují, že Zátopek, který se narodil v roce 1922, v padesátých let spolupracoval s StB, respektive s vojenskou kontrarozvědkou (VKR). Radek Schovánek pro Echo24 uvedl, že informace o Zátopkově spolupráci je veřejně dostupná od roku 2010, kdy byly zveřejněny svazky StB. V čem přesně Zátopkova spolupráce se Státní bezpečností spočívala, není jasné.<ref name="echo">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Echo24 | titul = Zátopek spolupracoval s StB, podle historiků by neměl být modlou - Echo24.cz | periodikum = echo24.cz | url = https://echo24.cz/a/S3F7k/zatopek-spolupracoval-s-stb-podle-historiku-by-nemel-byt-modlou | datum vydání = 2020-05-14 | jazyk = cs | datum přístupu = 2021-12-15 }}</ref> Jako čestný host se zúčastnil [[Letní olympijské hry 1968|olympiády v Mexiku]] na podzim roku 1968. V roce 1969 se připojil k žalobě čtyř dalších osobností ([[Lubomír Holeček]], [[Pavel Kohout]], [[Luděk Pachman]], [[Vladimír Škutina]]), kterou podali kvůli křivému nařčení v souvislosti s upálením [[Jan Palach|Jana Palacha]] na komunistického poslance [[Vilém Nový|Viléma Nového]]. Ten o nich prohlásil, že prý Palacha k činu naváděli, oni ale Palacha vůbec neznali. Zátopek při projednávání žaloby v červenci 1970 před Městským soudem v Praze ale žalobu odvolal a Novému se omluvil. Žaloba zbývajících čtyř byla zamítnuta se zdůvodněním, že'' „žalující nemají právo hájit svou čest před socialistickým soudem, neboť jako známí antisocialisté a pravicoví oportunisté tuto čest stejně již ztratili“''.<ref>{{Citace elektronické monografie|kapitola = Soudní proces|vydavatel = Univerzita Karlova|titul = Jan Palach|url = http://www.janpalach.cz|url kapitoly = http://www.janpalach.cz/cs/default/jan-palach/proces|datum přístupu = 2013-12-28|url archivu = https://web.archive.org/web/20120119020653/http://www.janpalach.cz/|datum archivace = 2012-01-19|nedostupné = ano}}</ref> Po nuceném odchodu z armády jej nikde nesměli zaměstnat, místo našel roku 1969 až u podniku Stavební geologie, takže šest let jezdil a hloubil studny. S kolegy přespával v maringotce, domů se vracel na víkendy jednou za týden nebo i&nbsp;za&nbsp;tři. Španělský novinář, který chtěl vidět, jak čtyřnásobný olympijský vítěz žije a kterého za ním Dana Zátopková zavezla, spatřil Zátopka, jak zablácený pracuje ve špíně a bahně. A podle Dany Zátopkové se cestou zpátky do Prahy rozplakal: ''„Takhle vy tady opečováváte svého hrdinu?“''<ref>http://sport.lidovky.cz/hrdinu-soupli-do-maringotky-kral-vytrvalcu-hloubil-studne-pow-/ln-sport-ostatni.asp?c=A110525_192907_ln-sport-ostatni_vrb</ref> Na počátku 70. let ho navštívil redaktor [[Zdeněk Hoření]] (pozdější šéfredaktor Rudého práva), který napsal článek, ve kterém Zátopek odvolává svůj souhlas s dokumentem 2000 slov. Zátopek text nekonzultoval ani neautorizoval a dodatečně uznal svoji naivitu a ostudu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Zátopková | jméno = Dana | odkaz na autora = Dana Zátopková | příjmení2 = | jméno2 = | titul = Dana a Emil Zátopkovi: Náš život pod pěti kruhy | url = | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok vydání = 2016 | počet stran = 599 | kapitola = | strany = 470–471 | isbn = 978-80-200-2599-9 | jazyk = }}</ref> Sovětský svaz [[8. květen|8. května]] [[1984]] oznámil, že sovětští sportovci se nezúčastní [[Letní olympijské hry 1984|Letních olympijských her v Los Angeles]]. O šest dnů později se k bojkotu Olympijských her přihlásilo i Československo, rozhodnutí oznámil předseda [[ČSOV|Československého olympijského výboru]] a [[Československý svaz tělesné výchovy a sportu|ČSTV]] [[Antonín Himl]]. Zátopek v prohlášení pro Rudé právo tehdy rozhodnutí přivítal a připojil se k obavám o bezpečnost sportovců.