Příkazový řádek

[[Soubor:Bash screenshot.png|thumb|Práce v [[Shell (programování)|shellu]] [[Bash]]]]
'''Příkazový řádek''' (zkratka '''CLI''', {{Vjazyce2|en|'''Command Line Interface'''}}) představuje [[uživatelské rozhraní]], ve kterém [[uživatel]] s [[počítačový program|programy]] nebo [[operační systém|operačním systémem]] komunikuje zapisováním příkazů do příkazového řádku. Na rozdíl od [[Textové uživatelské rozhraní|textového rozhraní]] a [[Grafické uživatelské rozhraní|grafického]] uživatelského rozhraní nevyužívá [[Počítačová myš|myš]] ani menu a nedovede pracovat s celou plochou obrazovky (terminálu).
== Popis funkce ==
Příkazový řádek zobrazuje ''výzvu'' (prompt) a (blikající) [[kurzor]]. Uživatel ''vkládá'' příkazy napsáním jejich názvu a stiskem klávesy „Enter“. [[Interpret příkazového řádku]] pak vložený text přijme, [[Syntaktická analýza|analyzuje]] a spustí příslušný program. Příkazový řádek může být spuštěn v [[Terminál (informatika)#Textový terminál|textovém terminálu]] nebo pomocí [[emulace terminálu]], jako je např. program [[PuTTY]]. Spuštěný program může na terminál vypsat hlášení o svém běhu, výsledek operace, vyžádat si další vstup a podobně. Po ukončení programu je opět zobrazena výzva (prompt).
Koncept CLI pochází z doby po roce [[1950]], kdy byly [[dálnopis]]y (teletype, TTY) připojovány k počítačům a poskytovaly okamžitě informace o svém stavu (na rozdíl od [[Dávkové zpracování|dávkově orientovaného]] zpracování pomocí vkládání [[Děrný štítek|děrných štítků]]). Po něm následovaly [[Textové uživatelské rozhraní|textové]] a [[Grafické uživatelské rozhraní|grafické]] [[Terminál (informatika)|terminály]].
== Využití ==
Příkazový řádek je dodnes přítomen i v grafických uživatelských rozhraních a je dále zdokonalován.
;Unixové systémy: Příkazový řádek je tradičním způsobem ovládání ve všech [[UN*X|unixových]] systémech. Dostupný je přímo v [[Textové uživatelské rozhraní|textovém uživatelském rozhraní]], kde je spuštěn [[Shell (programování)|shell]], který vytvoří příkazový řádek. V grafickém prostředí je shell spouštěn uvnitř speciálních programů, které emulují textový [[Terminál (informatika)|terminál]] ([[xterm]], [[Gnome terminal]], [[Konsole]], …).
;DOS: [[Disk Operating System|DOS]] používá [[textové uživatelské rozhraní]]. Příkazový řádek vytváří program [[COMMAND.COM]], který byl inspirován unixovými shelly, ale je proti nim výrazně zjednodušen.
;Microsoft Windows: V prostředí [[Microsoft Windows]] je spouštěn program [[cmd.exe]], který vytvoří okno s textovým terminálem a v něm vytvoří příkazový řádek.
Použití je ovšem daleko širší a výsledkem CLI ovládání mohou být i grafické výstupy. Příkladem může být například [[Computer aided design|CAD]] systém [[AutoCAD]], prostředí pro statistické výpočty S a R.
== Vzhled na windows ==
<div style="background-color: #000000; 
border: medium outset #D3D3D3;">
<div style="float: right;">
<big><sub>
{| class="wikitable"
|-
! - !! ◘ !! X
|-
|}</sub></big></div>
<div style="font-size:95%; height: 16pt; 
background-color: #D3D3D3; border: 0px; 
border-style: solid; border-bottom: 1px rgb
(170, 170, 200); font: 11pt; font-weight: 
bolder;text-
align:left;">C:\WINDOWS\system32\cmd.exe</div>
<div style="clear: both; font-size: 95%; 
margin: 0.5em"><div style="font-size:90%; 
vertical-align:top; text-align:left; 
color:#ddd; background:black; padding-
top:3px; padding-bottom:7px;">
'''Microsoft Windows 7 [Verze 6.1.7600]<br />
Copyright (c) 2009 Microsoft Corporation. Všechna práva vyhrazena.<br />
C:\Users\uživatel>'''
</div>
</div>
</div>
== Prompt ==
Prompt (výzva) indikuje, že příkazový řádek je připraven zpracovat další příkaz. Obvykle to bývá nějaká užitečná informace ukončená znakem >, $ nebo #. Pokud uživatel pracuje ve zvláštním režimu, například jako [[systémový administrátor]] (uživatel [[Správce počítače|root]]), bývá prompt ukončen jiným znakem, který má na tuto skutečnost upozornit.
V unixovém [[Shell (programování)|shellu]], ale i v systémech DOS a Windows lze prompt definovat podle svých potřeb (proměnná PS1 a PS2, resp. příkaz <code>prompt</code>).
