Kolín

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

: ''Tento článek je o českém městě. O německém městě pojednává článek'': [[Kolín nad Rýnem]]. {{Infobox české obce a města| název = Kolín | foto = Image:Kolin_CZ_town_hall.JPG | popisek.foto = Budova kolínské radnice | znak = Image:Kolín coa.png | vlajka = Image:Flag of Kolin.png | status = město | NUTS5 = CZ0204 533165 | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] | NUTS3 = CZ020 | okres = Kolín | NUTS4 = CZ0204 | ob.roz.půs = Kolín | pov.ob = Kolín | země = [[Čechy]] | výměra = 34,97 | obyvatelé = 30&nbsp;823 | obyv.datum = 2006 | zem.šíř = 50° 01’ 41’’ | zem.dél = 15° 12’ 05’’ | nad.výš = 220 | PSČ = 280 02 | početč = 10 | početk = 4 | početzsj = 42 | adresa = Městský úřad Kolín <br /> Karlovo nám. 78 <br /> 280 12 Kolín | web = www.mukolin.cz | úř.web = www.mukolin.cz | email = podatelna@mukolin.cz | starosta = Mgr. Vít Rakušan | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=01 |lat_sec=41 |lon_deg=15 |lon_min=12 |lon_sec=05 |float=center }} }}'''Kolín''' ({{Vjazyce|de}}: ''Kolin'', popř. ''Köln an der Elbe'') je [[okresní město]] na východě [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] na řece [[Labe|Labi]]. Má přes 30&nbsp;000 obyvatel a rozlohu 35&nbsp;km² s průměrnou nadmořskou výškou 220&nbsp;metrů. Je důležitou [[železnice|železniční]] křižovatkou. Je zde průmysl chemický, automobilový, strojírenský, potravinářský a polygrafický. == Etymologie == Název Kolín patrně pochází ze staročeského slova „koliti“, tj. „zatloukat kolíky, kůly“, a souvisí s&nbsp;polohou [[Starý Kolín|Starého Kolína]] v&nbsp;často zaplavované oblasti na soutoku [[Klejnárka|Klejnárky]] a [[Labe]], v&nbsp;jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda. Později byla pro rozvíjející se trhovou osadu vybrána výhodnější poloha na vyvýšeném místě 7&nbsp;km západním směrem. Nová osada (a pozdější královské město) si ponechala jméno původní osady. Existují i další, méně pravděpodobné výklady. Název by mohl také být odvozen ze své polohy na vyvýšeném místě, pahorku – [[latina|latinsky]] „colinus“, což je ovšem v&nbsp;rozporu s&nbsp;existencí Starého Kolína. Podle jiné teorie latinská podoba Colonia souvisí s&nbsp;příchodem německých kolonistů do Čech. == Dějiny == {{Hlavní článek|Dějiny Kolína}} [[Soubor:Kolin zidovsky hrbitov.JPG|thumb|left|Starý židovský hřbitov v Kolíně, založen 1418]] Kolín byl založen [[relokace|relokací]] před rokem 1261 (první písemná zmínka) pravděpodobně Přemyslem Otakarem&nbsp;II., osídlena je však tato oblast nepřetržitě už od pravěku, přítomnost [[Slované|Slovanů]] lze doložit už v&nbsp;6. století našeho letopočtu. Z&nbsp;příkazu krále Přemysla Otakara&nbsp;II. bylo vybudováno městské opevnění z&nbsp;dvojitého pásu kamenných hradeb. Středověké město bylo chráněno i mohutným tokem [[Labe]], ale i jeho protější břeh byl opevněn. Pozůstatkem hradební soustavy je zálabská [[bašta]] – Práchovna z&nbsp;15. století. Asi v&nbsp;první polovině 14. století se zde usídlili [[Židé]], jsou doloženi v&nbsp;městských knihách k&nbsp;roku 1377. Židovská obec v&nbsp;Kolíně postupně nabyla značného významu, řadí se mezi největší a nejvlivnější do poloviny 19. století. Za vlády Marie Terezie žil v Kolíně vlivný městský úředník Tumlíř. Nařízení císařovny o vystěhování Židů z&nbsp;českých měst odmítl