Machu Picchu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:80 - Machu Picchu - Juin 2009 - edit.2.jpg|thumb|320px|Perla dědictví UNESCO – Machu Picchu (2009)]] '''Machu Picchu''' [vyslov: maču pikču] ([[kečuánština|kečuánsky]] ''Machu Pikchu'' – ''Starý vrch'') jsou ruiny předkolumbovského [[Inkové|inckého]] kultovního města v&nbsp;peruánských Andách. Nacházejí se na horském sedle 400 metrů nad řekou [[Urubamba]] v&nbsp;[[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 2430&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.,<ref name="UNESCO WHC">UNESCO World Heritage Centre.</ref> asi 80&nbsp;km severozápadně od [[Cuzco|Cuzca]]. Předpokládá se, že Machu Picchu nechal postavit ''Pachacútec Yupanqui'' (1438 až 1472), Inkové začali město stavět okolo roku 1430. Město bylo později opuštěno a zcela zchátralo, i&nbsp;když bylo místním známo, pro zbytek světa upadlo v&nbsp;zapomnění. Ruiny objevil [[24. červenec|24. července]] [[1911]] americký archeolog z&nbsp;[[Yale University|Yaleovy univerzity]] Hiram Bingham.<ref name="incatrail"/> Ten se domníval, že nalezl pozůstatky bájného města [[Vilcabamba]]. Od svého objevení se město stalo významnou turistickou atrakcí [[Peru]] i&nbsp;celé [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. V&nbsp;roce 1983 bylo zařazeno na seznam světového dědictví [[UNESCO]].<ref name="UNESCO WHC"/> Jelikož město nebylo nikdy objeveno španělskými [[conquista]]dory, nebylo vykradeno a poničeno. Dne 7. července [[2007]] bylo Machu Picchu zařazeno mezi [[nových sedm divů světa]]. Machu Picchu bylo postaveno v&nbsp;klasickém inckém stylu za použití [[kvádrové zdivo|kvádrového zdiva]] tvořeného z&nbsp;opracovaných na sebe položených kamenů bez použití [[malta (materiál)|malty]] či jiného pojiva. Hlavními stavbami ve městě jsou ''Intihuatana'', ''Chrám slunce'' a ''Místnost tří oken''. Město nemělo administrativní, vojenskou ani obchodní důležitost. Proč Inkové město postavili, nikdo přesvědčivě neprokázal. Název města se do dnešních dní nezachoval a tudíž byl převzat název od blízké hory Machu Picchu, která se nad ruinami tyčí<ref name="divy">Divy světa; Fascinující stavby a památky od Kolosea k Tadž Mahal. 1.. vyd. Praha : Knižní klub, 1993. ISBN 80-85634-06-6. S. 214.</ref> (při typickém pohledu na město se nachází za zády fotografa, hora na fotografii nad městem je Huayna Picchu). Název hory pochází od místních obyvatel, kteří pod horou žili.<ref name="machucahc">WESTWOODOVÁ, Jennifer. Atlas záhadných míst. 1.. vyd. Olomouc : Knižní klub, 1994. ISBN 80-7176-061-7. Kapitola Machu Picchu: bájná pevnost Inků, s. 142.</ref> == Dějiny == [[Soubor:Machupicchu hb10a.jpg|thumb|220px|left|thumb|Pohled na ruiny Machu Picchu (1911)]] [[Citadela]] Machu Picchu byla postavena kolem roku 1450 na horském sedle mezi horami na území říše '''Inků'''.<ref name="Wright Valencia Crowley 2000b 1">Wright et al 2000b, p.1.</ref> Přibližně o&nbsp;120&nbsp;let později v&nbsp;roce 1572, byla náhle opuštěna, tedy v&nbsp;době, kdy [[Španělské kolonie|Španělé]] kolonizovali Jižní Ameriku.<ref name="Wright Valencia Crowley 2000b 1"/><ref name="Wright Valencia 1">Wright & Valencia Zegarra 2001, 2004, p.1.</ref> Je však možné, že většina obyvatel zemřela na [[neštovice]] dříve, než do této oblasti přišli španělští dobyvatelé. Zdá se, že Španělé věděli o&nbsp;místě zvaném Piccho přestože nejsou žádně záznamy, že by Španělé navštívili toto vzdálené město. Dobyvatelé ničili obětní kameny v&nbsp;jiných oblastech, ale na Machu Picchu zůstaly nedotčené,<ref name="Wright Valencia 1"/> což nasvědčuje, že město Španělé nikdy nenavštívili. Dodnes nikdo přesně neví, k&nbsp;čemu Machu Picchu přesně sloužilo, jelikož z&nbsp;období předkolumbovských výprav neexistují [[písmo|písemné]] záznamy od místních obyvatel, kteří nepoužívali písmo ve smyslů písma známého na starém kontinentě. Inkové sice byli schopni zaznamenávat informace pomocí [[kipu]], ale v současnosti se vedou spory o to, jestli se jím dalo psát či bylo používáno pouze pro početní operace.<ref>[http://agutie.homestead.com/files/Quipu_B.htm The Quipu, the Pre-Inca Data Structure (anglicky)]</ref> Jedna z&nbsp;prvních teorií o&nbsp;významu citadely, od amerického historika a archeologa Hirama Binghama, který na počátku 20. století Machu Picchu náhodou objevil<ref>[http://civilizace.mysteria.cz/view.php?cisloclanku=2004042003 civilizace.mysteria.cz – Machu Picchu]</ref> říká, že se jednalo o&nbsp;posvátné místo zrození posvátných inckých žen zvaných „Sluneční panny“.<ref>Bingham 1922, p.334.</ref> Výzkum vedený odborníky jako byli John Rowe a Richar Burger přesvědčil většinu [[archeolog]]ů, že Machu Picchu bylo sídlem vládce Inků Pachacuti.