Příklad:
 kun@konik: /var/www$
Prompt unixového [[Shell (programování)|shellu]] se také často označuje (třeba v knihách) pouze jako znak "$" (dolar)
== Formát příkazu ==
Příkazy zadávané v příkazovém řádku mají formální tvar:
 prikaz [prepinace] [parametry]
S přesměrováním pak například:
 prikaz [prepinace] [parametry] < [vstupniSoubor] > [vystupniSoubor]
== Výhody příkazového řádku ==
Většina uživatelů [[počítač|počítačů]] je navyklá pracovat v [[grafické rozhraní|grafickém rozhraní]] a ne vždy si uvědomují, že příkazový řádek poskytuje nemálo výhod:
* [[Operace]] se vždy vykonávají stejným příkazem, který se může upravovat různými přepínači. Ve většině grafických rozhraní se dostupné funkce nacházejí jako volby v [[menu]], které se ovšem [[počítačový program|program]] od programu liší. Také je velká pravděpodobnost, že daná operace ani není na stejném místě, ale „zastrčená“ někde v podmenu jiného podmenu.
* Při pohledu na zadaný příkaz zkušenější uživatel jednoduše může odhadnout, co daný příkaz vykoná. I když při zřídka používaných operacích je nutné si vždy nastudovat přesnou [[syntaxe|syntaxi]] příkazu.
* Příkazový řádek může být často použit jako skriptovací programovací jazyk a může vykonávat operace v dávkách bez zásahu uživatele. Takovýto [[skript (program)|skript]] může být kdykoliv a kdekoliv vykonán, a to i počítačovým lajkem. V grafickém rozhraní se musí uživatel většinou proklikávat k určité operaci vždy od začátku, což je velice zdlouhavé.
* Často používaným příkazům se dá přiřadit určité heslo (alias), které pak stačí zadat do příkazové řádky a předem nastavený příkaz (nebo sada příkazů) se provede.
* [[Klávesnice]] je často lepším vstupním zařízením než [[myš]]. Dokonce i lidé, kteří se s klávesnicí nikdy nesetkali, jsou schopni několikrát po sobě vepsat písmena „abcde“ ve stejném pořadí. To ovšem neplatí o ovládání myši, u které je pro takovéto uživatele nadmíru složité provést dvakrát identický pohyb [[kurzor]]em. Mimo jiné lze chyby v napsaném příkaze snadno a rychle odstranit pomocí kláves DELETE nebo BACKSPACE ještě před vykonáním. V GUI se může snadno stát, že po zadání příkazu již není cesty zpět.
* Pokročilé příkazové řádky ukládají prováděné příkazy do historie a umožňují návrat ke dříve zadaným příkazům pomocí šipek na klávesnici nebo vyhledávání podle vzorku textu. Podle nastavení může být historie příkazů dostupná i z dřívějších sezení. To ulehčuje a také zrychluje práci.
* Rozhraní příkazového řádku vyžaduje mnohem menší přenosovou rychlost při vzdáleném ovládání. CLI může bez problémů běžet při rychlosti 9600 bps, přičemž GUI potřebuje za stejný čas přenést mnohem více dat. CLI má také mnohem nižší HW nároky.
* Není potřeba myš.
== Nevýhody příkazového řádku ==
* Uživatel si musí osvojit znalosti příkazů a různých znakových řetězců, což trvá o mnoho déle a vyžaduje o mnoho více úsilí než osvojení práce s GUI
* GUI často nabízí různé možnosti řešení určitého problému a informuje o nich uživatele. CLI nabízí pouze prázdný promt a předpokládá, že uživatel při nejmenším zná potřebnou syntaxi.
* Příkazový řádek vyžaduje, aby si uživatel uvědomil co má vlastně dělat a ne jenom rozpoznat, co mu systém nabízí.
* CLI má strmější křivku učení než GUI: více času a úsilí musí být vynaloženo na naučení základů a až poté je možné vykonávat základní úlohy. Proto je CLI nevhodný pro začátečníky.
Kritici tvrdí, že rozhraní příkazového řádku je využívané tvůrci programů jen kvůli jejich neschopnosti a nebo nedostatku motivace vytvořit kompletní [[grafické rozhraní]]. Místo vytvoření úplného grafického rozhraní totiž vývojáři někdy vytváří jen základní funkce a potom umožní přístup k dalším nízkoúrovňovým funkcím pomocí příkazového řádku.
== Související články ==
* [[Grafické uživatelské rozhraní]]
* [[Textové uživatelské rozhraní]]
* [[Terminál (informatika)]]
* [[Konzolová aplikace]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.root.cz/serialy/hratky-z-radky/ Seriál Hrátky z řádky]
* [http://www.cryptonomicon.com/beginning.html In the Beginning was the Command Line] (anglicky)
[[Kategorie:Uživatelské rozhraní]]
[[Kategorie:Softwarová architektura]]
{{Článek z Wikipedie}}