Krupka

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města| název = Krupka | foto = Image:Wallfahrtskirche_Mariaschein.jpg | popisek.foto = Bazilika Panny Marie Sedmibolestné je významným poutním místem. | znak = Soubor:Krupka-znak.png | vlajka = Soubor:Flag of Krupka.png | status = město | NUTS5 = CZ0426 567639 | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] | NUTS3 = CZ042 | okres = Teplice | NUTS4 = CZ0426 | ob.roz.půs = [[Teplice]] | pov.ob = Krupka | země = [[Čechy]] | výměra = 46,88 | obyvatelé = 14&nbsp;435<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/u/krupk/index.html Adresy v České republice] na webu [[Ministerstvo vnitra České republiky|MVČR]]</ref> | obyv.datum = 18. 6. 2010 | zem.šíř = 50°40′55″ s. š. | zem.dél = 13°51′41″ v. d. | nad.výš = 300 | PSČ = 417 42 | početzsj = 18 | početč = 9 | početk = 11 | adresa = MÚ Krupka<br />Mariánské nám.&nbsp;32<br />417 42 Krupka | web = www.krupka-mesto.cz/ | úř.web = www.krupka-mesto.cz/ | email = info@mukrupka.cz | starosta = Ing. Milan Puchar | mapa = Soubor:Krupka TP CZ.png | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Krupka |lat_deg=50 |lat_min=41 |lat_sec=4 |lon_deg=13 |lon_min=51 |lon_sec=29 |float=center }} }}Město '''Krupka''' ({{Vjazyce2|de|''Graupen''}}) se nachází přibližně 5&nbsp;km severně od [[Teplice|Teplic]] na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]]. Leží v [[Okres Teplice|okrese Teplice]], v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Rozloha [[Katastrální území|katastrálního území]] Krupky je 4687&nbsp;[[hektar|ha]] se značnými výškovými rozdíly. Centrum města (Bohosudov) leží v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 262&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Nejníže položenou částí je rybník Kateřina poblíž Soběchleb v nadmořské výšce menší než 200&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Nejvýše položeným místem je vrchol [[Komáří vížka]] (někdy Komáří hůrka) v nadmořské výšce 807&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m., na který vede [[Lanová dráha Bohosudov - Komáří vížka|trasa sedačkové lanovky]]. Město je známé především svou hornickou minulostí. Po celá staletí se v Krupce těžil [[cín]], ale i [[stříbro]], [[wolfram]] a [[fluorit]]. Horské svahy porostlé buky a jehličnany ukrývají četné odvaly a šachty. Šachta Starý Martin ležící při silnici z Krupky na Komáří vížku je zpřístupněná veřejnosti. Název města je odvozen od staročeského slova ''krupý'', tedy velký, rozlehlý. Často se nesprávně uvádí, že název pochází od krupek cínu, který se zde od pradávna těžil.<ref>BERVIC, Rudolf, KOCOURKOVÁ, Květoslava. ''Krupka - půl tisíciletí horního města.'' Městský Národní výbor Krupka 1978, s.&nbsp;7.</ref> [[Soubor:Graupen Stollen Alter Martin.jpg|thumb|240px|Krupka, důl Starý Martin]] * Ke dni 1. 1.&nbsp;2025 zde žilo '''12 793''' obyvatel. == Doprava == === Silniční doprava === [[Soubor:Crossway611-bohosudov-linka142.jpg|thumb|left|200px|Autobus Iveco Irisbus Crossway ev.