<ref name="Wright Valencia 1"/> Kromě toho předložil Johan Reinhard důkazy, že místo bylo vybráno pro svou pozici ve vztahu k&nbsp;posvátným prvkům [[krajina|krajiny]], jako jsou hory, které jsou údajně v&nbsp;harmonii s&nbsp;klíčovými [[astronomie|astronomickými]] událostmi, které byly pro Inky významné. Další teorie říká, že Machu Picchu bylo „llaqta“ Inků, osada postavená na kontrolu [[hospodářství]] těchto podmaněných oblastí. Podle jiné teorie mohlo být Machu Picchu postaveno jako [[Věznice|vězení]] pro ty, kteří spáchali činy protivící se tehdejší společnosti Inků. Další teorie tvrdí, že se jednalo o&nbsp;zkušební [[zemědělství|zemědělskou]] stanici, kde se testovaly různé druhy plodin v&nbsp;různých druzích [[mikroklima]]t – v&nbsp;různých místech a na různých terasách, protože zde nebyl dostatek prostoru na pěstování plodin ve velkém měřítku, ale dostatek prostoru na určení toho, co by mohlo kde růst.<ref>Weatherford 1988, strany 60–62.</ref> {{RIGHTTOC}} === Výstavba === [[Soubor:Machu Picchu Locn-cs.png|left|thumb|220px|Lokalizace]] Archeologové předpokládají, že město vzniklo mezi 13. až 15. století, i&nbsp;když většina indícií naznačuje, že se stavbou bylo započato někdy mezi roky 1440 až 1450<ref name="vystavba">[http://www.rediscovermachupicchu.com/mp-history.htm rediscovermachupicchu.com – Machu Picchu throughout the centuries (anglicky)]</ref> na popud inského vládce ''Pachacútec Yupanqui''.<ref>[http://www.adventurespecialists.org/machupicchu.html adventurespecialists.org – Who Built Machu Picchu? A short history of the Inca. (anglicky)]</ref> Jiné zdroje ale uvádějí dataci mezi lety 1460 až 1470.<ref>[http://library.thinkquest.org/CR0213201/architecture_of_machu_picchu.htm The Architecture of Machu Picchu]</ref> Přesné určení zahájení stavby komplexu je však složitá, jelikož Inkové nezanechali písemné zdroje, ze kterých by bylo možno čerpat (až na zmiňované [[kipu]] v podobě zauzlovaných provázků). === Objevení === I&nbsp;když se město nacházelo jen 80&nbsp;km od města Cuzco, hlavního města Inků, nebylo nikdy objeveno Španěly a tedy následně ani vydrancováno a zničeno, jak se stalo s&nbsp;množstvím jiných měst Inků.<ref name="Wright Valencia 1"/> Po pádu říše Inků město začala obklopovat džungle, která ho postupně zarůstala a pouze pár lidí vědělo o&nbsp;jeho existenci. 24. července 1911 bylo město znovuobjeveno americkým historikem Hiramem Binghamem v&nbsp;rámci expedice pořádanou [[Yale University]],<ref name="incatrail"/> poté co byl do města doveden jedenáctiletým [[kečuáni|kečuánským]] chlapcem Pablito Alvarezem.<ref name="MachuPicchuHistory">[http://www.ourworldwonders.com/MachuPicchu/History.htm Machu Picchu History (anglicky)]</ref> Bingham jako první spatřil místo dnes nazývané ''Královská hrobka''.<ref name="machucahc"/> Po archeologickém průzkumu oblasti se Bingham navrátil do vlasti, kde svůj objev zveřejnil. Ohlas, který objevení města vyvolalo, vedlo k&nbsp;spoluúčasti Yale University a [[National Geographic Society]] na druhé expedici odehrávající se mezi lety 1912 až 1915.<ref name="incatrail"/> Bingham nazval objevené město „Ztracené město Inků“, pod stejným názvem vyšla i&nbsp;jeho první kniha. Velký ohlas a zájem mezi veřejností o&nbsp;Machu Picchu způsobilo vydání dubnového čísla od National Geographic Society z&nbsp;roku 1913, které se městem zabývalo. Bingham původně hledal město [[Vilcapampa]], poslední útočiště a centrum odporu proti španělským dobyvatelům v&nbsp;Peru. V&nbsp;roce 1911 náhodou narazil na místní obyvatele, kteří mu o&nbsp;městu pověděli a následně ho do něho i&nbsp;zavedli.<ref name="incatrail"/> Během druhé expedice Bingham shromáždil velké množství [[artefakt]]ů (např. kosti, kovové předměty, keramiku). Ty později odvezl do USA.<ref name="incatrail"/> Tyto předměty jsou předmětem sporů mezi Yale Univesity a peruánskou vládou, která požaduje jejich navrácení.<ref>[http://www.livinginperu.com/news/11165 Livinginperu.com – Yale University refuses to return Peruvian objects (anglicky)]</ref> I&nbsp;když byl Bingham první osobou, která objevila Machu Picchu pro širokou veřejnost, město bylo již před ním navštíveno západními cestovateli. [[Simone Wasibard]], dlouholetá průzkumnice [[Cuzco|Cuzca]], prohlásila, že Enrique Palma, Gabino Sánchez a Agustín Lizárraga zanechali svá jména na jednom z&nbsp;kamenů Machu Picchu již 14. července 1901. V&nbsp;roce 1904 inženýr Franklin zahlédl ruiny města ze vzdálené hory. Své pozorování sdělil anglickému křesťanskému misionáři Thomasi Payne, který v&nbsp;oblasti žil. V&nbsp;roce 1906 údajně Payne a další misionář Stuart E. McNairn vyšplhali k&nbsp;ruinám města, jak dokládají výpověďmi potomci Payena. Město bylo možné navštíveno a vykradeno v&nbsp;roce 1867 německým obchodníkem Augustem Bernsem.