Zvole (tvrz)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Vesnice|Ves]] '''[[Zvole]]''' se nachází přibližně 5 km jihovýchodně od [[Zábřeh|Zábřeha]] a je poprvé uváděna v roce 1273 v listině olomouckého biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Schauenburku]] (1245–1281). Ten v ní vymezil územní pravomoci mohelnického [[Rychtář|rychtáře]], pod něhož spadala i ves Zvole, uváděná v listinách jako ''Smola''. Přibližně od dvacatých let 14. století se Zvole stala lénem [[Olomoučtí biskupové|olomouckých biskupů]]. Tvrz stávala ve středu obce nedaleko dnešního kostela, v místech, kde bylo později budováno nové zdravotní středisko. Při jeho stavbě v letech 1975–1976 se tu také při kopání základů našly zlomky středověké keramiky, které je možno datovat do 14. až 15. století. ==Historie== Zvolská tvrz byla sídlem zdejších [[vladyka|vladyků]]. Od roku 1370 zde sídlil první známý vladyka – Václav ze Zvole. Stala se i rodištěm dvou pozdějších olomouckých biskupů. Prvním z nich byl Kuneš ze Zvole (1430–1434), který byl současně administrátorem [[Arcibiskupství pražské|pražského arcibiskupství]] a zúčastnil se jednání [[Basilejský koncil|basilejského koncilu]], kde usiloval o návrat Čechů pod vliv Říma. Na zpáteční cestě však v Ulmu umřel. Druhým biskupem byl Bohuslav ze Zvole (1454–1457), vynikající znalec kanonického práva. Zemřel ve Vídni a existuje podezření, že snad byl otráven svými náboženskými odpůrci. Pohřben byl v [[Olomoucký dóm|Olomouckém dómu]]. Početný rod zvolských vladyků se v 15. století rozdělil na několik větví a vedle zvolského zboží, ke kterému patřilo kromě Zvole dalších pět okolních vsí a statků, získali [[Zvolští ze Zvole]] také např. [[Kolštejn (hrad)|Kolštejn]] (dnes Branná), [[Odry]] a další majetky. Dalším významným příslušníkem rodu byl [[Jan Zvolský ze Zvole]], známý humanista a básník. Někdy po roce 1500 získali zvolské léno [[Žerotínové|páni ze Žerotína]]. V té době je také poprvé prokazatelně tvrz ve Zvoli připomínána. A to když v roce 1553 na ni tehdejší držitel léna Petr ze Žerotína zval k návštěvě svého švagra Půtu z Ludanic a na Rokytnici. V druhé polovině 16. století prodali Žerotínové zvolské zboží Marku z Weiczingu. Ten pak v roce 1564 prodal Zvoli se statky olomouckému biskupu Marku Khuenovi (1553–1565), který zvolské majetky natrvalo připojil k [[Mírov (hrad)|mírovskému biskupskému panství]]. Zvolská tvrz tak přestala sloužit jako šlechtické sídlo a byla v 17. století přeměněna z části na panskou sýpku a z části v hájovnu. Později však byla celá stržena. ===Zajímavosti=== V období česko-uherských válek mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem byli vladykové ze Zvole příznivci uherského krále Korvína. A právě '''1. října roku 1468''' se odehrál jeden z konfliktů těchto válek – bitva u Zvole. Bitva se strhla na polích mezi obcemi [[Rájec]] a [[Zvole]] mezi českým královským vojskem, vedeným věrným straníkem Jiřího z Poděbrad – Zdeňkem Kostkou z Postupic, a Matyášovou „černou rotou“, v jejímž čele stál hejtman [[Franc z Háje]]. Porážka českého vojska byla osudná nejen pro jeho velitele, který byl těžce zraněn a zemřel ještě téhož dne na [[Jiří Tunkl|Tunklově]] [[Zábřeh na Moravě (zámek)|zábřežském zámku]], ale i pro následný vývoj událostí v [[České království|zemích koruny České]]. ==Související články== * [[Žerotínové]] * [[Česko-uherské války]] ==Externí odkazy== {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Tvrze v Česku]] [[Kategorie:Okres Šumperk]]

Návrat na stránku „Zvole (tvrz)“.