č. 611 DPTeplice na lince 142 v Bohosudově]] Krupka má díky své poloze mezi městy [[Ústí nad Labem]] (asi 10&nbsp;km) a [[Teplice]] (asi 5&nbsp;km) výborné silniční spojení s těmito centry. Nedaleko Krupky se nacházejí i silniční hraniční přechody [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]] a [[Petrovice (okres Ústí nad Labem)|Petrovice]] do sousedního Německa. Přímo ve Fojtovicích je hraniční přechod pro pěší a cyklisty. Autobusová doprava je orientována na bližší [[Teplice]] (i několikrát za hodinu) více než na vzdálenější [[Ústí nad Labem]] (pouze několik spojů za den). Celkem 12 autobusových linek zde provozují dva dopravci, jimiž jsou [[Dopravní podnik Teplice]] a Dopravní podnik Ústeckého kraje. Jedná se o linky č.&nbsp;585123, 585128, 585129, 585136, 585137, 585138, 585139, 585142, 585147, 585148 DPT a 02, 03, 18 DPÚK. Do roku 2007 mělo město vlastní linku [[Městská autobusová doprava v Krupce|městské autobusové dopravy]]. === Železniční doprava === Město protínají dvě železniční tratě. Hlavní je dvoukolejná elektrifikovaná [[Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov|trať č.&nbsp;130]] [[Ústí nad Labem]] – [[Chomutov]], stanice Bohosudov. Druhou je regionální [[Železniční trať Děčín - Oldřichov u Duchcova|trať č.&nbsp;132]] [[Děčín]] – [[Oldřichov u Duchcova]], zastávky Unčín, Bohosudov – zastávka, Krupka – město a Krupka. Bohužel tato železniční trať je už uzavřena a do budoucna se plánuje cyklostezka. === Lanová dráha === {{podrobně|Lanová dráha Bohosudov - Komáří vížka}} Z městské částí Bohosudov, pouze několik desítek metrů od zastávky [[České dráhy|ČD]] Bohosudov – zastávka, vede dvousedačková lanová dráha na Komáří vížku. [[Lanová dráha|Lanovka]] byla postavena v letech [[1950]]–[[1952]] a se svými 2348&nbsp;m byla nejdelší lanovou dráhou ve střední [[Evropa|Evropě]] bez mezistanice. Převýšení činí 482&nbsp;m. == Památky a zajímavosti == [[Soubor:Krupka CZ 043.jpg|thumb|Pohled na hrad]] [[Soubor:Voitsdorf und Mueckenberg.jpg|thumb|Pohled na Fojtovice a Komáří hůrku]] === Bazilika Panny Marie Sedmibolestné === Bazilika je významným poutním místem. Každý rok sem putují přibližně 500&nbsp;Lužických Srbů, aby navštívili mši. Stojí přímo v centru města na náměstí v Bohosudově. Byla postavena v letech 1701–1706 na místě starší stavby, doložené už v&nbsp;15.&nbsp;století. V&nbsp;minulosti zde bývalo nejméně osm [[zvon]]ů (dva na jižní věži, pět na severní věži a jeden v sanktusníku), dnes se zde nacházejí pouze dva – v severní průčelní věži zvon od [[Matěj Špic|Matěje Špice]] z&nbsp;r.&nbsp;1541 s českým nápisem a v [[sanktusník]]u zvon z r. 1713 od [[Jan Baltazar Crommel|Jana Baltazara Crommela]]. Zvononosná konstrukce pochází z&nbsp;r.&nbsp;[[1923]]. V&nbsp;[[lucerna (architektura)|lucerně]] jižní věže se nacházejí dva zvonovinové hodinové [[cymbál]]y. === Kostel sv. Ducha === Kostel z r. 1454 stojí pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie při silnici do Horní Krupky. R.&nbsp;1538 vyhořel, v 19. století byl [[neogotika|novogoticky]] přestavěn. Kostel nemá věž, ta byla zbořena v 18. století. Vypráví se, že na konci 17. století horníci věnovali kostelu zvon, avšak místní farář se rozhodl, že jej přesune do Bohosudova, kde bude lépe využit. Krupským se toto rozhodnutí nelíbilo, a tak jen farář nechal přenést tajně zadní stezkou, vedoucí zpoza dnešní [[zvonice]] dolů ke škole. Celá věc ovšem vyšla najevo; jak dopadla není známo, nicméně oné pěšině se až donedávna říkalo ''Zvonová stezka'' ({{cizojazyčně|de|''Glockensteig''}}). === Kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí === {{Hlavní článek|Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krupka)}} Kostel z 2. poloviny 13. století stojí v horní části obce při silnici do Horní Krupky naproti hradu Krupka. Kostel nemá věž, ta je funkčně zastoupena zvonicí, doloženou v první polovině 15.