<ref>[http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/americas/7439397.stm Machu Picchu ruin 'found earlier' (anglicky)];[http://www.newscientist.com/channel/being-human/dn14050-incan-lost-city-looted-by-german-businessman.html?feedId=online-news_rss20 'Incan lost city looted by German businessman' (anglicky)]</ref> Existuje však i&nbsp;záznam hovořící o&nbsp;možné návštěvě města německým inženýrem Jorgem von Hasselem, jehož mapa objevená historiky ukazuje pozici města již v&nbsp;roce 1874.<ref>[http://www.nytimes.com/2008/12/08/world/americas/08peru.html?_r=1&scp=1&sq=machu%20picchu&st=cse NYtimes.com]</ref> === Ochrana === Oblast 325,92&nbsp;km² okolo Machu Picchu byla v&nbsp;roce [[1971]] vyhlášena za historickou památku Peru. Vyjma samotných ruin města spadá pod ochranu také okolí lokality, bohaté na množství rostlinných a živočišných druhů. V&nbsp;roce 1983 byla památka navržena na [[světové dědictví|seznam světového dědictví]] jako „absolutní odborné architektonické unikátní svědectví Incké civilizace“.<ref name="unesco">[http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/274.pdf UNESCO advisory body evaluation (PDF, anglicky)]</ref> Město se do 20. století zachovalo v&nbsp;dobrém stavu, k&nbsp;čemuž přispělo přibližně 5 století, kdy bylo město zakryto okolní džunglí. Jediné co se nedochovalo, tak byly původní střechy tvořené pravděpodobně z materiálu na bázi [[seno|sena]].<ref name="vystavba"/> 7. července 2007 bylo Machu Picchu v&nbsp;internetovém hlasování prohlášeno za jeden ze [[Nových sedm divů světa|sedmi nových divů světa]].<ref>[http://www.new7wonders.com/n7w/world New7wonders.com – The Official New 7 Wonders of the World (anglicky)]</ref> Hlasování bylo vyvoláno švýcarsko-kanadským dobrodruhem [[Bernard Weber|Bernardem Weberem]], od akce se ale distancují kritikové i&nbsp;organizace [[UNESCO]]. [[Světový památkový fond]] zařadil v&nbsp;roce 2008 Machu Picchu na seznam 100 nejvíce ohrožených památek na světě, jelikož v&nbsp;jeho okolí dochází k&nbsp;poškozování prostředí vlivem nárůstu turistů.<ref>[http://archrecord.construction.com/news/daily/archives/070606watch.asp World Monuments Fund Unveils 2008 Watch List (anglicky)]</ref> Dále pak nekontrolovaného rozvoje blízko ležícího města [[Aguas Calientes]] v&nbsp;jehož rámci dochází k&nbsp;výstavbě mostu přes řeku [[Vilcanota]] a vlaku pro snazší přísun turistů k&nbsp;památce i&nbsp;přes prohraný soud a protesty vlády.<ref>[http://agutie.homestead.com/files/incas/machu_picchu_bridge_unesco.htm A Bridge stirs the waters in Machu Picchu (anglicky)]</ref> <br style="clear:both;"/>{{Panorama2 |Fotovyska=416 |Nazevfoto=99 - Machu Picchu - Juin 2009.edit2.jpg |Popisek1=Panorama Machu Picchu |Popisek2=Pohled na Machu Picchu z [[Huayna Picchu]], ukazující přístupovou cestu nazvanou „Hiram Bingham Highway“.<br />Cesta je používána turistickými autobusy pro dopravu z a do města [[Aguas Calientes]] (2009)}} == Pozice == [[Soubor:Mpicchumap-cs.png|thumb|230px|Topografická mapa oblasti okolo Machu Picchu. Světle jsou vyznačeny nižší oblasti, tmavě zeleně vyšší a modře vodní plochy.]] Machu Picchu leží na [[jižní polokoule|jižní polokouli]] okolo 13 stupně jižně od [[rovník]]u.<ref name="Wright Valencia ix">Wright & Valencia Zegarra 2001, 2004, p.ix.</ref> Ruiny leží přibližně 80&nbsp;km severozápadně od města [[Cuzco]] na vrcholku hory Machu Picchu v&nbsp;nadmořské výšce 2450&nbsp;m. Cuzco leží naproti tomu ještě o&nbsp;1000 metrů výše.<ref name="Wright Valencia ix"/> Vlivem nižší [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] se v&nbsp;oblasti vyskytuje mírnější klima než v&nbsp;hlavním městě Inků v&nbsp;Cuzco. Město bylo vystavěno na velkém granitovém [[orogén]]ní struktuře, která začala vznikat přibližně před 250 milióny let.<ref name="doprava"/> Jedná se o&nbsp;jednu z&nbsp;nejdůležitějších [[archeologie|archeologických]] lokalit v&nbsp;jižní Americe a nejvíce navštěvovanou památku ze všech míst v&nbsp;jižní Americe<ref>Davies 1997, p.163.</ref> a v&nbsp;Peru. Na Machu Picchu se střídají dvě roční období v&nbsp;podobě [[období sucha]] a [[období dešťů|dešťů]]. Většina srážek spadne v&nbsp;oblasti mezi říjnem až dubnem, ale pršet může v&nbsp;jakoukoliv část roku.<ref name="Wright Valencia ix"/> Machu Picchu se nachází nad záhybem řeky Urubamba, který obtéká horu ze tří stran s&nbsp;[[útes]]y strmě se zvedajícími do výšky 450 metrů od hladiny řeky. Blízkost řeky způsobuje, že se zde po ránu utváří [[mlha]] nad vodní hladinou.