uposlechnout. Proto Židé v Kolíně zůstali a o každém velkém svátku se pak za svého dobrodince modlili v&nbsp;synagoze. Roku 1437 byl na místě vypáleného [[Řád bratří kazatelů|dominikánského]] kláštera založen knězem a hejtmanem Hynkem ze Strážnice hrad Lapis Refugii, později byl rodem [[Žerotínové|Žerotínů]] přestavěn na zámek a od 19. století sloužil pouze jako hospodářské budovy a [[pivovar]]. Královské město leželo na obchodní cestě a mělo značný význam. V roce 1757 se zde odehrála jedna z&nbsp;největších bitev sedmileté války mezi Pruskem a [[Rakousko|Rakouskem]]. V&nbsp;době [[národní obrození|národního obrození]] byl Kolín jedním z&nbsp;prvních měst s&nbsp;vlasteneckým ruchem. V&nbsp;roce [[1932]] dokončena elektrárna s&nbsp;tehdy nejvyšším komínem v&nbsp;Čechách. Elektrárnu navrhl architekt [[Jaroslav Fragner]] (spolu s řadou dalších objektů ve městě). === Pověst o zvonu === [[Rytíř]] Vužan se chystal vykonat pouť do [[Jeruzalém]]a. Aby na něj mezitím jeho žena nezapomněla, nechal jí ulít zvon do kostela sv. Bartoloměje. Jeho žena prý do [[zvonovina|zvonoviny]] vhodila několik stříbrných mincí, aby hlasu zvonu přidala na mohutnosti. Rytíř pravil, že se do deseti let vrátí. Když se rytíř nevrátil ani po deseti letech, jeho žena začala pomýšlet na nové vdavky. Když kráčela s&nbsp;ženichem do kostela, myslela více na svého ztraceného muže než na nastávající svatbu, když náhle začal její zvon vyzvánět: „Hola, tam z&nbsp;vojny se vrací můj pán!“ Rytíř se vrátil a žil se svou ženou šťastně, jak dlouho mohl. Zvon v&nbsp;roce 1796 spadl při požáru z&nbsp;věže, roztloukl se na kusy a byl přelit. Pověst o Vužanovi zachytil [[Josef Svatopluk Machar]] v básni ''Zvon'' ve své sbírce [[Golgatha]]. === Adresář 1932 === '''Živnosti a obchody''' uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro město Kolín, kde žilo 18509&nbsp;obyvatel: <ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, strana&nbsp;589-595. (česky a německy)</ref> (pouze výběr) Instituce: okresní úřad, [[okresní soud]], berní správa, berní úřad, hlavní celní úřad, cejchovní úřad, finanční technická kontrola, důchodkový kontrolní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 3 katolické kostely, evangelický kostel, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, obchodní akademie, zemská průmyslová škola, okresní chudobinec, okresní nemocnice, sbor dobrovolných hasičů Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských, kolářů, kovářů, lakýrníků, malířů pokojů, obuvníků, pekařů, řezníků a uzenářů, sedlářů a čalouníků, stavebních živností, živností oděvních a živností kovy zpracujícícha společenstvo truhlářů, řezbářů, soustružníků a dřevozvorkářů 7 cihelen, cukrovar, 3 továrny na cukrovinky, chemická továrna, továrna na káble, na kávoviny, 2 lihovary, továrna na nábytek, na minerální oleje, továrna na stroje, na váhy, vozy a železářské zboží Služby: 19 lékařů, 4 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 13 advokátů, 2 notáři, Anglo-československá aa Pražská úvěrní banka, Banka československých legií, Moravská banka, Národní banka, Živnostenská banka, výýroba filmů, 2 geometři, 8 hotelů, 3 kavárny, 3 lékárny, 7 restaurací, Lidová záložna, Okresní hospodářská záložna, Reifeissenova záložna, Spořitelna města, Středočeská záložna, Záložna v Kolíně, Živnostenská záložna '''Živnosti