&nbsp;století. Dnešní polozděná zvonice byla vystavěna po požáru původní stvaby v&nbsp;r.&nbsp;1633. === Další památky === [[Soubor:Krupka zvonice.jpg|thumb|230px|Zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie]] [[Soubor:Komáří Vížka kaple sv. Wolfganga.jpg|thumb|230px|Kaple sv. Wolfganga na Komáří vížce]] * '''Hrad Krupka''' ''(Rosenburg)''. Byl postaven kolem roku 1320. Pustý je od 17. století. Z&nbsp;hradeb je nádherná vyhlídka na historické jádro Krupky. * '''Hrad Kyšperk'''. Zřícenina [[hrad]]u v lesích nad Unčínem. Dal jej postavit Jan Lucemburský. Opuštěn v 16. století. Během třicetileté války a [[napoleonské války|napoleonských válek]] však byl obsazen vojsky. * '''Starý dvůr'''. Zbytky středověké vodní [[tvrz]]e za koupalištěm v Bohosudově. * '''Štola Starý Martin'''. Veřejnosti přístupný [[důl]] (s průvodcem) s expozicí historie dolování [[cín]]u v okolí Krupky. Nachází se u silnice z Krupky do Fojtovic (na Komáří vížku). * '''Evangelický kostel'''. Drobný kostelík pod hradem Krupkou při silnici do Horní Krupky. Ve věži se nachází blíže neurčený zvon. * '''Kostel sv. Anny'''. Hřbitovní kostel v Krupce (část Libušín), který byl postaven roku 1516 a upraven roku 1618. * '''Kostel sv. Prokopa'''. Trosky kostela při hlavní silnici z Krupky do Teplic. Kostel pochází z konce 13. století. Vyhořel v roce [[1939]]. * '''Kalvárie a křížová cesta'''. Postavena v 18. a 19. století. Pěkný výhled na Bohosudov s bazilikou. * '''Muzeum'''. Nachází se v městském domě čp. 21 v samém historickém jádru Krupky. Původní [[Renesance|renesanční]] dům byl přestavován v 18. a 19. století. V&nbsp;muzeu je expozice vývoje těžby a zpracování [[cín]]u, [[geologie]], [[paleontologie]], [[mineralogie]] a historie krupského [[hasiči|hasičského]] sboru. * '''Kaple sv. Floriána v Unčíně'''. Kaple s věžičkou stojí na návsi v obci pod průjezdní silnicí. Věžička bez zvonu. * '''Kaple sv. Wolfganga na Komáří Vížce'''. Mohutná kaple z&nbsp;r.&nbsp;1360 byla v letech 1692–1700 barokně přestavěna. V&nbsp;2.&nbsp;polovině [[20. století]] zchátrala a původní vybavení se ztratilo. V&nbsp;r.&nbsp;[[1999]] byla opravena. Stojí nad obcí při průjezdní silnici pod vrcholem Komáří vížky. Zvon z centrální cibulovité věžičky se nachází v nedaleké zvoničce v Horní Krupce.<ref>ČERMÁK, Kliment. ''Dolní Krupka.'' in: Památky archeologické a místopisné 1871, str.&nbsp;658. </ref> * '''[[Zvonička]] v Horní Krupce'''. Při průjezdní silnici ve svahu stojí nenápadná polozděná zvonička, zřejmě z&nbsp;r.&nbsp;[[1930]]. V&nbsp;patře se nachází vzácný hornický zvon z&nbsp;r.&nbsp;1554, který byl původně zavěšen v kapli sv.&nbsp;Wolfganga na Komáří vížce. Byl považován za ztracený, než byl místními obyvateli objeven zde. Jedná se o dosud jediný známý zvon od [[Tomáš Jaroš|Tomáše Jaroše z Brna]] v severních Čechách. * '''Kaple v Soběchlebích'''. Kaple z konce 18.&nbsp;století stojí na okraji obce u dráhy. Na věžičce je litinový zvon. * '''Zaniklý kostel v Habarticích'''. Kostel pocházel z&nbsp;r.