<ref name="Wright Valencia 1"/> Přesná pozice města byla vojenským tajemstvím a okolní příkré srázy a hory vytvářely dobrou přírodní obranu. Inkové vystavěli přes řeku Urubamba [[provazový most]] v&nbsp;oblasti [[kaňon]]u [[Pongo de Mainique]], což umožňovalo tajně do města Machu Picchu přesunout armádu v&nbsp;případě potřeby. Další most se nacházel západně od Machu Picchu, kde se nacházela šestimetrová mezera mezi útesy. Most byl vystavěn ze dvou kmenů stromů, v&nbsp;případě potřeby se dal most snadno odstranit, čímž pro potenciální invazní armádu vyvstala potřeba překonat 570 metrů vysoké útesy. Samotné město bylo vystavěno v&nbsp;sedle mezi horami Machu Picchu a Huayna Picchu<ref name="Wright Valencia 1"/> s&nbsp;širokým výhledem dolů do dvojice údolí a s&nbsp;téměř neschůdnými horami v&nbsp;zádech. Město mělo nezávislé zásobování pitnou vodou z&nbsp;[[pramen]]ů, které se nedaly snadno přehradit a dostatek půdy pro pěstování až čtyřikrát více [[potravina|potravin]], než kolik potřebovalo obyvatelstvo města. Na svazích hor byly uměle vybudovány terasy, které zvětšily zemědělsky využivatelnou půdu, ale taktéž fungovaly jako zdi, které by museli případní útočníci překonávat. Terasy taktéž zpomalovaly půdní erozi vlivem dešťů a zamezovaly půdním [[sesuv]]ům.<ref>Wright et al 2000b, p.2.</ref> K&nbsp;městu vedou dvě vysokohorské stezky přes hory do Cuzca. První procházela sluneční bránou a druhá vedla přes provazový most. Obě dvě cesty mohly být snadno zablokovány v&nbsp;případě útoku. Bez ohledu na skutečný význam, město je strategicky umístěno a snadno bránitelné. == Citadela == [[Soubor:Karta MachuPicchu.PNG|thumb|left|220px|Mapa města, sever je vlevo dole]] Ruiny města Machu Picchu se rozkládají na přibližně 5&nbsp;km²<ref name="citadel">[http://www.enjoy-machu-picchu.org/machu-picchu-general-information-the-citadel.php Enjoy-machu-picchu.org – MACHU PICCHU: THE CITADEL (anglicky)]</ref> a dají rozdělit na dvě základní skupiny a to na městskou (ležící na cca 10 [[hektar|ha]]<ref name="doprava">[http://www.enjoy-machu-picchu.org/machu-picchu-general-information-machu-picchu-location.php Enjoy-machu-picchu.org – Location, Population and General Information (anglicky)]</ref> a zemědělskou část ležící v&nbsp;jihovýchodní části Machu Picchu,<ref name="stavba"/> které jsou od sebe odděleny [[zeď|zdí]]. Zemědělská část je dále rozdělena na spodní a horní část cestou<ref name="stavba"/>, kdežto městská část je rozdělena na západní a východní část rozhlehlým [[náměstí]]m.<ref name="Wright Valencia 1"/> Archeologové naznačují, že městská část byla rozdělena na tři velké části: „Sacred“, „Popular District“ na jihu a „District of the Priests and the Nobility“.<ref name="stavba"/> Jednotlivé terasy v&nbsp;zemědělské části jsou pospojovány kamennými schodišti, horní část tvoří přibližně 40 teras, spodní pak 80 teras.<ref name="stavba"/> Výška teras není všude stejná, může dosáhnout až 4&nbsp;m.<ref name="stavba"/> Vzhledem k&nbsp;panujícím přírodním podmínkám se předpokládá, že se zde pěstovala [[kukuřice]], [[brambory]] a možná i&nbsp;[[koka]].<ref name="citadel"/> Vyjma množství teras se zde nachází i&nbsp;několik menších staveb, které pravděpodobně sloužili jako skladiště.<ref name="stavba">[http://www.rediscovermachupicchu.com/mp-attractions.htm What you should see when visiting Machu Picchu... (anglicky)]</ref> Vyjma těchto zemědělských staveb se zde nachází i&nbsp;strážní budova a pohřební kámen, kolem kterého se pohřbívalo.<ref name="stavba"/> Budovy Machu Picchu byly postaveny v&nbsp;klasickém inckém stylu z&nbsp;kvádrového zdiva, které bylo založeno na skládání opracovaných kamenů na sebe bez použití pojiva, většinou se jedná o&nbsp;žulu.<ref name="citadel"/> Inkové byli v&nbsp;této technice stavení velice zkušení a u&nbsp;některých jejich zdí není možné mezi dva na sebe položené kvádry vsunout ani ostří [[nůž|nože]].<ref name="machucahc46"/> Některé další budovy ve městě byly postaveny za použití [[malta (stavebnictví)|malty]], ale takto postavené budovy byly druhořadé vystavěné ve spěchu. Všechny důležité budovy byly ale postaveny pokládáním opracovaných kamenů na sebe. Důvodem je skutečnost, že oblast Peru je [[zemětřesení|seismicky aktivní]] a zdi postavené za použití malty jsou více náchylné ke zřícení. Zdi postavené bez použití malty se v&nbsp;případě otřesů mohou částečně rozestoupit a následně opět sesednout a nezřítit se.<ref name="machucahc46">Westwoodová; strana 146.</ref> Otázkou zůstává, jak Inkové transportovali těžké [[žula|žulové]] bloky, jelikož neznali [[kolo]].<ref name="machucahc"/> „Popular district“ byl tvořena skladišti a obytnými domy, kde žila nižší třída.<ref name="stavba"/> Oproti tomu vyšší třída žila v&nbsp;řadách domů pod svahy v&nbsp;„District of the Priests and Nobility“.<ref name="stavba"/> V&nbsp;této části města se nacházelo i&nbsp;[[vězení]].