a obchody''' uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Sendražice, kde žilo 1551&nbsp;obyvatel: <ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, strana&nbsp;1533. (česky a německy)</ref> (pouze výběr) 2 holiči, 4 hostince, jednatelství, kolář, obuvník, pekař, 2 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, 2 sběrny starého materiálu, 2 trafiky, truhlář, velkostatek, zahradnictví, zámečník '''Živnosti a obchody''' uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Štítary, kde žilo 380&nbsp;obyvatel: <ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, strana&nbsp;1660. (česky a německy)</ref> cukrář, obecní elektrárna, 2 hostince, kovář, 11 rolníků, 2 sadaři, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, trafika '''Živnosti a obchody''' uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Zibohlavy, kde žilo 277&nbsp;obyvatel: <ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, strana&nbsp;1920. (česky a německy)</ref> 3 hostince, kolář, kovář, obuvník, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika, vápenka == Geografie == Kolín se nachází ve Středočeském kraji, asi 60&nbsp;km východně od Prahy. Město se rozprostírá na obou březích Labe v&nbsp;místě, kde řeka velkým obloukem mění svůj směr ze západního na severní. Leží na okraji [[Polabská nížina|Polabské nížiny]], která se rozprostírá severně a východně od města a náleží ke [[Středolabská tabule|Středolabské tabuli]]. Od jihu a západu se do města svažují výběžky [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. Pozvolně klesající rovina je narušena údolími Poleského a Pekelského potoka. Severovýchodně zasahuje k&nbsp;městu vrchem Vinice (237&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) [[Východolabská tabule]]. Centrum města leží na skále na levém břehu Labe. V&nbsp;okolí města se nacházejí [[lužní les]]y, dnes státem chráněny ([[Veltrubský luh]]). Taktéž na východ od města se nachází přírodní památka [[Kolínské tůně]]. === Členění města === [[Soubor:Kolin sv Vit.JPG|thumb|Zálabí – kostel sv. Víta.]] [[Soubor:KO Kolín.png|thumb|left|Katastrální území Kolína]] Území města je rozděleno do 10 částí na 4 katastrálních územích: * Kolín&nbsp;I – historické centrum města (Viz též [[#Památky|Památky]]). Leží spolu s&nbsp;částmi Kolín&nbsp;II–IV a Kolín&nbsp;VI na levém břehu Labe. * Kolín&nbsp;II – Pražské Předměstí. Leží západně od centra a jedná se o nejlidnatější část města, neboť se zde nachází největší kolínské sídliště. Dominantou na západním okraji města je vodárna, která však v&nbsp;současnosti již neplní svůj původní účel. * Kolín&nbsp;III – Kouřimské Předměstí. Leží jižně od centra. Dominanta je budova [[Gymnázium Kolín|gymnázia]] s&nbsp;věží. * Kolín&nbsp;IV – Kutnohorské Předměstí. Leží východně od centra. Nachází se zde vlakové a autobusové nádraží. * Kolín&nbsp;V – Zálabí. Největší kolínské předměstí, které leží na pravém břehu Labe. Vyznačuje se vějířovitým rozvržením ulic, narušeným výstavbou Nového mostu. Nachází se zde hlavní městský hřbitov. Zálabí bylo připojeno ke Kolínu v&nbsp;15. století, předtím bylo v&nbsp;majetku [[Sedlec (Kutná Hora)|sedleckého]] kláštera. Vzniklo spojením zaniklých obcí Brankovice a Mnichovice. * Kolín&nbsp;VI – Štítarské předměstí. Nazývané místními lidmi [[Vejfuk]]. Leží mezi Kolínem II a Štítary. Vzniklo