Perná Z Multimediaexpo.cz stránky Perná Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox české obce a města | název = Perná | status = obec | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] | okres = Břeclav | ob.roz.půs = [[Mikulov]] | pov.ob = [[Mikulov]] | země = [[Morava]] | výměra = 9,33 | obyvatelé = 764 | obyv.datum = 28. 8. 2006 | zem.šíř = 48° 51’ 15’’ | zem.dél = 16° 37’ 13’’ | PSČ = 691 86 | početzsj = 1 | početč = 1 | početk = 1 | adresa = Perná 294<br />69186 Perná | web = obecni-urad.net/perna/ | úř.web = | email = ouperna@sendme.cz | starosta = Ing. Ludvík Michlovský | foto = File:Perná village commons.JPG | popisek.foto = Horní část náměstí v Perné | znak = Image:Perna znak.jpg | vlajka = File:Perná vlajka.jpg | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left|lat_deg=48 |lat_min=51 |lat_sec=15 |lon_deg=16 |lon_min=37 |lon_sec=13 |float=center }} | NUTS5 = CZ0644 584789 | NUTS4 = CZ0644 | NUTS3 = CZ064 | nad.výš = 228 }} Obec '''Perná''' se nachází v okrese [[Okres Břeclav|Břeclav]], kraj [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]. Je vzdálená přibližně 6 kilometrů od města [[Mikulov]]. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 764 obyvatel. Obec leží na úpatí [[Pavlovské vrchy|Pavlovských vrchů]]. Větší část katastru je součástí [[chráněná krajinná oblast Pálava|chráněné krajinné oblasti Pálava]] a zasahuje do něj i národní přírodní rezervace Děvín a Tabulová Hora. == Historie == Bohaté archeologické nálezy v této oblasti dokládají přítomnost člověka již v pravěku. Byly zde nalezeny hroby [[únětická kultura|unětické kultury]] a také kosterní pozůstatky [[laténská kultura|kultury laténské]]. S příchodem X. [[římská legie|římské legie]] r. 276-282 n.l. sem byla přivezena [[vinná réva]] a následně v této oblasti pěstována.<br /> Ves Perná se poprvé v písemných pramenech objevuje k r. 1305, kdy byla zcizena ze zeměpanské držby. V r. 1323, kdy patřila k mikulovskému panství, se objevuje její název Pergen. Jméno je odvozeno od německého pojmenování hory (Berg). Poprvé bylo použito v podobě Pernia – Perňa k r. 1720. K mikulovskému panství patřila až do r. 1848. R. [[1938]] byla okupována německou armádou a připojena k Dolnodunajské župě. [[Sovětská armáda]] ves obsadila 23.4.[[1945]]. Po vzniku republiky byl vsi stanoven úřední název Perná s německou variantou Bergen. Od osvobození v r. [[1945]] nese ves úřední název Perná. Noví osídlenci sem přišli do r. 1946 v počtu 159 rodin. Nejvíce bylo Valachů z obce [[Halenkov]], dále z [[Kyjov]]ska a [[Podivín]]a. V r. 1950 zde bylo napočítáno 776 obyvatel oproti předválečnému stavu z r. 1930, kdy zde žilo 1031 občanů. Blízkost bohatého [[Mikulov]]a, ale i rozvinuté vinařství, které z Perné činilo bohatou ves, sem vždy lákaly armády. [[Vinice]], které před válkou zabíraly 1/3 poddanské půdy, byly zpola zpustlé, neboť na nich neměl kdo pracovat. Dne 23.4.[[1945]] byla obec pod sovětskou správou, kterou vedl sovětský důstojník Ukrajinského [[front]]u maršála Malinovského – velitel oddílu, toho času ležícího s vojskem v Perné. Sovětská správa trvala do 10.11.[[1945]] a pod jejich velením byly dány do provozu obecní podniky, tj. zásobování obyvatelstva, komunikace, vodovod a obecní správa. 8.5. začaly též bohoslužby, které se konaly před německými. V měsících květnu až do října [[1945]] bylo německé obyvatelstvo odsunuto do [[Rakousko|Rakouska]] a [[Německo|Německa]]. V této době přichází ze všech koutů [[Morava|Moravy]] nejvíc obyvatel : ze [[Vsetín]]ska ([[Halenkov]]), Moravští Slováci z [[Hodonín]]ska, a z [[Brno|Brna]]. Od 30. let 20.stol. neustále počet obyvatel v Perné klesal. === Kronikářství === V bývalém klášteře v Perné byla vedena matkou představenou [[kongregace dcer Božské lásky|kongregace dcer Boží lásky]] malá klášterní kronika v období 1927-45, která se však nenašla. Kroniky menšinových škol, do r. [[1938]], byly zničeny. Nejstarší farní kronika (1800-1950) obsahuje četné záznamy o životě obyvatel, významné historické události, požáry a jiné katastrofy. Tato kronika je svědomitě vedena až do dnešních dnů. Školní i obecní kronika německá, vedená patrně od r. 1925, se během války ztratila, nebo vzala za své před 22.4.