&nbsp;1783. Do něj byl zavěšen zvon z tehdy zchátralé kaple Navštívení Panny Marie na [[Mariánská skála|Mariánské skále]] v [[Ústí nad Labem]] (dnes už neexistující). Zvon pořídil zvonař [[Jan Baltazar Crommel]] z Ústí nad Labem r.&nbsp;1714. Dnes je nezvěstný.<ref>RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.</ref> == Historie == === Raná historie === [[Soubor:Graupen und Rosenburg um 1908.jpg|thumb|240x|Krupka a Rosenburg (1908)]] Výskyt [[cín]]u a jeho snadné získávání z naplavenin přivedl na území Krupky první osídlence již v době bronzové. [[Germáni|Germány]] postupně vystřídali [[Slované]], a to hlavně v době [[stěhování národů]]. První, i když nepřímé, zmínky o těžbě [[cín]]u v oblasti pocházejí z roku [[965]]–[[966]] z pera [[Ibráhím ibn Jákúb|Ibráhíma ibn Jákúba]], který byl členem poselstva cordobského [[chalífa|chalífy]] [[Al-Hakam II.|al-Hakama&nbsp;II.]], jež projíždělo českými zeměmi k německému [[císař]]i Otovi&nbsp;I. Další zmínkou je zpráva kronikáře Matouše Pařížského z roku 1241, který lituje, že anglický cín ztratí odbytiště v [[Německo|Německu]] a v [[Čechy|Čechách]] právě kvůli objevení ložisek tohoto kovu v Krupce. V písemných pramenech z roku 1305 se o Krupce stále hovoří jako o místě, „kde se kope“. Tedy nikoli jako o městě. O&nbsp;Krupce jako o městě se poprvé hovoří v listinách z roku 1330, kdy král Jan Lucemburský daroval Krupku rodu [[Koldicové|Koldiců]], kteří byli věrnými spojenci českých [[panovník]]ů. V&nbsp;tom roce již stály hrady [[Rosenburg]] a [[Kyšperk]]. Město Krupka tedy pravděpodobně muselo vzniknout mezi roky 1305 a 1330. Kromě dvou již zmíněných [[hrad]]ů se v okolí Krupky nacházely dvě [[tvrz]]e – [[Starý dvůr (tvrz)|Starý dvůr]] (Althof), jehož zbytky se zachovaly dodnes, a [[Šejnov]], která byla zničena za husitských válek. Obě tvrze ležely v dnešním Bohosudově. Z této doby pocházejí i první zmínky o okolních obcích, které dnes tvoří části Krupky. Z&nbsp;roku 1325 pochází první zmínka o Soběchlebech, z roku 1335 první zmínka o Unčínu (ves Unkova) a Maršově (ves Marešova) a záznam z roku [[1376]] hovoří o Habarticích na hřebenech Krušných hor, kde již stál kostel. Názvy obcí svědčí o slovanském složení obyvatelstva, které však s rozvojem těžby získávalo stále více německého rázu, poněvadž příliv nových pracovních sil byl větší ze saské strany. Na konci 14. století patřil hrad [[Kyšperk]] pražskému arcibiskupovi [[Jan z Jenštejna|Janovi z&nbsp;Jenštejna]], který se zde pak v následujících letech ukrýval před zlobou krále Václava&nbsp;IV. po smrti [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]]. === Doba rozkvětu (15. a 16.století) === Na začátku 15. století se Krupky a okolních obcí, tak jako většiny Čech, dotkly husitské války. Majitel Krupky Albrecht z Koldic a krupští měšťané byli věrnými spojenci císaře Zikmunda. Ke Krupce se husité poprvé dostali v roce 1426 po vítězné bitvě u [[Ústí nad Labem]] (bitva na Běhání). Husité pronásledovali prchající křižáky a v místech, kde dnes leží [[Bohosudov]], jich údajně asi tři sta pobili. Potomci padlých [[rytíř]]ů nechali na tomto místě postavit kapličku, kolem které kolem roku 1500 vznikla vesnice – dnešní Bohosudov. V&nbsp;téže době husité vypálili světecký [[klášter]]. Přeživší jeptišky se skrývaly v lesích kolem Krupky. Poslední z nich schovala sošku Panny Marie do lípy v místě, kde dnes stojí bohosudovská [[bazilika]]. K&nbsp;této sošce se váže vznik poutní tradice v Bohosudově. První pouť se konala roku 1610. V&nbsp;následujících letech se husité dostali ke Krupce ještě dvakrát, a to v roce 1429 a v dubnu roku 1433, kdy dobyli hrad i město. Po husitských válkách se město dočkalo nebývalého rozkvětu. Původní získávání rudy z naplavenin rýžováním vystřídala těžba ve skále, a to nejprve povrchová, ale od 15. století již hlubinná. Jen tak mohli horníci získat více rudy. Hlubinná těžba probíhala tak, že se nejprve razila úzká chodba sledující bohatou žílu, která byla později rozšiřována. Byla to vysilující práce v tvrdé skále. Používalo se ohně, který způsobil, že hornina popraskala a dala se lépe vytěžit. Svahy nad Krupkou jsou poseté zbytky těchto dolů. Tyto nové metody způsobily, že v průběhu 15. století vzrostla produkce cínu trojnásobně a v 16. století ještě o polovinu. Těžební území zasahovalo až po [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]] a [[Dubí]]. O&nbsp;rozmachu těžby svědčí i dochovaný opis [[horní řád|horního řádu]] z roku 1487. Když v roce 1469 uzavřel král Jiří z Poděbrad hraniční smlouvu se [[Sasko|Saskem]], zůstala většina nalezišť [[cín]]u na české straně. 8.&nbsp;ledna 1477 bylo městu uděleno Těmou&nbsp;V. z&nbsp;Koldic [[právo várečné]] na [[pivo]] ve městě i v okolních obcích. Dále byla povolena stavba [[pivovar]]u, týdenní [[trhy]], obchod se solí a městu byla propůjčena obecní váha. Další významná práva město obdrželo o rok později 13.&nbsp;ledna 1478. V&nbsp;ten den udělil král Vladislav II. Jagellonský městu [[erb]], pečeť, právo pečetit červeným voskem, výroční trh, dosazovat purkmistra, radu, městské úředníky a celní svobodu. To byla zásadní městská práva, přestože Krupka zůstávala poddanským městem. Samotné město bylo v té době tvořeno dnešním historickým jádrem, tzn. Husitskou ulicí, a nemělo více než 1000&nbsp;obyvatel žijících v 97&nbsp;domech, z nichž 27 se nacházelo až pod dolní branou. Z&nbsp;té doby pochází i první zmínka o Fojtovicích (1446), Vrchoslavi (1463) a Mohelnici (1477). V té době byli krupští občané horlivými [[katolictví|katolíky]]. To se projevilo i na stavbě kostelů. V&nbsp;roce 1454 byl dostavěn špitál s kostelem sv.&nbsp;Ducha. V&nbsp;dalších letech byl postaven klášter i s kostelem. Roku 1479 celé město vyhořelo. Kostely však byly postaveny znovu a v roce 1516 k nim přibyl hřbitovní kostel sv.&nbsp;Anny. V 16. století začalo do města pronikat [[luteránství]]. Proto byli do bohosudovského kostela roku 1587 povoláni chomutovští [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], aby čelili luteránům v Krupce. V&nbsp;roce 1579 obec koupila celé krupské panství i s hradem a stala se na čas svobodným městem. === 17. a 18. století === [[Soubor:Krupka_CZ_overall_view_of_Bohosudov_049.jpg|thumb|230px|Pohled na Bohosudov z&nbsp;tamní kalvárie]] Nabytá svoboda však neměla dlouhého trvání. Již v roce 1615 daroval král [[Matyáš Habsburský]] Krupku Adamovi [[Šternberkové|ze Šternberka]]. Tento katolický král chtěl takto zřejmě čelit krupským [[luterán]]ům. Krupští se bránili soudně, ale uspěli jen částečně. Spor probíhal neuvěřitelně dlouho – celých 99&nbsp;let až do roku 1715. Snad právě proto se krupští měšťané přidali na stranu neúspěšného [[České stavovské povstání|stavovského povstání]]. Čeští stavové totiž nabídli krupským jejich panství znovu na prodej. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře (1620) se panství vrátilo zpět do rukou Adama ze Šternberka. Třicetiletá válka město zasáhla několikrát. Švédové dobyli hrad Krupka. Největší škody však napáchali ustupující Sasové (1631), kteří v Krupce zapálili 60&nbsp;domů. Nelze se proto divit, že po skončení války byla třetina domů prázdných a i doly byly zpustlé. Násilná rekatolizace také vyhnala z města mnohé luteránské odborníky. Lépe se vedlo Bohosudovu, který patřil do soběchlebského (dříve kyšperského) panství. V&nbsp;roce 1665 získali toto panství na základě závěti [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], kteří nově získaný majetek použili k financování [[gymnázium|gymnázia]] (založeno 1679) a stavbě bohosudovské baziliky v letech 1701–1706. Pokoušeli se i o podnikání. V&nbsp;roce 1684 jezuité založili první [[manufaktura|manufakturu]] v Čechách na výrobu sukna a vlněných látek. Neúspěšně, [[manufaktura]] zbankrotovala roku 1688. Přesto se Bohosudovu dařilo dobře. Poutí se účastnilo mnoho lidí. Odhaduje se, že v letech 1720–1730 se poutí účastnilo až 100&nbsp;000&nbsp;věřících. Poutní místo také získalo nový název [[Mariaschein]] (Mariina záře). Český název Bohosudov se poprvé objevil až v roce 1848 v ''Popisu Království českého'' od Františka Palackého. Ale byl to vlastně veliký omyl. Historik obci přisoudil původní český název obce [[Novosedlice]], která dnes tvoří předměstí Teplic. Název Bohosudov však již obci zůstal. Bohosudov se stal centrem náboženského života až do roku 1773, kdy byl jezuitský řád zrušen a s&nbsp;ním skončila i činnost gymnázia. Ještě větší pohroma než třicetiletá válka Krupku postihla roku 1680. Tehdy v městě vypukla [[mor]]ová epidemie zavlečená z Prahy. Zemřela celá třetina obyvatel (celkem 327&nbsp;lidí). V roce 1708 přešlo krupské panství do rukou Františka [[Clary-Aldringen]], který ho koupil. === Krupka v moderní době === {{RIGHTTOC}} Počátkem 19. století se v okolí Krupky objevily první uhelné doly jako předzvěst nových časů. Krupka se stala oblíbeným cílem mnoha tehdejších turistů, kteří obdivovali nádheru bohosudovské baziliky i středověkých uliček Krupky. A&nbsp;tak 27.&nbsp;května 1813 Krupku navštívil i básník Johann Wolfgang von Goethe. Nebyl sám, Krupku několikrát navštívil skladatel [[Richard Wagner]] a v roce 1872 i spisovatel [[Jan Neruda]]. V&nbsp;roce 1812 se v Horní Krupce narodil zakladatel moderního očního lékařství Dr.&nbsp;[[Ferdinand Artl]], který zemřel ve Vídni roku 1887. 29. a 30.&nbsp;srpna 1813 byla svedena u nedalekého Chlumce [[bitva]] mezi napoleonskými vojsky a spojenci, které tvořily vojska rakouská, ruská a pruská. Francouzi byli poraženi a císař [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]], který v rámci tohoto tažení navštívil horské Habartice, musel ustoupit zpět do Saska. Krupky se bitva nijak nedotkla, ale Bohosudov byl vypleněn paradoxně spojeneckými (tedy vlastními) vojáky. V revolučním roce 1848 bylo zrušeno vrchnostenské zřízení, které bylo nahrazeno místní samosprávou. V&nbsp;roce 1853 byl obnoven [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuitský řád]] a tím i činnost gymnázia v Bohosudově. Rok předtím byla dokončena silnice na Komáří vížku. Krupka v té době