jako vilová čtvrť v&nbsp;meziválečném období 20. století. * [[Štítary (Kolín)|Štítary]] – původně samostatná obec, ležící jihozápadně od centra města. * [[Zibohlavy]] – původně samostatná obec, ležící na konci Štítarského údolí jihozápadně od centra města. * [[Šťáralka]] – původně samostatná osada leží na východním okraji města při hlavní silnici [[I/38]] ve směru na [[Čáslav]]. Bezprostředně navazuje na Kutnohorské předměstí. * [[Sendražice (Kolín)|Sendražice]] – původně samostatná obec. Leží severně od města směrem na [[Ovčáry (okres Kolín)|Ovčáry]], navazuje na Zálabí. ;Katastrální území * Kolín - části Kolín I-VI, [[Šťáralka]] * Sendražice u Kolína – část [[Sendražice (Kolín)|Sendražice]] * Štítary u Kolína – část [[Štítary (Kolín)|Štítary]] * Zibohlavy - část [[Zibohlavy]] === Územněsprávní začlenění === V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kolín <ref name="ck">[http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]</ref> * 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kolín <ref name="ck" /> * 1868 země česká, politický i soudní okres Kolín <ref name="ck" /> * 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kolín <ref>[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren]</ref> * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kolín <ref>Nařízení ministra vnitra č.&nbsp;185/1942&nbsp;Sb.</ref> * 1945 země česká, správní i soudní okres Kolín <ref>[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf Dekret presidenta republiky č.&nbsp;121/1945&nbsp;Sb.]</ref> * 1949 Pražský kraj, okres Kolín <ref>[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1948/sb101-48.pdf Zákon č.&nbsp;280/1948&nbsp;Sb.]</ref><ref>[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf Vládní nařízení č.&nbsp;3/1949&nbsp;Sb.]</ref> * 1960 Středočeský kraj, okres Kolín <ref>[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1960/sb15-60.pdf Zákon č.&nbsp;36/1960&nbsp;Sb.]</ref> == Památky == [[Soubor:Kolin basta.JPG|thumb|Bašta středověkého opevnění]] '''Historické jádro''' je od roku [[1989]] vyhlášeno [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. Zachovalo si původní středověký půdorys. Na Karlově náměstí se nacházejí [[baroko|barokní]] domy, novorenesanční [[radnice]], [[morový sloup]] a [[kašna]]. Jihozápadní část tvoří bývalé [[židovské ghetto]] se [[synagoga|synagogou]] ze 17. století. Centrum je obehnáno dvojitým pásem hradeb (částečně zachovaným) s&nbsp;parkánem. '''Práchovna''' je předsunutá součást městského opevnění na pravém břehu Labe. Pochází z&nbsp;15. století. Později sloužila jako sklad střelného prachu. [[Soubor:Kolin Bartolomej2.JPG|thumb|left|Chrám sv. Bartoloměje]] Dominantou města je [[kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|chrám sv. Bartoloměje]], původně raně [[gotická architektura|gotický]] z&nbsp;2. poloviny 13. století. Na jeho přestavbě se koncem 14. století podílel Petr Parléř. Je [[národní kulturní památka|národní kulturní památkou]]. Další kostely ve městě jsou [[baroko|barokní]] [[kostel svatého Víta (Kolín)|kostel svatého Víta]] na Zálabí (původně gotický ze 14. století), kostel Nejsvětější trojice s&nbsp;[[kapucíni|kapucínským]] [[klášter]]em, kostel sv. Jana Křtitele a kostel církve československé z&nbsp;roku [[1932]]. Západně od centra města se nachází druhý nejstarší a druhý největší [[židovský hřbitov]] v&nbsp;[[Čechy|Čechách]] z&nbsp;roku 1418 s&nbsp;více než 2600 náhrobky. Je zde náhrobek také syna známého pražského [[Jehuda ben Bazel|rabína Löwa]] z&nbsp;roku 1599. Na Zálabí se nachází nový židovský hřbitov, založený na konci 19. století. Byl značně poškozen během 2. světové války a při stavbě mostu přes Labe. Od roku [[2007]] je v provozu obnovená [[Kolínská řepařská drážka]]. == Společnost a kultura == Na počest místního kapelníka a hudebního skladatele [[František Kmoch|Františka Kmocha]] se zde vždy v polovině června koná mezinárodní festival dechové hudby [[Kmochův Kolín]]. Tvorbu slavného českého fotografa [[Jaromír Funke|Jaromíra Funkeho]] připomíná fotografických festival výstav a přednášek [[Funkeho Kolín]], který se pořádá jednou za dva roky. == Školství == [[Soubor:Gymnazium Kolin 2.JPG|thumb|Gymnázium]] V&nbsp;Kolíně obstarává základní vzdělání sedm základních škol označených číslicí 1–7, obvykle se k pořadovému číslu školy přidává i název ulice – například „6. Základní škola Ovčárecká“. Základní školy připojených obcí – například Sendražice – se do číslování kolínských základních škol nepočítají. V&nbsp;Kolíně také působí škola zvláštní. Střední vzdělávání zajišťují [[Gymnázium Kolín]], Obchodní akademie, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště stavební, Střední odborná škola informatiky a spojů a Střední odborné učiliště, Střední odborná škola strojírenská, Střední škola obchodní, Střední zdravotnická škola a Dívčí katolická střední škola a Mateřská škola. Soukromými školami jsou Střední odborná škola podnikatelská Kolín a Střední odborná škola managementu a práva.<ref>[http://www.atlasskolstvi.cz/searchss.asp?nDepartmentID=144&nLanguageID=1&nDistrictID=58&nPage=2&sAction=search Atlas školství - Kolín]</ref> V oblasti vyššího školství v&nbsp;Kolíně působí [http://www.vosmt.cz/ Vyšší odborná škola misijní a teologická], [[Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd]] a Vyšší odborná škola zdravotnická. [http://web.iol.cz/3zskolin 3.ZŠ Kolín] [http://skolninoviny-3zskolin.webnode.cz Internetový portál Školních noviny na 3.ZŠ Kolín] == Církve == * [[Apoštolská církev]] * [[Církev bratrská]] * [[Českobratrská církev evangelická]] * [[Církev československá husitská]] * [[Církev římskokatolická]] * [[Církev adventistů sedmého dne]]<ref>[http://www.kolin.cz/instituce/cirkve Kolín - církve]</ref> * [[Slovo života|Slovo života Kolín]] == Ekonomika == [[File:Fragner ESSO 1.jpg|thumb|Elektrárna ESSO Kolín, projekt [[Jaroslav Fragner|Jaroslava Fragnera]], 1930-1932]] Na jaře [[2005]] byla na severním okraji města otevřena automobilka konsorcia [[TPCA]] (Toyota-Peugeot-Citroën), která zaměstnává 3&nbsp;000 lidí, s výrobní kapacitou 300 000 vozů ročně. Prvním modelem je trojice Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroën C1, společně vyvinutá a z 92 % identická, uvedená na trh kolem poloviny roku [[2005]]. Z chemického průmyslu je to kolínská [[Draslovka]], Lučební závody a rafinerie PARAMO (dříve KORAMO).