[[1945]], kdy předáci německého nacistického vedení ničili na poslední chvíli nejen majetek, hospodářská stavení, ale i všechny obecní spisy. Psaní kroniky bylo obnoveno po 14leté přestávce v srpnu r. 1979, kdy rada MNV schválila za kronikáře obce Miroslava Veselého, ředitele místní ZŠ. V r. 1984 se kronikářské činnosti ujala po zvolení radou MNV v Perné Marie Zbořilová. == Kultura == V obci se již od konce války začal projevovat kulturní život. V lednu 1947 byl zřízen místní rozhlas – rádiové vysílání místních zpráv. Rovněž bylo uvedeno do provozu kino v místní [[Sokol (spolek)|Sokolovn]]ě. Dne 10.7.1955 za veliké slávy a přítomnosti pozvaných zástupců okresu byl položen základní kámen k výstavbě Kulturního domu. Ve dnech 25. a 26.8. 1979 se konaly 1. [[hody]] v letním období místo [[Martin]]ských hodů. V r. 1984 se na místě bývalé [[Sokol (spolek)|Sokolovny]] začal budovat taneční parket a tradiční krojované hody se konaly již v novém. R. 1985 se tradicí stává [[Velikonoce|velikonočníz]]ábava pořádaná [[Sokol (spolek)|Sokolem]]. Od r. 1994 začala Mateřská škola pořádat tradiční akce pro děti – [[Tři králové]], Fašank,.. Mezi další tradiční akce patří přehlídka dětských cimbálových muzik, vánoční zpívání, dětský karneval, a další. Přes rok navštěvují naši obec ochotnické spolky s divadelními představeními a cirkusové varieté. Kultura v Perné je tedy pestrá, a dalo by se říci, že snad každý si přijde na své. === Vinařství === Obec je zaměřena už od pradávna na vinařství. V r. 1946 zde vznikla šlechtitelská stanice, která se postupně stala významným centrem vinohradnického výzkumu. Prvním významným úspěchem v rámci celé republiky bylo vyšlechtění odrůdy [[Pálava (odrůda vinné révy)|Pálavav]] r. 1797, další odrůda [[Aurelius]] byla přiznána v r. 1983.<br /> V r. 1992 je šlechtitelská stanice ovlivněna pokračujícími hospodářskými změnami v zemědělství. Stále není rozhodnuto o privatizaci šlechtitelských stanic. Při prodeji vína je vysoká daň. Část sklepa musí být navrácena původnímu majiteli. Přes všechny potíže byly provozní a šlechtitelské práce zajištěny. Byl postaven sklep novošlechtění a máčírna na očka. I v r. 1993 se šlechtitelská stanice nadále podílí na tvorbě zisku udržováním výkonnosti a dobrého zdravotního stavu uznaných klonů a odrůd, ziskem z prodeje množitelského materiálu, výrobou sazenic o nejvyšším stupni selekce.<br /> 23.5.1993 v kulturním domě proběhla „Výstava vín místních vinařů“ spojená s degustací. Perenský košt se stává tradicí pro znalce vína. Tradiční je také místní říjnové [[Vinobraní]] s bohatou tombolou. === Sbor dobrovolných hasičů Perná === R.1977 měl svaz požární ochrany 53 členů a uzavřel družbu s [[požárník]]y z Perné na [[Valašsko|Valašsku]]. V říjnu 1991 byla slavnostně otevřena nová požární zbrojnice. Členové [[sbor dobrovolných hasičů|sboru dobrovolných hasičů]] se kromě zásahů u požárů věnují preventivní ochranné činnosti, práci s mládeží a účasti v [[požární sport|požárním sportu]]. Obecní úřad zakoupil našim hasičům v r. 1999 výstroj a výzbroj ke zdolávání požárů. === Tělovýchovná jednota Sokol Perná === V 80.letech na svém hřišti vybudovala kabiny, kurty na tenis a odbíjenou, a doskočiště pro skok daleký a vysoký. V činnosti byly 3 oddíly : [[kopaná]], [[stolní tenis]] a [[košíková]]. V dnešní době již košíkovou neprovozujeme. Od r. 