jakoby ustrnula ve své historické době. Zato Bohosudov zažil období bouřlivého rozvoje. Souviselo to i s rozvojem [[železnice]]. V&nbsp;roce 1858 byl zahájen provoz na trati [[Teplice]] – [[Ústí nad Labem]] (dnes [[Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov|trať Ústí nad Labem – Chomutov]]) a v roce 1871 byl zahájen provoz na duchcovsko-podmokelské trati (dnes [[Železniční trať Děčín - Oldřichov u Duchcova|trať Děčín – Oldřichov u Duchcova]]). V Bohosudově a Vrchoslavi se začal rozvíjet průmysl. Od roku 1869 v Bohosudově pracovala nejstarší cementárna v Čechách (zrušena roku [[1930]]). Vznikla i koželužna a v roce [[1921]] porcelánka, která vyrábí elektroporcelán dodnes. Dodnes také pracuje šroubárna ve Vrchoslavi, která byla založena roku [[1910]]. Naopak cínové doly, kdysi chlouba Krupky, pomalu omezovaly těžbu. Od roku 1863 se začal těžit jako doplňkový produkt [[wolfram]]. Důlní činnost byla v Krupce ukončena roku [[1922]]. S příchodem nových časů přišla i doba rozvoje spolkového života. V&nbsp;roce byl 1873 byl mimo jiné založen hasičský spolek a roku 1893 zahájila provoz městská plovárna. Krupka byla počátkem [[20. století]] převážně německým městem. Vypuknutí [[První světová válka|1.&nbsp;světové války]] v roce 1914 velká většina obyvatel s jásotem přivítala. Zato vznik [[Československo|Československa]] o čtyři roky později už ne. Situaci vyřešila až československá armáda, která město obsadila, aby stabilizovala situaci. S nástupem nacistů v sousedním [[Německo|Německu]] se situace vyhrotila i v Krupce. V&nbsp;roce [[1934]] pořádali [[Sudetoněmecká strana|henleinovci]] demonstrace proti otevření české školy v Bohosudově, přestože v Krupce a Bohosudově žilo v té době asi 1000&nbsp;Čechů. Když 9.&nbsp;října [[1938]] Krupku obsazoval [[wehrmacht]], většina obyvatel jej nadšeně vítala. Během okupace zůstávala většina obyvatel loajální nacistickému režimu. Ne však všichni. Působili zde i němečtí antifašisté. Nejznámější byla Herta Lindnerová, popravená nacisty 9.&nbsp;3.&nbsp;[[1943]]. Během německé okupace se na čas obnovila i těžba [[cín]]u a [[wolfram]]u. Na samém konci války (24.&nbsp;4.&nbsp;1945) zastavil na bohosudovském nádraží transport vězňů z koncentračního tábora Ossendorf.<!--v žádném seznamu není!?--> Celkem 313&nbsp;vězňů krátce na to zemřelo na [[tyfus]] a [[zápal plic]]. Po válce byli pohřbeni u zbytků kostela svatého Prokopa, kde se nachází i památník této události. Další památník se nachází u Fojtovic, kde bylo při pochodu smrti ubito mnoho vězňů. Po skončení [[druhá světová válka|2.&nbsp;světové války]] bylo německé obyvatelstvo vysídleno do Německa. Tak zcela zanikly horské Habartice a Mohelnice. Fojtovice zůstaly obydleny, i když v mnohem menším rozsahu než před válkou. V&nbsp;roce [[1947]] bylo obnoveno bohosudovské gymnázium. Ne však nadlouho. V&nbsp;roce [[1950]] bylo změněno na internační tábor pro řeholníky. V&nbsp;roce [[1952]] areál dostala československá armáda, kterou v roce [[1968]] vystřídala armáda sovětská. Ta město definitivně opustila v roce [[1991]]. Činnost gymnázia byla obnovena 1.&nbsp;září [[1993]]. Od dubna 2010 město užívá [[vlajka|vlajku]].