<ref name="stavba"/> Město bylo tvořena pravděpodobně 200 objekty<ref>[http://www.mnsu.edu/emuseum/prehistory/latinamerica/south/sites/machu_picchu.html MNSU.edu – Machu Picchu (anglicky)]</ref> obsahující chrámy, svatyně, parky a obytné domy se slaměnými střechami. V&nbsp;celé oblasti se taktéž nachází v&nbsp;kamenech vytesané koryta a četné vodní fontány tvořící rozsáhlý vodovodní systém. Pozorování naznačují, že každá budova ve městě byla napájena tímto systémem vodou z&nbsp;posvátných pramenů. V&nbsp;městské části „Sacred“ se nacházejí nejdůležitější a nejznámější památky Machu Picchu. Jsou jimi ''Intihuatana'', ''Chrám Slunce'' a ''Místnost tří oken''. Tyto objekty byly pravděpodobně zasvěceny bohu [[Slunce]] [[Inti (bůh)|Intimu]] a předpokládá se, že celá tato část města měla náboženský význam.<ref name="stavba"/> Vyjma níže uvedených památek se ve městě nachází i&nbsp;další budovy různého významu a účelu. Jsou jimi například Hlavní chrám v&nbsp;severní části „Sacred Plaza“ blízko Místností tří oken. Chrám má jen tři stěny a byl vystaven z&nbsp;obdélníkových bloků.<ref name="stavba"/> Další památkou je „Komora ornamentů“, což je malá místnost poblíž Hlavního chrámu, o&nbsp;které se předpokládá, že byla doplňková stavba Hlavního chrámu, kde se prováděly oběti.<ref name="stavba"/> Dále se pak jedná o&nbsp;„Chrám kondorů“, která dle některých výzkumníků mohla být [[mučírna|mučírnou]].<ref name="stavba"/> === Intihuatana === [[Soubor:Intihuatana Solar Clock.jpg|thumb|230px|Intihuatana pro srovnání velikosti společně s&nbsp;člověkem]] ''Intihuatana'' (překládano do [[angličtina|angličtiny]] jako „{{cizojazyčně|en|Hitching Post of the Sun}}“, do [[čeština|češtiny]] ''místo, na kterém je připoutáno Slunce''<ref name="divy"/> či ''opěrný sloup Slunce''<ref name="machucahc44">Westwoodová, strana 144.</ref>) je jedním ze zvláštně tvarovaných rituálních kamenů, které se nacházejí na území Jižní Ameriky. Jedná se o&nbsp;opracovaný skalní blok do podoby zploštělé [[pyramida|pyramidy]] v&nbsp;točitém tvaru.<ref name="machucahc44"/> Jelikož Španělé nikdy Machu Picchu neobjevili, nedošlo ke zničení tohoto kamene, jako se tomu stalo v&nbsp;mnoha jiných případech. Španělé totiž tyto kameny systematicky vyhledávali a ničili, jelikož pro Inky byly posvátné.<ref name="rovnodennosti"/> Tyto kameny byly stavěny tak, aby v&nbsp;době [[zimní slunovrat|zimního slunovratu]] směřovaly přesně k&nbsp;němu. Během [[rovnodennost]]i je Slunce přesně nad hlavním pilířem, který nevrhá stín. Vyjma rovnodenností ukazuje i&nbsp;další astronomické útvary.<ref name="rovnodennosti">[http://www.sacredsites.com/americas/peru/machu_picchu.html Sacredsites.com – Machu Picchu, Peru (anglicky)]</ref> Výzkumníci věří, že kámen sloužil jako astronomické hodiny či [[kalendář]]. Událost, kdy Slunce nevrhalo stín, mělo být Inky oslavováno.<ref name="rovnodennosti"/> Kámen byl v&nbsp;září 2000 poškozen pádem 450&nbsp;kg těžkého jeřábu, který byl využíván pro natáčení reklamy na značku piva společností JWT. Pád jeřábu způsobil, že se od Intihuatana odštípl kousek kamene o&nbsp;velikosti kuličkového pera. === Chrám Slunce === [[Soubor:Machupicchu intihuatana.JPG|thumb|left|220px|Rotundový chrám Slunce v&nbsp;levé části snímku]] Chrám Slunce (zvaný též ''Sluneční věž''<ref name="divy"/>) bylo obřadní místo ve východní zóně městské části poblíž hranice se zemědělskou částí,<ref name="mapa">[http://www.ancientworlds.net/aw/Places/Place/646678 Ancientworlds.net – Machu Picchu (anglicky)]</ref> které se využívalo pro poctění a oslavy spojené s&nbsp;bohem Slunce Inti, který hrál ústřední roli v&nbsp;Inckém božstvu. V&nbsp;době zimního slunovratu procházel do chrámu hlavním oknem paprsek slunečního světla, který dopadal na velký obřadní kámen umístěný uprostřed místnosti.<ref name="mapa"/> Okolo postavená budova o&nbsp;tvaru podkovy<ref name="divy"/> (jediná budova s&nbsp;kruhovým půdorysem v&nbsp;komplexu Machu Picchu<ref>[http://www.vivatravelguides.com/south-america/peru/cusco-machu-picchu-and-the-sacred-valley/machu-picchu-and-the-inca-trail/machu-picchu-activities/temple-of-the-sun/ Vivatravelguides.com – Temple of the Sun (anglicky)]</ref>) v&nbsp;podstatě jen ochraňovala tento kámen před okolím.<ref>[http://gosouthamerica.about.com/od/topdestmachupicchu/ig/Machu-Picchu/Temple-of-the-Sun-Machu-Picch.htm About.com Guide – Temple of the Sun, Machu Picchu (anglicky)]</ref> Do chrámu měli pravděpodobně přístup jen kněží, kteří zde prováděli nejspíše zvířecí oběti.<ref name="mapa"/> Pod chrámem Slunce se nachází Královská hrobka. Předpokládá se, že do ní byly ukládány [[mumie]] významných představitelů Inků či [[Seznam inckých panovníků|vládců Incké říše]].