<br /> Na Zálabí se nachází tepelná elektrárna s původním názvem ESSO, kterou podle projektu architekta [[Jaroslav Fragner|Jaroslava Fragnera]] realizoval v roce 1932 Elektrárenský svaz středolabských okresů. Při pravém břehu Labe je součástí Masarykova mostu na Horním ostrově hydroelektrárna. Obě elektrárny provozuje Dalkia a.s. Kolín ,což je závod fancouzké firmy Dalkia a její české pobočky Dalkia ČR, která se v současné době zabývá také výrobou a rozvodem tepelné energie, kterou zásobuje průmysl a obyvatele v Kolíně. == Doprava == [[Soubor:Kolin-nadrazi.jpg|thumb|Kolínské nádraží]] Město Kolín je důležitým železničním uzlem nejen Středočeského kraje, prochází jím [[První železniční koridor|první]] i [[Třetí železniční koridor|třetí]] železniční koridor, tedy [[Trať 010|trať 010/011]] z&nbsp;Prahy do [[Olomouc]]e. V Kolíně také začíná [[trať 231]] do Prahy přes [[Nymburk]], [[trať 230]] do [[Havlíčkův Brod|Havlíčkůva Brodu]] a regionální [[trať 014]] do [[Ledečko|Ledečka]]. V&nbsp;Kolíně se nachází pět nádraží a zastávek, z&nbsp;toho nejdůležitějsí je nádraží Kolín, které bylo obnoveno v&nbsp;rámci projektu [[České dráhy|Českých drah]] [[Živá nádraží]]. Kolín leží na křižovatce silnic [[silnice I/38|I/38]] a [[silnice II/125|II/125]]. S&nbsp;Prahou je spojen silnicí [[silnice I/12|I/12]]. V&nbsp;roce [[2008]] byla zahájena výstavba jižního obchvatu města. Spojení obou částí města zajišťují dva silniční mosty ([[Masarykův most (Kolín)|Masarykův]] a [[Nový most (Kolín)|Nový]]) a [[Železniční most (Kolín)|železniční most]]. Pro pěší a cyklisty slouží též [[Lávka v Kolíně|lávky]] vedoucí přes [[Kmochův ostrov]]. '''Autobusové spojení podrobně''' *příměstské autobusové linky vedly v pracovních dnech ledna 2011 do těchto míst: Bystřice nad Pernštejnem, Čáslav, České Budějovice, Chlumec nad Cidlinou, Kouřim, Kutná Hora, Liberec, Měste Králové, Mladá Boleslav, Nymburk, Poděbrady, Tábor, Týnec nad Labem, Uhlířské Janovice, Vlašim, Zásmuky, Žďár nad Sázavou, Žiželice *městem projížděly v běžných pracovních dnech ledna 2011 tyto dálkové autobusové linky: **Praha-Chotěboř-Hlinsko-Svratka-Polička a Lanškroun-Česká Třebová-Litomyšl-Vysoké Mýto-Chrudim-Pardubice-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha {{Malé|(dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí,&nbsp;a.s.)}} ** Ždírec n.Doubravou-Chotěboř-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha a Chrudim-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha {{Malé|(dopravce Veolia Transport Východní Čechy,&nbsp;a.s.)}} **Polička-Čáslav-Praha {{Malé|(dopravce Zlatováneknbsp;s.r.o.)}} **Mrákotín-Telč-Jihlava-Praha {{Malé|(dopravce ICOM transport,&nbsp;a.s.)}} <ref>[http://www.portal.idos.cz/Search.aspx?mi=4&c=7 Portál CIS o jízdních řádech]</ref> *městem projížděly v běžných pracovních dnech ledna 2011 tyto mezinárodní autobusové linky: **Plzeň-Praha-Drogobyč, **Praha-Chust, **Plzeň-Praha-Kolín-Hradec Králové-Iv.Frankivsk-Kolomyja, **Kráľ.Chlmec-Michalovce-Vranov n/T.-Košice-Prešov-Poprad-Kolín-Mladá Boleslav-Liberec, **Stropkov-Bardejov-St.Ľubovňa-Pardubice-Kolín-Praha-Ml.Boleslav-Liberec [[Městská autobusová doprava v Kolíně]] existuje už od první republiky, od reformy linkového vedení v září 2009 je tvořena 15 linkami, z čehož jsou 4 hlavní, 3 posilové, 2 doplňkové, 4 k TPCA a 2 víkendové. V&nbsp;Kolíně se též nachází říční [[přístav]] a [[plavební komora]]. Kolínem prochází také Labská cyklistická magistrála. === Železnice podrobně === Železniční trať [[trať 010|010]] Kolín - Pardubice - Česká Třebová * dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1.