<ref>[http://www.psp.cz/cgi-bin/win/rekos/default.aspx?Id=037b6868-a122-4546-9147-4920d5bcb020 Krupka – udělené symboly]</ref><ref>[http://www.iteplice.cz/zpravy_mesto_krupka_ma_novou_vlajku.html Město Krupka má novou vlajku]</ref> == Místní části == Dnešní město převzalo název starého hornického města, které dnes tvoří jednu z jeho několika částí. [[Město]] vzniklo postupným splynutím několika obcí a osad v jeden celek. Ty dnes tvoří jednotlivé místní části. Jsou to: Krupka, Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Nové Modlany a Unčín. Mimo vlastní Krupku leží Soběchleby (204&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) a horské obce Horní Krupka, Fojtovice ({{Vjazyce2|de|''Voitsdorf''}}) a dnes již zaniklé [[Habartice (Krupka)|Habartice]] a [[Mohelnice (Krupka)|Mohelnice]] na hřebenech [[Krušné hory|Krušných hor]] (všechny asi 750&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.). Centrum města (náměstí, úřady, banky) se nachází v Bohosudově. Bohosudovská [[bazilika]] je rovněž významným poutním místem. Obce byly v jeden celek sloučeny v roce [[1961]]. Soběchleby byly ke Krupce připojeny v roce [[1980]]. * '''Krupka''' (historické centrum) * '''[[Vrchoslav]]''' * '''[[Bohosudov]]''' (JVJ 899 m od historického centra, '''centrum současného města''') * '''[[Unčín (Krupka)|Unčín]]''' (VSV 2270 m od historického centra) * '''[[Nové Modlany]]''' [[Soubor:Soběchleby kaple.jpg|thumb|230px|Kaple v Soběchlebích]] * '''[[Maršov (Krupka)|Maršov]]''' (V 2920 m od historického centra) * '''[[Soběchleby (Krupka)|Soběchleby]]''' (JV 2230 m od historického centra) * '''[[Horní Krupka]]''' (SZS 4940 m od historického centra) * '''[[Fojtovice (Krupka)|Fojtovice]]''' (SZS 7020 m od historického centra) == Školství a sport == * [[Biskupské gymnázium Bohosudov]] * [[TJ Krupka fotbalový klub]] == Partnerská města == * [[Geising]], [[Německo]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.krupka-mesto.cz/ Oficiální stránky města Krupka] * [http://www.teplice.cz/ Oficiální stránky města Teplice] {{ObecStat|567639}} * [http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?&pro_4382338=567639&cislotab=MOS+ZV01 Vybrané statistické údaje za obec] na webu [[Český statistický úřad|ČSÚ]] * [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=67526 Územně identifikační registr ČR] * {{KM|675261|Krupky}} * [http://archivnimapy.cuzk.cz/cgi-bin/mapserv.exe?mode=nquery&map=e:/wwwdata/main/cio_main_02.map&imgext=-776989.6185982713+-972864.5207594634+-770474.2521416561+-967980.03451727&imgxy=344+362&imgbox=344+362+344+362&imgsize=800+600&layers=katastry_st Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Krupky v&nbsp;roce 1843] * [http://smircikrize.euweb.cz/Ceska_Republika/Teplice/Krupka.html Smírčí kříže] * [http://www.dpteplice.cz/ Oficiální stránky Dopravního Podniku Teplice, s.r.o.] * [http://www.mhdteplice.net/ Fandovské stránky o Teplické MHD – bohatá fotogalerie,spousta zajímavostí a praktických informací včetně jízdních řádů] * [http://www.dpuk.cz/ Oficiální stránky dopravce Dopravní Podnik Ústeckého kraje] {{Commonscat|Krupka}}{{Město Krupka}}{{Okres Teplice}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Krupka| ]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Obce v okrese Teplice]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [[Kategorie:Mikroregion MILADA]] [[Kategorie:Severočeské sdružení obcí - SESO]] [[Kategorie:Svazek obcí Euroregion Labe]]

Návrat na stránku „Krupka“.