<ref name="mapa"/> === Místnost tří oken === [[Soubor:Temple of Three Windows Machu Picchu.JPG|thumb|230px|Místnost tří oken z&nbsp;venkovního pohledu]] Místnost tří oken (někdy také chrám tří oken<ref name="mapa"/>) byl postaven s&nbsp;výhledem na hlavní náměstí. Na rozdíl od chrámu Slunce má pravoúhlý [[půdorys]] o&nbsp;rozměrech 11&nbsp;m na délku a 8&nbsp;m na šířku,<ref name="stavba"/> na třech stranách se nacházejí stěny, čtvrtá strana je tvořena otevřeným prostorem narušeným pouze sloupy podpírající střechu (ale neexistují žádné důkazy, že stavba střechu skutečně někdy měla<ref name="stavba"/>). Nejdelší stěna byla původně postavena s&nbsp;pěti okny, ale dvě byla později zabedněna, takže se zde v&nbsp;současnosti nachází pouze tři trapézová okna<ref name="stavba"/>, která dala místnosti svůj název. Ve vnitřku se nachází trojice vyřezaných kamenů představující tři světy: ''Ukja Pacha'' (podzemní svět), ''Kay Pacha'' (Země) a ''Hanan Pacha'' ([[nebe]])<ref name="mapa"/> Uprostřed místnosti se nachází vztyčený kámen, který má vztah k&nbsp;uspořádání oken.<ref name="divy"/> === Strážní budova === Zvaná též „Casa Del Vigilante“ je malá budova s&nbsp;okny obehnaná třemi zdmi, která se nachází ještě před hlavní vstupní bránou. Budova je postavena tak, že se z&nbsp;ní dá přehlédnout většina zemědělské i&nbsp;městské části města a tedy i&nbsp;chránit. Strážní budova je často vyhledávána fotografy, jelikož umožňuje pořídit celkové fotografie města.<ref name="stavba"/> == Funkce města == Bingham teoretizoval o&nbsp;významu města podobně jako další. Předpokládal, že město sloužilo jako klášter, kde byly incké ženy školeny pro službu vládci Inků a jeho družině.<ref name="vyznam">[http://www.nationalgeographic.com/history/ancient/machu-picchu.html Nationalgeographic.com – Machu Picchu's Mysteries Continue to Lure Explorers (anglicky)]</ref> Tuto teorii mají dokazovat i&nbsp;150 koster žen z&nbsp;celkového počtu 173 objevených koster v&nbsp;oblasti, které na místě našli američtí [[archeologie|archeologové]] mezi lety 1912 až 1915.<ref name="incatrail">[http://www.incatrail-peru.com/inka-trail/en/machu-picchu-history.php Incatrail-peru.com – MACHU PICCHU HISTORY (anglicky)]</ref> Dle tehdejších průzkumů se zdálo, že zastoupení koster žen je 75 % na celkovém počtu, ale modernější výzkumy tento předpoklad vyvrátily, když ukázaly, že zastoupení ostatků mužů a žen je v&nbsp;podstatě stejné.<ref name="vyznam"/> Celkově se nakonec našlo okolo 250 koster v&nbsp;okolí města.<ref name="masaker"/> Moderní výzkumy vedené Johnem Rowem, Richardem Burgerem a Lucy Salazar-Burgerovou naznačují, že město spíše než obranná pevnost, bylo vystaveno pro vládce Inků [[Pachacuti]]. Burger navrhl vysvětlení, že město bylo postaveno jako místo, kam mohla vládnoucí elita uniknout před hlukem a přelidněním ostatních měst Inků.<ref name="vyznam"/> Brian Bauer, expert na andské civilizace z&nbsp;Univerzity v&nbsp;Illinois odhadl, že maximální populace, která mohla ve městě žít, dosahovala 500 až 750 lidí<ref name="vyznam"/> (jiný zdroj uvádí 750 až 1000 obyvatel<ref name="masaker"/>). Město tak bylo na tehdejší poměry malé. Archeologické výzkumy taktéž naznačují, že ve městě nežili pouze Inkové, ale že nalezly se zde důkazy přítomností lidí z&nbsp;pobřežních oblastí, z&nbsp;hor a taktéž fragmenty keramiky od jezera [[Titicaca]], což naznačuje populaci z&nbsp;různých koutů říše.<ref name="vyznam"/> Naproti tomu například Dr. Johan Reinhard tvrdí, že město bylo vystavěno jako centrum v&nbsp;posvátné krajině. Inkové uctívali okolo tekoucí řeku a taktéž i&nbsp;hory v&nbsp;okolí, mezi kterými je Machu Picchu vystaveno.<ref name="vyznam"/> <br style="clear:both;"/> {{Panorama2 |Fotovyska=288 |Nazevfoto=95 - Machu Picchu - Juin 2009.jpg |Popisek1=Panorama Machu Picchu |Popisek2=Panoramatický snímek Machu Picchu z pohledu směrem k Huayna Picchu (2009)}} {{Panorama2 |Fotovyska=412 |Nazevfoto=104 - Machu Picchu - Juin 2009.jpg |Popisek1=Panorama Machu Picchu |Popisek2=Panoramatický snímek Machu Picchu (2009)}} {{Panorama2 |Fotovyska=332 |Nazevfoto=85 - Machu Picchu - Juin 2009.jpg |Popisek1=Panorama Machu Picchu |Popisek2=Panoramatický snímek Machu Picchu (2009)}} == Zánik města == Proč a kdy bylo město opuštěno zůstává nevyřešenou záhadou. Peruánský vědec Dr. Victor Angles Vargas předpokládal, že město muselo být opuštěno již během 15. století před příchody Španělů do Peru, jinak by o&nbsp;jeho existenci musela být zmínka ve španělských [[kronika|kronikách]].<ref name="machucahc44"/> Existuje řada domněnek, které se snaží odchod Inků vysvětlit. Mezi nejpřijímanější tři teorie patří válka mezi znepřátelenými kmeny s&nbsp;následným vyvražděním celé komunity, [[epidemie]], či znesvěcení posvátného místa.