&nbsp;koridoru * doprava byla zahájena roku&nbsp;1845, max. traťová rychlost je 160&nbsp;km/h, stejnosměrná trakční soustava 3&nbsp;kV od roku&nbsp;1957 Stanice: * odbočná železniční stanice ''Kolín'', přepravní zatížení v párech vlaků je 27&nbsp;expresů + 18&nbsp;rychlíků + 2&nbsp;spěšné vlaky + 16&nbsp;osobních vlaků v&nbsp;pracovní dny * železniční zastávka ''Kolín dílny'', přepravní zatížení 16&nbsp;párů osobních vlaků v&nbsp;pracovní dny Železniční trať [[trať 011|011]] Praha - Český Brod - Pečky - Kolín * dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1.&nbsp;koridoru * doprava byla zahájena roku 1845, max. traťová rychlost 160&nbsp;km/h, stejnosměrná trakční soustava 3&nbsp;kV od roku&nbsp;1957 Stanice: * odbočná železniční stanice ''Kolín'', přepravní zatížení v&nbsp;párech vlaků je 27&nbsp;expresů + 28&nbsp;rychlíků + 2&nbsp;spěšné vlaky + 30&nbsp;osobních vlaků v&nbsp;pracovní dny * železniční zastávka ''Kolín zastávka'', přepravní zatížení 2&nbsp;páry spěšných vlaků + 30&nbsp;párů osobních vlaků v&nbsp;pracovní dny Železniční trať [[trať 014|014]] Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko * jednokolejná regionální trať * doprava byla zahájena roku 1900, max. traťová rychlost 60&nbsp;km/h Stanice: * odbočná železniční stanice ''Kolín'', přepravní zatížení 11&nbsp;osobních vlaků v&nbsp;pracovní dny * zastávka a nákladiště ''Kolín místní nádraží'', přepravní zatížení 11&nbsp;osobních vlaků v&nbsp;pracovní dny Železniční trať [[trať 230|230]] Kolín - Kutná Hora - Havlíčkův Brod * dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému * doprava byla zahájena roku 1869, max. traťová rychlost 120&nbsp;km/h, stejnosměrná trakční soustava 3&nbsp;kV od&nbsp;roku&nbsp;1958 Stanice: * odbočná železniční stanice ''Kolín'', přepravní zatížení 12&nbsp;párů rychlíků + 15&nbsp;párů osobních vlaků v&nbsp;pracovní dny Železniční trať [[trať 231|231]] Praha - Čelákovice - Lysá nad Labem - Nymburk - Poděbrady - Kolín * dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému * doprava byla zahájena roku 1870, max. traťová rychlost 120&nbsp;km/h, stejnosměrná trakční soustava 3&nbsp;kV od&nbsp;roku&nbsp;1958 Stanice: * odbočná železniční stanice ''Kolín'', přepravní zatížení v&nbsp;párech vlaků je 13&nbsp;rychlíků + 6&nbsp;spěšných vlaků + 25&nbsp;osobních vlaků v&nbsp;pracovní dny * železniční zastávka ''Kolín-Zálabí'', přepravní zatížení 25&nbsp;párů osobních vlaků v pracovní dny Přímé vlakové spojení z Kolína (cíle mimo tratě 010,011,014,230,231): Beograd, Berlin, Bohumín, Bratislava, Brno, Budapest, Český Těšín, Hamburg, Havlíčkův Brod, Cheb, Jihlava, Košice, Krakow, Luhačovice, Moskva, Plzeň, Praha, Rumburk, Trutnov, Ústí nad Labem, Veselí nad Moravou, Villach, Vsetín, Warszawa, Zlín, Žilina Přepravní údaje odpovídají jízdnímu řádu drah 2010/2011 <ref>[http://www.szdc.cz/provozovani-drahy.html Knižní jízdní řády]</ref> == Osobnosti == * Petr Parléř (1332/1333 – 1399), architekt a stavitel * Jakub Vlk († 1439), radikální husitský kněz * Ambrož z Hradce († 1439), kněz, jedna z nejvýznamnějších osobností husitství, duchovní vůdce orebitů a později sirotků, horlivý prosazovatel Čtyř artikulí pražských * Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535 – 1604), rybníkář * Jean Gaspard Deburau (1796 – 1846), francouzský mim českého původu * Vincenc Morstadt (1802 – 1875), [[malíř]] * František