Jean Nouvel

Z Multimediaexpo.cz

Jean Nouvel (* 12. srpna 1945 ve Fumel, Lot-et-Garonne, Francie) je francouzský architekt s mezinárodním věhlasem. Studoval na École des Beaux-Arts v Paříži a byl spoluzakladatelem francouzského architektonického hnutí Mars 1976 a Syndicat de l'Architecture. Obdržel počet prestižních ocenění během svojí kariéry - Aga Khan Award za architekturu (cena byla udělena za Institut du Monde Arabe), Wolfova cena za umění v roce 2005 a Pritzkerova cena v roce 2008. Množství muzeí a architektonických center zpětně hodnotí jeho práci.

Obsah 1 Praxe 2 Tvorba 3 Projekty 4 Ocenění 5 Externí odkazy

Praxe

Ve 25 letech Nouvel dokončil školu a spojil se s François Seigneurem. Díky Claudovi Parentovi a jeho doporučení se stal členem pařížského Biennale. Svoje architektonické a designerské návrhy aplikoval na výstavách umění a divadla. Brzy ve své kariéře se stal klíčovým účastníkem debat o architektuře ve Francii. V roce 1976 byl spoluzakladatelem francouzského architektonického hnutí Mars 1976, o rok později Syndicat de l'Architecture. V tom roce byl i jedním z organizátorů mezinárodní soutěže Les Halles a v roce 1980 založil první pařížské architektonické bienále. V roce 1981 vyhrál soutěž pro Arabský světový institut, Institut du Monde Arabe, jeden z „velkých projektů“ nabízený tehdejším prezidentem Francoisem Mitterrandem. Tento projekt dokončený v roce 1987 přinesl Nouvelovi mezinárodní uznání. Mezi lety 1972 a 1984 Nouvel spolupracoval se třemi různými partnery - Gilbert Lezenes, Jean-François Guyot, a Pierre Soria. V roce 1985 založil se začínajícími architekty - Jean-Marc Ibos, Mzrto Vitart, Emmanuel Blamont ateliér Jean Nouvel et Associés. S Emmanuelem Gattanim vytvořil v roce 1988 architektonickou kancelář JNEC (Jean Nouvel et Emmanuel Cattani). Dodnes působí ve svém ateliéru Jean Nouvel, který založil v roce 1994 s Michelem Pélissiém. Tato architektonická kancelář je největší ve Francii se svými 140 zaměstnanci. Má pobočky v Londýně, Copenhagene, New Yorku, Římě, Madridě a Barceloně.

Tvorba

Jean Nouvel navrhl množství pozoruhodných staveb po celém světě, za které mu byla udělena Pritzkerova cena. Publikoval ilustrovaný přehled své architektonické práce, který obsahuje i projekty, které nikdy nebyly postaveny, projekty ve výstavbě a návrhy, které se teprve realizovat budou. V roce 2001 režisér Beat Kuert natočil dokument o pěti Nouvelových projektech s názvem Jean Nouvel. Znakem jeho osobnosti je nepochybně jeho silná psychická přítomnost – vždy oblečen v černém je lehce rozpoznatelný a nutno podotknout, že je upřímný. Jeho smysl pro objemy a materiály, obzvlášť pro sklo, je nepřekonatelný, ačkoli funkce některých prostorů není vždy úplně v souladu s potřebami klienta. S touto schopností jeho díla navzdory jejim velkým rozměrům působí lehce a jemně. Hraje si s představou a myšlenkami pomocí virtuality. Využívá svůj intelekt a principů hi-tech na vyjádření reality. Všechny tyto principy jsou součástí jeho architektonických děl.

