The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Železné hory

Z Multimediaexpo.cz


Železné hory je geomorfologický celek ve východních Čechách, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Má rozlohu 580 km²[1], střední nadmořskou výšku cca 450 m [2]a jeho nejvyšším vrcholem je Vestec dosahující nadmořské výšky 668 m.[3][1] Železné hory se dají geologicky charakterizovat jako plochá vrchovina pestrého geologického složení s trojúhelníkovým půdorysem protažená od jihovýchodu k severozápadu zhruba mezi Ždírcem nad Doubravou, Skutčí a Týncem nad Labem, vystupující na jihu příkře a na severu pozvolna z okolní krajiny.

Železné hory patří mezi geologicky nejpestřejší a nejsložitější území v České republice. Na relativně malé ploše jsou zastoupeny prakticky všechny geologické formace (od prahorních až po čtvrtohorní), které známe z ostatních oblastí Českého masivu. Při průzkumech bylo v lokalitě Železných hor zjištěno více než 100 druhů hornin.

Z převážné části mírně zvlněná krajina pokrytá pestrou mozaikou lesů, luk, pastvin, polí a drobných sídel návštěvníka místy překvapí dramatickými scenériemi roklí, skalisek a dravých potoků, krasovými útvary ve vápencích, neobvyklým množstvím zřícenin hradů a tvrzí či řadou přehradních nádrží na jediné řece. Důležitou roli lesů podtrhuje několik významných památných stromů a také pralesní komplex Polom. Zvláště ve východní polovině Železných hor se dochovalo množství původních roubených stavení, která dotvářejí atmosféru této jedinečné části Českomoravské vrchoviny.

Název Železné hory souvisí s výskytem a dolováním železné rudy a ve 13. až 18. století byl užíván pouze pro jejich, z dnešního pohledu, severozápadní část zhruba od řeky Labe po Lichnici. Dnešní hranice Železných hor jasně vystupuje z geologických map. Většina kartografických map chybně a proti logice posouvá hranice Železných hor dále k východu až téměř ke Svratce, ale podle mnoha geologů v čele s RNDr. Jindřichem Vodičkou CSc., jež se intenzivně Železnými horami zabýval celý život, vede východní hranice Železných hor zhruba údolím potoka Jánuše a pak údolím Chrudimky k Hlinsku, odtud pokračuje k severovýchodu směrem ke Skutči a odtud k Vrbatovu Kostelci. Za nejvyšší vrchol tudíž nelze považovat Pešavu, jak je často uváděno, ale Vestec.[3]

Součástí Železných hor je i Chráněná krajinná oblast Železné hory vyhlášená na ploše 284 km² roku 1991.

Obsah

Geomorfologické členění (podcelky a okrsky)

    • Spálavský hřbet
    • Prachovická pahorkatina
    • Nasavrcká vrchovina
    • Žumberská pahorkatina
    • Trhovokamenická vrchovina

Nejvyšší vrcholy

  • Vestec - 668 m n. m. (nikoli Pešava ze sousedních Žďárských vrchů)
  • Spálava - 663 m n. m.
  • U Chloumku - 661 m n. m.
  • Srní - 653 m n. m.
  • Zubří - 650 m n. m.
  • Polom - 649 m n. m.

Další významné vrcholy

  • Krásné - 614 m n. m. (na vrcholu stojí TV vysílač)
  • Bučina - 606 m n. m.
  • Krkaňka - 567 m n. m.
  • Kaňkovy hory - 557 m n. m.

Významné řeky

  • Doubrava
  • Chrudimka
  • Labe (v úseku několika desítek metrů přetíná Českomoravskou vrchovinu respektive Železné hory)

Významné obce

Zajímavosti

  • Rozhledny
    • Zubří
    • České Lhotice
    • Horní Raškovice
  • Sjezdovky
    • Hlinsko
    • Hluboká
    • Trhová Kamenice
    • Horní Bradlo
    • Vápenný Podol
  • Ostatní zajímavá místa
    • Vysílač Krásné
    • Vápenka v Závratci
    • Ležáky - pietně upravené místo osady vypalené za 2. sv. války
    • Soubor lidových staveb Vysočina (skanzen Veselý Kopec)


Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Hruška Jiří: Geomorfologie a geoekologie Železných hor, Vlastním nákladem, 2000.
  2. ↑ [1], Petr Hlavatý, Internetové strany o Železných horách
  3. ↑ 3,0 3,1 Vodička Jindřich: Železné hory očima geologa, Invence Litomyšl, 1997.

Literatura

Externí odkazy


Citováno z „http://www.ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDelezn%C3%A9_hory“