Kmoch (1848 – [[1912]]), skladatel a kapelník * Ignaz Petschek (1857 – [[1934]]), obchodník, průmyslník, uhlobaron a mecenáš * Karel Leger (1859 – [[1934]]), básník * Josef Svatopluk Machar (1864 – [[1942]]), spisovatel * Václav Radimský (1867 – [[1946]]), malíř * Vincenc Červinka (1877 – [[1942]]), novinář, publicista, překladatel, divadelní a literární kritik * Bedřich Hrozný (1879 – [[1952]]), jazykovědec, orientalista, který rozluštil chetitský jazyk a položil základy samostatného oboru chetitologie * Otokar Fischer (1883 – [[1938]]), básník, překladatel a kritik * Lev Borský (1883 – [[1944]]), novinár a filozof * Rudolf Kremlička (1886 – [[1932]]), malíř * Alfons von Czibulka (1888 – [[1969]]), česko-rakouský spisovatel a malíř * Jaromír Funke (1896 – [[1945]]), fotograf * Josef Sudek (1896 – [[1976]]), fotograf * Otakar Štorch-Marien (1897-1974), nakladatel a spisovatel * [[Petr Den]] (vl. jm. Ladislav Radimský) (1898 – [[1970]]), právník, diplomat, publicista a esejista * [[Jaroslav Fragner]] (1898–1967), architekt * [[Václav Morávek]] ([[1904]] – [[1942]]), voják a hrdina protinacistického odboje * [[Eva Randová]] (* [[1936]]), operní pěvkyně * [[Miloš Zeman]] (* [[1944]]), bývalý předseda vlády * [[Bohdan Ulihrach]] (* [[1975]]), tenista == Správní území == {{Viz též|Okres Kolín|Obvod obce s rozšířenou působností Kolín}} Kolín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Kolín]] se skládá ze 89 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Kolín|ORP]] z 69 obcí. == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Kamenz]], [[Německo]] * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Gransee]], [[Německo]] * [[Soubor:Flag of the Netherlands.png|24px]] [[De Ronde Venen]], [[Nizozemsko]] * [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Lubań]], [[Polsko]] * [[Soubor:Flag of Switzerland.png|24px]] [[Dietikon]], [[Švýcarsko]] * [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Rimavská Sobota]], [[Slovensko]] == Literatura == * FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha : Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. * PROCHÁZKA, Jiří. Kolín ve fotografii. [s. l.] : Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1972. S. 5–35. * ŠORM, A. Pověsti o českých zvonech. Praha : V. Kotrba, 1926. == Souřadnice == {{Geo cz|50|01|41|15|12|05}} == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [https://www.mukolin.cz/ Stránky městského úřadu] * [https://www.kolin.cz/ Polooficiální stránky] * {{KM|668150|Kolína}} * [http://kolin.bloudil.cz/index.php Zajímavé stránky s fotomapou a galerií] * [http://kolin.webz.cz/kolin/indexa.php Historie města Kolína] * [http://kolin-city.eu Neoficiální turistické stránky města a regionu] * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:533165 Statistické údaje] - Městská a Obecní Statistika 2001, 2003 * [http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=1026 ESSO] - Areál s tepelnou elektrárnou ESSO v Kolíně * [http://rodokmen.psinec.com/obce/tuma/kolinsko/zibohlavy.html Historie městské části Zibohlavy] {{Commonscat|Kolín}}{{Město Kolín}}{{Okres Kolín}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Kolín| ]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]] [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Obce v okrese Kolín]]

Návrat na stránku „Kolín“.