Projekty

• 2008 - New York, USA – rezidence 40 Mercer Street
• 2006 - Minneapolis, Minnesota – divadlo Guthrie
• 2006 - Paříž, Francie – Musée du quai Branly
• 2005 - Madrid, Španělsko – rozšíření Reina Sofía Museum
• 2003 - Barcelona, Španělsko – Torre Agbar
• 2002 - Murten, Švýcarsko – Expo.02
• 2001 - Kolín nad Rýnem, Německo – Köln Turm
• 2001 - Praha, Česká republika – Zlatý Anděl
• 2001 - Vídeň, Rakousko – Gasometer
• 2000 – Lucern, Švýcarsko – Kulturní a kongresové centrum
• 2000 - Lucern, Švýcarsko – rekonstrukce Deluxe Boutique Hotel
• 2000 - Mons, Belgie – vědecký park
• 2000 - Nantes, Francie – soudní budova
• 1999 - Bregenz, Rakousko – Interunfall
• 1999 - Rueil-Malmaison, Francie – Cognac-Jay
• 1999 - Strasbourg, Francie – Schutzenberger Brewery
• 1999 - Wismar, Německo – technologické centrum
• 1998 - Paříž, Francie – muzeum Musée de la Publicité
• 1998 - Tokio, Japonsko – budova Dentsu
• 1995 - Berlin, Německo – galerie Lafayette
• 1995 - Lille, Francie – Eurallille
• 1994 - Hérouville-Saint-Clair, Francie – sociální centrum
• 1994 - Boisseuil, Francie – Pôle de Lanaud, Genoscope
• 1994 - Paříž, Francie – Fondation Cartier
• 1993 - Bezons, Francie – ZAC Parmentier
• 1993 - Lyon, Francie – renovace Nouvel Opéra
• 1993 - Périgueux, Francie – museum Vésunna Gallo-Roman
• 1993 - Saint-Imier, Švýcarsko – Cartier CTL
• 1993 - Tours, Francie – konferenční centrum
• 1993 - Tours, Francie – bytové domy
• 1993 - Tours, Francie – turistické kanceláře
• 1993 - Tours, Francie – parkování
• 1992 - Dax, Francie – Hotel des Thermes
• 1992 - Hérouville-Saint-Clair, Francie – Perception
• 1992 - Issy-les-Moulineaux, Francie – CLMBBDO
• 1992 - Tours, Francie – autobusový terminal
• 1991 - Blois, France – Poulain
• 1991 – Cap d’Ail, Francie – Pierre et Vacances
• 1990 - Freiburg, Německo – Interdica
• 1989 - Bouliac, Francie – hotel Saint-James
• 1989 - Nancy, Francie – INIST
• 1989 – Paříž, Francie – ADP Offices
• 1989 - Paříž, Francie – apartmány Bailly
• 1988 - Paříž, Francie – gallerie Bailly
• 1988 - Paříž, Francie – Hit Parade
• 1988 - Saint-Herblain, Francie – Onyx
• 1987 - Combs-la-Ville, Francie – La Coupole
• 1986 - Marne-la-Vallée, Francie – Gymnase du Luzard
• 1987 - Nîmes, Francie – Dhuoda
• 1987 - Nîmes, Francie – Nemausus 1
• 1987 - Paříž, Francie – Institut du Monde Arabe
• 1987 - Saint-Ouen, Francie – Bytové domy
• 1986 - Nîmes, Francie – Sportovní centrum
• 1984 - Antony, Francie – Les Godets
• 1984 - Belfort, Francie – městské divadlo
• 1983 - Paříž, Francie – kanceláře Yves Dauge
• 1982 - Kerjouanno, Francie – SEA centrum
• 1982 - Paříž, Francie – Péniche klub de Presse Renault
• 1979 - Bezons, Francie – klinika Val-Notre-Dame
• 1979 - Troyes, Francie – rezidence Devoldere
• 1978 - Troyes, Francie – rezidence Dick
• 1976 - Paříž, Francie – knihovna Trocadero
• 1974 - Périgueux, Francie – rezidence Delangh
• 1974 - Trélissac, Francie – mateřská školka
• 1973 - Villeneuve-sur-Lot, Francie – rezidence Delbigot
• 1972 - Paříž, Francie – Baillais vydavatelství
• 1971 - Paříž, Francie – Plateau Beaubourg

Ocenění

• 1983 – Rytíř řádu umění a literatury (l'Ordre des Arts et des Lettres)
• 1983 – Stříbrná medajle francouzské akademie architektury (le Prix de l'Académie d'Architecture de France)
• 1983 – Docteur Honoris Cosa univerzity v Buenos Aires
• 1987 – Rytíř řádu za zásluhy (l'Ordre national du Mérite)
• 1987 – Grand prix national de l'architecture, Prix Aga Khan d'architecture a laureát ceny - l'Équerre d'Argent za arabský institut (l'Institut du monde arabe)
• 1990 – Prix Architectural Record za hotel Saint-James
• 1993 – čestný člen AIA Chicago (American Institute of Architects)
• 1995 – čestný člen RIBA (Royal Institute of British Architects)
• 1997 – Komtur řádu umění a literatury (l'Ordre des Arts et des Lettres)
• 1999 – Zlatá medajle francouzské akademie architektury (l'Académie d'architecture française)
• 2000 – Zlatý lev na bienále v Benátkách (Biennale de Venise)
• 2001 – Premio Internazionale di Architettura Francesco Borromini, edizione 2001
• 2003 – První cena mezinárodní architektury UNESCO (unesco.org) za celoživotní dílo a zvláštní ocenění za projekt AN USVACUM (Ateliers Jean Nouvel) (Paříž)
• 2005 – Wolfova cena
• 2008 – Pritzkerova cena^[1]

Externí odkazy

^{[2] [3] [4] [5]}

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.