1993 probíhají v Kulturním domě turnaje mužů i žáků ve stolním tenise. Na podzim 2000 bylo v prostoru velkého hřiště vybudováno dětské hřiště, které bylo letos zrušeno. [[Fotbal]]u se v naší obci věnuje několik generací chlapců a mužů. === Atletický klub Perná === V r. 1999 pořádal Obecní úřad 1. ročník Běhu na Děvín, a vzniká atletický oddíl AK Perná. Dnes je tento běh každoroční tradicí a tento oddíl vychovává mnoho nadějných běžců. === Další sportovní činnosti === Myslivecké sdružení (již od r. 1979), [[Český rybářský svaz]] (členství), Balon klub Pálava (horkovzdušné balónové létání od r. 2000). Velmi oblíbenou aktivitou se stal [[Volejbal]]ový turnaj, který zde nachází svoji tradici, a díky kterému je upravováno (vyrovnání, zatravnění) hřiště u místní [[Sokol (spolek)|Sokolovny]]. Neodmyslitelnou součástí [[Pálava|Pálavy]] jsou také četné turistické a cyklistické stezky. == Pamětihodnosti == === Kostel svatého Mikuláše === K r. 1323 ve vsi stála nejprve kaple, kterou od tohoto roku spravoval [[mikulov]]ský farář. V r. 1582 byla rozšířena a přestavěna se stejným patronem svatomikulášským. V době, kdy ve vsi žila silná [[novokřtěnci|novokřtěnecká komunita]] a na [[Morava|Moravě]] převládala náboženská tolerance, jej dokonce přijel vysvětit 27.6.1583 sám [[olomouc]]ký biskup [[Stanislav II. Pavlovský]]. V r. 1769 k němu byla přistavěna kostelní věž. Po skončení [[třicetileté války]] však byla fara pro nedostatek kněží opuštěna a podřízena [[Mušov]]skému faráři. Znovu byla obsazena katolickým knězem až v r. 1761. Farnost je součástí [[děkanství mikulovské]]ho. Kostelní věž 42,5 m vysoká se pojí s věžovitou přístavbou z r. 1767. V gotické klenbě z konce 15. stol. je zachovalý kolčí štít, který se stal podkladem pro současný znak obce. Průčelí kostela, oltářní výjev i socha madony s dítětem, jsou vzácná, raně-barokní díla Ignáce Lengelachera. Vedle kostela je památkově chráněna také budova fary z 18.stol. a 3 plastiky na návsi: socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738, socha sv. [[Trojice]] z r. 1865 a empírová kašna z r. 1902. Současně s farou vznikla v obci pravděpodobně i škola, pro kterou byla v r. 1792 vystavěna budova.<br /> V r. 1950 byl zrušen starý klášter a poslední 4 řádové sestry byly přemístěny do Čech. Socha sv.[[Antonín z Padovy|Antonína Paduánského]], která pochází z r. 1724, je chráněna památkovým úřadem. 18.8.1928 se konalo slavnostní svěcení přestavěné budovy za účasti [[biskup brněnský|brněnského biskupa]], mikulovského probošta a hojného okolního duchovenstva i místních korporací. Během r. 1992 byly opraveny Pravá a levá klentnická [[Boží muka]] u Spálené hospody a u [[Dolní Dunajovice|Dolních Dunajovic]]. Socha [[sv. Florián]]a byla přemístěna ze zahrady Komprsů před hasičskou zbrojnici.<br /> Koncem října 1995 se opravovala fasáda na kostele [[Sv. Mikuláš]]e. V květnu 1999 byla restaurována socha [[sv. Mikuláš]]e p. Broučkem na průčelí kostela, a rekonstrukce střechy na věži. Byla také zahájena rekonstrukce bývalého kláštera, čímž vznikl nový obecní úřad, ordinace lékaře, obřadní síň a byt. Dále se v obci nachází * [[Socha]] svatého Jana Nepomuckého * [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice]] s [[kašna|kašnou]] == Literatura == * 700 let obce Perná. 2005.(almanach obce) * Danihelka, Kordiovský: Brána do kraje. Průvodce obcemi okresu Břeclav. 1999. == Externí odkazy == {{Commonscat|Perná}} * [http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=7393 Oficiální stránky obce Perná] {{Okres Břeclav}} [[Kategorie:Vesnice okresu Břeclav]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Infobox české obce a města (ukázat zdroj) Šablona:Nowrap (ukázat zdroj) Šablona:Okres Břeclav (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Perná“.
