David Douillet

Z Multimediaexpo.cz

David Douillet (* 16. února 1969, Rouen) je bývalý francouzský judista, dvojnásobný olympijský vítěz v nejtěžší kategorii a čtyřnásobný mistr světa.

Poprvé se objevil na mistrovství Evropy v Praze v roce 1991 a znovu v Paříži o rok později, kde Francie testovala své naděje pro olympijské hry 1992 v Barceloně.^[1] Tam ho v cestě za zlatem zastavil mistr světa z roku 1989 Japonec Naoja Ogawa, Douillet získal bronz. Hned na následujícím mistrovství světa v Hamiltonu v Ontariu vybojoval zlatou medaili, když porazil Gruzínce Davida Chachaleišviliho. Stal se i mistrem Evropy, ale na naprostý vrchol vystoupil až o rok později v japonské Čibě (1995), kde zvítězil jak v kategorii nad 95 kg, tak v turnaji bez rozdílu vah.^[2] Francouzský list L'Équipe ho následně vyhlásil Mistrem mistrů (Champion des Champions) za rok 1995.^[3] Výsledky z Čiby udělaly z Douilleta velkého favorita olympijských her v Atlantě, ale los mu přisoudil už pro semifinále jeho přemožitele z Barcelony Ogawu. Naopak již před losem vypadl ze hry další nebezpečný soupeř Chachaleišvili, který zmeškal povinné vážení.^[4] V těsném semifinále, označeném za předčasné finále, Douillet Ogawu porazil a ve finále jasně zdolal Péreze Loba ze Španělska. Zápas ukončil v průběhu třetí minuty na ippon a získal tak první zlatou olympijskou medaili.^[5] Krátce po hrách v Atlantě ale doplatil Douillet na svůj koníček, kterým jsou motocykly. Při nehodě utrpěl četná zranění, která odstartovala jeho zdravotní problémy. Překonal je pro mistrovství světa v roce 1997 v Paříži, a tam porazil ve finále Japonce Šiničiho Šinoharu. Prestižní vyrovnaný souboj skončil kontroverzním verdiktem, když rozhodčí sporně penalizoval Šinoharu.^[6] Další mistrovství světa v roce 1999 v Birminghamu musel Douillet vynechat kvůli zranění zad a vrátil se až v únoru před olympijskými hrami v Sydney.^[4] Při slavnostním zahájení byl vlajkonošem francouzské výpravy.^[7] Bez potíží prošel do finále proti Šinoharovi, kde ale v úvodu předvedl nedotažený chvat, Šinohara kontroval a oba borci upadli. Jeden ze tří rozhodčích ukázal ippon pro Japonce, zbylí dva ale určili bod pro Douilleta. Šinohara ještě vyrovnal, ale Douillet 48 sekund před koncem rozhodl o svém těsném vítězství. Japonci protestovali, ale verdikt zůstal v platnosti.^[8] L'Équipe ho podruhé vyhlásil Mistrem mistrů^[3] a v roce 2001 převzal od Juana Antonia Samaranche Olympijský řád.^[9] Po ukončení kariéry působil jako podnikatel, spolupracoval s televizními stanicemi a byl jmenován do výkonného výboru francouzského svazu juda.

Reference

Literatura

• RASCOL, Jean-Michel. Judo : David Douillet. [s.l.] : Mango, 1996. ISBN 2-9106-3578-3. (fr) 

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.