<ref name="rp">{{Citace periodika | autor = (řík) | titul = Prohlášení Emila Zátopka: Vyhrůžky sportovcům – vážné porušení olympijské charty | periodikum = Rudé právo | odkaz na periodikum = Rudé právo | datum = | rok = 1984 | měsíc = 5 | den = 14 | ročník = 64 (Právo lidu ročník 87) | typ ročníku = | číslo = 112 | typ čísla = | strany = 7 | poznámky = | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1984/5/14/7.png | datum přístupu = | rok přístupu = 2012 | měsíc přístupu = 10 | den přístupu = 24 | formát = png | issn = | doi = | pmid = | id = }}</ref> Zátopek zemřel po dlouhé nemoci v [[Ústřední vojenská nemocnice|Ústřední vojenské nemocnici]] v [[Praha|Praze]] v roce 2000 ve věku 78 let.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Kaclová | jméno1 = Markéta | příjmení2 = Souček | jméno2 = Petr | titul = Zemřela největší legenda českého sportu | periodikum = iROZHLAS | vydavatel = Český rozhlas | datum_vydání = 2000-11-22 | url = https://www.irozhlas.cz/sport/zemrela-nejvetsi-legenda-ceskeho-sportu-_200011220000_mkral | datum_přístupu = 2021-08-27 }}</ref> Pohřben byl na [[Valašský Slavín|Valašském Slavíně]] v [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]]<ref>{{Citace periodika | příjmení = Burda | jméno = Michal | titul = Spolu v životě i smrti. Dana Zátopková spočinula na Slavíně vedle svého manžela | periodikum = Moravskoslezský deník | datum vydání = 2020-09-20 | jazyk = cs | url = https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/dana-zatopkova-emil-zatopek.html | datum přístupu = 2021-02-11 }}</ref>. Při rozloučení v Národním divadle mu předseda [[Mezinárodní olympijský výbor|Mezinárodního olympijského výboru]] [[Juan Antonio Samaranch]] udělil in memoriam medaili Pierra de Coubertina. Předseda [[Mezinárodní asociace atletických federací]] [[Lamine Diack]] mu udělil Zlatý řád za zásluhy.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Přátelé a příznivci se rozloučili s Emilem Zátopkem | periodikum = iROZHLAS | vydavatel = Český rozhlas | datum_vydání = 2000-12-07 | url = https://www.irozhlas.cz/sport/pratele-a-priznivci-se-rozloucili-s-emilem-zatopkem-_200012070000_mkral | datum_přístupu = 2021-08-27 }}</ref> == Osobní život == Zátopkova manželka [[Dana Zátopková|Dana]] (narozená ve stejný den jako její manžel) byla také výbornou atletkou, věnovala se hodu oštěpem. Vyhrála zlatou medaili na [[Letní olympijské hry 1952|LOH 1952]], a to jen několik okamžiků po jeho vítězství na 5km trati, a také stříbro na [[Letní olympijské hry 1960|LOH 1960]]. Mezi Emilem a Danou byl hravý vztah, když se Zátopek například pokoušel ukrojit si trochu z Danina vítězství a na tiskové konferenci prohlásil, že jeho vítěžství v běhu na 5 km jeho ženu inspirovalo”, Dana na to rozzlobeně reagovala slovy: „Vážně? Tak dobře, jen běž a zkus inspirovat nějakou jinou a uvidíme, jestli taky hodí oštěp padesát metrů daleko!” === Výroky === * „Vítězství je skvělá věc, ale přátelství je ještě lepší.“ * „Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton.“ * „Nebylo mi dáno běžet a usmívat se zároveň.“ * „Je to hranice bolesti a utrpení, která dělí chlapce od mužů.“ * „Chvíli po vítězství: Bylo to ale nejhezčí vyčerpání, které jsem kdy cítil.“ * Na [[intervalový trénink|intervalovém tréninku]]: „Všichni mi říkali "Emile, ty jsi blázen!" Ale když jsem poprvé vyhrál na mistrovství Evropy, tak říkali "Emile, ty jsi génius".