<ref name="machucahc44"/> Jelikož ale Inkové nepoužívali [[písmo|psané písmo]] a ústní legendy o&nbsp;městě se nedochovaly, je možné, že pravý důvod zmizení populace města, nebude nikdy vysvětlen.<ref name="masaker"/> [[Soubor:Machu Picchu, Peru-1-PSFlickr.jpg|thumb|230px|Svítání nad Machu Picchu]] Jako nepravděpodobný se jeví masakr populace Machu Picchu španělskou armádou, jelikož město se zachovalo do dnešních dní v&nbsp;dobrém stavu a neponičené. Současně se předpokládá, že ani okolo žijící kmeny v&nbsp;té době nedisponovaly dostatečnou silou a technikou, aby mohly strategicky umístěné město dobýt. Pravděpodobnější se jeví případná potyčka mezi samotnými Inky s&nbsp;následným vyvražděním poražených. Mezi Inky bývalo časté, že v&nbsp;případě porážky soupeře došlo k&nbsp;pozabíjení všech pozůstalých. V&nbsp;místě ruin se však nenašly žádné známky masového vyvraždění populace.<ref name="masaker">[http://www.rediscovermachupicchu.com/mp-population.htm Where did Machu Picchu's population disappear? (anglicky)]</ref> Druhá hojně rozšířená teorie předpokládá, že populace města vymřela jako následek některé z&nbsp;[[epidemie|epidemií]], které byly toho času v&nbsp;jižní Americe četné. Během archeologických průzkumů prováděných Binghamem byla objevena kostra bohaté ženy jevící známky [[sifilis|sifilidy]]. Pokud došlo k&nbsp;rozšíření mezi celou populaci, mohlo město pomalu a postupně vymřít. V&nbsp;případě zasažení [[mor]]em či [[malárie|malárií]], mohlo dojít k&nbsp;vymření města během několika týdnů. Nicméně v&nbsp;okolí města se nenašlo větší množství známek, které by svědčily o&nbsp;smrtící epidemii ve městě jako například stejné známky výskytu nemoci na více kostrách.<ref name="masaker"/> Třetí nejvíce přijímaná teorie předpokládá, že Inkové město dobrovolně opustili z&nbsp;nějakého důvodu. V&nbsp;okolí města se našlo pouze okolo 250 lidských ostatků, což za předpokladu populace do tisíce lidí obývající město, je velice nízký počet, jelikož kdyby město bylo obýváno po několik staletí, musel by počet ostatků jít do několika tisíců.<ref name="masaker"/> Co by ale vedlo Inky k&nbsp;dobrovolnému odchodu je předmětem hypotéz. Mohlo se jednat o&nbsp;náboženský problém, znesvěcení svatého místa či neochoty obyvatelstva setrvávat ve městě například z&nbsp;nedostatku [[jídlo|jídla]] či pomalého vymírání populace stářím.<ref name="masaker"/> Panují i&nbsp;názory, že město nebylo nikdy skutečně dostavěno a tedy používáno, o&nbsp;čemž mají svědčit některé nedostavěné budovy či velký kvádr uprostřed města, který zdánlivě nezapadá do koncepce města.<ref name="masaker"/> Důvod, proč by případně Inkové město nedostavěli, by mohl být náboženského ražení. Inkové mohli nabýt dojmu, že si bohové nepřejí dostavění města a jeho obývání a tak zanechali stavby.<ref name="masaker"/> === Moderní nebezpečí === [[Soubor:Aguas calientes landslide april 2004.jpg|thumb|230px|Sesuvy půdy jsou v&nbsp;oblasti převážně v&nbsp;období dešťů četné]] V&nbsp;roce [[2002]] zveřejnila skupina japonských [[geolog]]ů zprávu, že se [[podloží]] pod Machu Picchu dalo do pohybu s&nbsp;reálnou hrozbou [[sesuv]]ů, které by mohly vést až k&nbsp;samotnému zničení památky. Dle jejich práce by mohlo dojít k&nbsp;sérii sesuvů, jež by vedly k&nbsp;rozdělení města na dvě části a později k&nbsp;celkovému zániku památky. Geologové předpokládají, že by nejdříve mělo dojít ke zhroucení západního svahu, který je příkřejší a následně pak východního. V&nbsp;oblasti ruin se již nacházejí v&nbsp;severojižním směru drobné [[zlom]]y způsobené pohyby podloží.<ref>[http://www.national-geographic.cz/archeologie-a-historie/konec-machu-picchu-18/ National-geographic.cz]</ref> == Turistika == Machu Picchu se stalo jednou z&nbsp;největších turistických atrakcí v&nbsp;[[Jižní Amerika|Jižní Americe]] s&nbsp;narůstající tendencí návštěvnosti. Ještě v&nbsp;roce 2003 navštívilo oblast okolo 400&nbsp;000 turistů, což odpovídá přibližně 1100 lidem denně. V&nbsp;sezóně 2006 až 2007 to již bylo přes 1&nbsp;800&nbsp;000 lidí, čímž se navýšila denní návštěvnost na přibližně 5000 lidí denně.<ref>[http://www.rediscovermachupicchu.com/mp-facts.htm Facts, figures, statistics about Machu Picchu (anglicky)]</ref> [[Hiram Bingham]] je uznáván jako člověk, který sídlo objevil pro světovou veřejnost, ačkoli mu pomáhalo mnoho dalších. Cesta od řeky [[Urubamba]] k&nbsp;Machu Picchu se na jeho počest nazývá ''Hiram Bingham Highway''. Jediné možné dopravní spojení na Machu Picchu vede (nejčastěji z&nbsp;[[Cuzco|Cuzca]]) po [[Železnice|železnici]] do městečka [[Aguas Calientes, Peru|Aguas Calientes]], nacházejícím na úpatí hory Machu Picchu. Celé město je možné spatřit z&nbsp;rozhledny na vrcholku blízké hory Intipunku.<ref name="machucahc"/> Moderní vstup do města je skrze moderní budovu, kde staví autobusy, postavenou vedle zemědělského sektoru.<ref name="stavba"/> [[Soubor:Aguas Calientes Janvier 2007 - Gare.jpg|thumb|230px|Moderní spojení přiváží do oblasti tisíce turistů denně]] Machu Picchu je na seznamu Unesco již od roku [[1983]]. V&nbsp;roce [[1990]] peruánská vláda udělila koncese umožňující výstavbu [[Lanovka|lanovky]] a luxusního hotelu, včetně turistického komplexu s&nbsp;butiky a restauracemi. Tyto plány se setkali s&nbsp;protesty vědců, akademiků a peruánské veřejnosti. V&nbsp;roce [[2010]] došlo v&nbsp;oblasti k&nbsp;[[Sesuv|sesuvům půdy]] způsobeným dlouhodobými [[Déšť|lijáky]], kvůli kterým v&nbsp;okolí Machu Picchu uvízlo kolem 1&nbsp;300 [[turista|turistů]], kteří byli evakuováni [[vrtulník]]y. Celkem bylo v&nbsp;oblasti evakuováno 3&nbsp;900 turistů. K&nbsp;poškození památek na Machu Picchu nedošlo.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/evakuace-turistu-z-machu-picchu-jde-pomalu-je-mezi-nimi-i-cech-p57-/zahranicni.asp?c=A100127_180318_zahranicni_ash Mladá fronta DNES – Evakuace turistů z Machu Picchu jde pomalu]</ref><ref>[http://strakonicky.denik.cz/ze_sveta/z-machu-picchu-20100131.html ČTK – Z Machu Picchu evakuování už všichni turisté]</ref> === Doprava === Do oblasti Machu Picchu se dá dostat pomocí [[vlak]]ového spojení, zastávka Puente Ruinas ležící ve výšce 2000 metrů nad mořem. Z&nbsp;této zastávky je autobusové spojení do města [[Aguas Calientes]] trvající okolo 3,5 hodiny. Z&nbsp;města pak autobusy pokračují až k&nbsp;Machu Picchu, které leží 8&nbsp;km dále do svahu. Tuto vzdálenost překoná autobus za přibližně dalších 25 minut.<ref name="doprava"/> Druhou variantou je pěší pochod přes starou inckou cestu, která zabere několik dní. Její použití je možné jen se zkušeným průvodcem.<ref>[http://www.rediscovermachupicchu.com/visiting-mp.htm rediscovermachupicchu.com – How to travel there&nbsp;? (anglicky)]</ref> == Spor o navrácení památek == [[Peru]] se dlouho snažilo o&nbsp;vrácení přibližně 40&nbsp;000 artefaktů, včetně [[mumie|mumií]], keramiky a kostí, které Bingham odvezl z&nbsp;Machu Picchu během první expedice. 14. září [[2007]] byla uzavřena dohoda mezi Yaleovou univerzitou a peruánskou vládou o&nbsp;návratu těchto předmětů.<ref>[http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2007/09/15/AR2007091501903.html]</ref> 12. dubna [[2008]] však peruánská vláda uvedla, že revidovala své předchozí odhady z&nbsp;4&nbsp;000 na 40&nbsp;000 kusů předmětů, což univerzita odmítla.<ref>[http://news.bbc.co.uk/hi/spanish/latin_america/newsid_7345000/7345808.stm Perú en reclamo por Machu Picchu]</ref><br /> 9. listopadu 2008 uvedl deník El Peruano, že ministr spravedlnosti hodlá pověřit prokuraturu, aby zahájila s&nbsp;Yaleovu univerzitou řízení ohledně navrácení tisíců artefaktů z&nbsp;pevnosti Machu Picchu. Obě strany se sice v&nbsp;roce 2008 dohodly, že univerzita artefakty vrátí, ale jednání ztroskotala na počtu předmětů, jejichž vydání peruánská vláda žádá.<ref>ČTK: [http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_technika/index_view.php?id=343360 Peru chce žalovat Yaleovu univerzitu kvůli Machu Picchu], 10.11.2008</ref> == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=z1zSVQJ1Te4}} |- align="center" | '''Machu Picchu Road to the Sky (HD)''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=Zk9J5xnTVMA}} |- align="center" | '''Road to Machu Picchu – Peru in 4K !''' |} <br style="clear: both;" /> == Literatura == * BINGHAM, Hiram. Ztracené město Inků: příběh Machu Picchu a jeho zakladatelů. Praha : BB/art, 2006. ISBN 80-7341-926-2. * DANIEL, Antoine B.. Inkové: Svtělo Machu Picchu. Praha : Beta-Dobrovský, 2003. ISBN 80-7306-093-0. * REINHARD, Johan. Machu Picchu: Exploring an Ancient Sacred Center. Los Angeles : Cotsen Institute of Archaeology, the University of California at Los Angeles, 2007. ISBN 978-1-931745-44-4. * WRIGHT, Kenneth R. a kol.. Machu Picchu: a civil engineering marvel. Reston, Virginia, USA : American Society of Civil Engineers, 2000. ISBN 9780784404447. == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.machu-picchu.info/ Stránky pro turisty o&nbsp;Machu Picchu] * [http://www.youtube.com/results?search_query=Machu+Picchu Youtube.com – Machu Picchu (anglicky, česky)] {{Dobrý článek}} {{Flickr|Machu+Picchu}}{{commonscat|Machu Picchu}}{{Světové dědictví - Peru}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Archeologické lokality v Peru]] [[Kategorie:Inkové]] [[Kategorie:Geografie Peru]] [[Kategorie:Světové dědictví (Peru)]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Machu Picchu“.