“ * Když se ho ptali na jeho zmučený výraz během závodu, Emil řekl: „To víte, není to gymnastika nebo krasobruslení.“ == Přehled úspěchů == === [[Letní olympijské hry|Olympijské hry]] === '''[[Letní olympijské hry 1948|Londýn 1948]]''' * 5 000 m (2.) * 10 000 m (1.) '''[[Letní olympijské hry 1952|Helsinky 1952]]''' * 5 000 m (1.) * 10 000 m (1.) * maratón (1.) '''[[Letní olympijské hry 1956|Melbourne 1956]]''' * maratón (6.) === [[Mistrovství Evropy v atletice|Mistrovství Evropy]] === '''[[Mistrovství Evropy v atletice 1946|Oslo 1946]]''' * 5 000 m (5.) '''[[Mistrovství Evropy v atletice 1950|Brusel 1950]]''' * 5 000 m (1.) * 10 000 m (1.) '''[[Mistrovství Evropy v atletice 1954|Bern 1954]]''' * 5 000 m (3.) * 10 000 m (1.) === [[Mistrovství Československa v atletice|Mistrovství republiky]] === * 5 000 m - 1945, 1946, 1947, 1948, 1950, 1952, 1953, 1954 (1.) * 10 000 m - 1952, 1953 (1.) * kros - 1948, 1949, 1952, 1954, 1955 (1.) === Světové rekordy === {| class="wikitable" | 10 000 m || 29:28,2 || [[11. červen|11. června]] || [[1949]] || [[Ostrava]] |- | 10 000 m || 29:21,2 || [[22. říjen|22. října]] || 1949 || Ostrava |- | 10 000 m || 29:02,6 || [[4. srpen|4. srpna]] || [[1950]] ||[[Turku]] |- | hodinovka || 19 558 m || [[15. září]] || [[1951]] || Praha |- | 20 000 m || 1:01:16,0 || 15. září || 1951 || Praha |- | 10 mil || 48:12,0 || [[29. září]] || 1951 || [[Stará Boleslav]] |- | 20 000 m || 59:51,8 || 29. září || 1951 || Stará Boleslav |- | hodinovka || 20 052 m || 29. září || 1951 || Stará Boleslav |- | 15 mil || 1:16:26,4 || [[26. říjen|26. října]] || [[1952]] || Stará Boleslav |- | 25 000 m || 1:19:11,8 || 26. října || 1952 || Stará Boleslav |- | 30 000 m || 1:35:23,8 || 26. října || 1952 || Stará Boleslav |- | 10 000 m || 29:01,6 || [[1. listopad]]u || [[1953]] || Stará Boleslav |- | 6 mil || 28:04,4 || 1. listopadu || 1953 || Stará Boleslav |- | 5 000 m || 13:57,2 || [[30. květen|30. května]] || [[1954]] || [[Paříž]] |- | 10 000 m || 28:54,2 || [[1. červen|1. června]] || 1954 || [[Brusel]] |- | 6 mil || 27:59,2 || 1. června || 1954 || Brusel |- | 15 mil || 1:14:01,0 || [[29. říjen|29. října]] || [[1955]] || [[Čelákovice]] |- | 25 000 m || 1:16:36,4 || 29. října || 1955 || Čelákovice |} == Velká Galerie == * '''[[:Kategorie:Album Emil Zátopek|Mnoho fotografií – Emil Zátopek]]''' == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=W3V8s2qtVto}} |- align="center" | '''Jak Emil Zátopek zaběhl ZÁVOD STOLETÍ''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=9C-Ctk7OiAs}} |- align="center" | '''Emil Zátopek – Document''' |} <br style="clear: both;" /> {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=IX-vuKUfU_k}} |- align="center" | '''Analýza techniky běhu Emila Zátopka''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=7w4wrFem5yE}} |- align="center" | '''Zátopek (2021) – oficiální HD trailer''' |} <br style="clear: both;" /> == Reference == <references /> == Související články == * [[Československé a české úspěchy na LOH]] == Externí odkazy == * [http://www.olympic.cz/index.php?clanek=31 životopis na www.olympic.cz] {{Flickr|Emil+Zátopek}}{{Commonscat|Emil Zátopek}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Zátopek, Emil}} {{Olympijští vítězové v běhu na 10 000 m muži}} {{Olympijští vítězové v maratonu - muži}} [[Kategorie:Českoslovenští běžci]] [[Kategorie:Českoslovenští olympijští vítězové]] [[Kategorie:Českoslovenští stříbrní olympijští medailisté]] [[Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko)]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Emil Zátopek“.